Rozhovor s Jaroslavem Váchou

S Jaroslavem Váchou, ředitelem Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského Holovousy, jsme hovořili mimo jiné o jeho prioritách na novém postu ve vedení ústavu.

Nastoupil jste nově na post ředitele. Jaké jsou vaše priority? Prioritou je samozřejmě pokračovat v tom dobrém, čím se ústav již zabývá, a toho bylo hodně. To nepříjemné a negativní je takového rázu, že to můžeme jen málo ovlivnit. Jde o nedostatek finančních prostředků. Největší prioritu pak vidíme ve vybudování nového sídla našeho ústavu, který zaměstnává 73 odborníků. Je to důležité pro to, abychom mohli pokračovat ve své práci a navázat na úspěchy ústavu. Pokud by se to nepodařilo, nedovedu si dost dobře představit jakýkoliv rozvoj a vůbec udržení kroku s Evropou.
V současnosti ústav pracuje v pronajatém objektu a hospodaří na pronajatých pozemcích. Majitel neinvestuje prostředky do modernizace, ani do údržby. Tyto podmínky nejsou vhodné pro další rozvoj.
Z jakých zdrojů budete tento projekt financovat? Bude to stát hodně peněz, ale operační program věda a vývoj pro inovace, jehož řídícím orgánem je ministerstvo školství, vlastně přináší evropské peníze takovým způsobem, že nebude zapotřebí žádná finanční spoluúčast žadatele, protože v tom případě bychom na tento projekt nedosáhli a asi bychom ho nedokázali realizovat.
Na kolik tedy zhruba přijde? Naše žádost o podporu není ještě definitivně vyřízena, proto pořád může docházet k nějakým změnám, ale je to velká částka, protože se nejedná o stavbu samotného vlastního administrativního a laboratorního objektu, ale je tam řada provozních objektů, jako je například rekonstrukce skladů, různé přidružené provozní objekty. Celá částka se tak bude pohybovat ve stovkách milionů korun.
Na co se chcete zaměřit ve výzkumných projektech? To je mimo jiné otázka na další diskusi a dohody o stanovení priorit. Nic takového jsme zatím ještě nestačili zrealizovat. Ve funkci ředitele tohoto ústavu jsem totiž pouze zhruba 14 dní. Myslím si, že je potřeba reagovat na to, po čem je poptávka, a touto cestou ústav vlastně již směřuje. Kromě toho se ze strany našich institucí začíná objevovat poptávka po našem dědictví. Ovocnářství tu má totiž dlouhou tradici. Navíc historický materiál lze pak používat k ozdravování nových odrůd a různých jiných variant a využívat při šlechtění.
Budete se tedy vracet například ke starým odrůdám jabloní? Ano, také. Několik těchto projektů již existuje. Ale není to samozřejmě to hlavní. Tím je zaměřit se na to, po čem je poptávka. Daří se to třeba u českých třešních, které jsou v Evropě uznávány. Vloni například byla zaregistrována jedna odrůda třešní. K registraci bylo také přihlášeno pět odrůd jabloní a zaregistrovány byly čtyři.
Na kolika výzkumných projektech ústav vloni pracoval? Pracovali jsme na 16 výzkumných projektech ministerstva zemědělství a na jednom výzkumném záměru ministerstva školství. Ve veřejné soutěži jsme vloni získali jeden nový výzkumný projekt. Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy se přitom podílel jako spoluřešitelská organizace na šesti pokračujících projektech a na deseti projektech, do nichž je zapojeno mnoho dalších institucí, ovocnářských podniků i privátních firem, jako odpovědný řešitel - koordinátor. V oblasti výzkumné činnosti jsme pokračovali v řešení výzkumného záměru, který se týká jádrovin. Musím připomenout, že původní rozpočet na rok 2010 byl snížen, povinností ústavu bylo vložit do řešení vlastní prostředky. Přesto se podařilo plánované projekty splnit.