Studie ÚZEI čeká problémy v chovech

Modelové výpočty Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (UZEI) ukazují, že v roce 2014 by většina komodit rostlinné výroby českého zemědělství mohla být rentabilní i bez podpor, naproti tomu ekonomika komodit živočišné výroby bude podle zmíněného modelu nepříznivá, a to v naprosté většině jak bez podpor, tak i s podporami. Uvádí se to v závěrech výzkumné studie Rentabilita zemědělských komodit Ekonomicko–matematické predikce autorů Ivana Foltýna a Idy Zedníčkové z UZEI.

Cílem výzkumu bylo vytvořit matematicko-modelový aparát na bázi výběrového šetření nákladů zemědělských komodit za roky 1995 až 2009, který by umožnil simulovat predikce vývoje ekonomické prosperity zemědělských komodit do roku 2014 na základě předpokládaných scénářů vývoje společné zemědělské politiky Evropské unie a tržních cen.

Úspěšná rostlinná výroba

Co se týká obilovin, v závěrech studie se uvádí, že rentabilita všech obilovin vychází kladná, a to většinou i bez podpor. Pšenice ozimá, ječmen jarní a kukuřice na zrno patří dlouhodobě k lukrativním komoditám českého zemědělství a měly by zůstat lukrativními i v budoucnu, samozřejmě pokud nedojde k neočekávaným extrémním situacím, například katastrofální neúrodě apod. Mezi úspěšné komodity by mohl být podle modelu zařazen i hrách, jehož plochy v posledních letech rostly.
Další vysoce rentabilní komoditou je řepka olejná, která z hlediska využití produkce na potravinářské i nepotravinářské účely dosahuje vysoké ekonomické prosperity všude, kde se pěstuje. Z ostatních olejnin má podle prognózy dobré předpoklady také mák, a to stejně jako řepka i bez podpor. Na rozdíl od řepky je však limitován možným rozsahem pěstování i uplatněním produkce na domácím trhu.
U okopanin ukazují výsledky na poměrně příznivé vyhlídky producentů, u cukrovky však s výraznou podporou oddělené platby za cukr. Po případném zrušení této platby, které by podle předpokladů společné zemědělské unijní politiky mělo nastat až po roce 2018, by se však cukrovka na rozdíl od brambor stala ekonomicky problematickou. Z technických plodin by i v roce 2014 měly mít dobrou rentabilitu chmel a kmín, a to i bez zvláštních podpor.
U ovoce ukazuje model jako ekonomicky příznivé pěstování jablek, naopak pěstování meruněk a vinné révy by mělo být i po započtení podpor ztrátové. „Protože komodity této produkční skupiny patří k dlouholetým kulturám, dá se očekávat, že producenti budou mít snahu dobu jejich produkčního věku využít i přes nepříznivý vývoj ekonomické situace. Otázkou však zůstává, zda za těchto okolností budou chtít sady a vinice se značnými náklady obnovovat,“ konstatují autoři modelu. Určitým řešením by podle nich mohly být účelové podpory na jejich obnovu s poukazem na to, že jsou významným krajinotvorným prvkem, který k určitým oblastem tradičně patří.

Živočišná výroba s problémy

 Ekonomické výsledky chovu skotu posuzuje model zejména prostřednictvím ekonomiky konečných kategorií, jako je například produkce mléka či výkrm býků. Z výsledků modelových simulací vyplývá, že situace chovu skotu u nás je ekonomicky problematická. Ekonomika výroby mléka vychází i při předpokládané vyšší výkupní ceně stále nepříznivě ve všech oblastech. Vyšší ztrátu i při započtení podpor očekává model také u výkrmu býků. Naopak u chovu krav bez tržní produkce mléka spojené s odchovem mladého skotu lze podle výpočtů očekávat s využitím podpor v budoucnu prosperitu a předpokládat i možnost zvyšování stavů této kategorie.
„Udržet stavy dojnic (a tím i návazných kategorií) při neustále se zvyšující dojivosti, růstu nákladů a současném razantním poklesu cen mléka bude obtížné. Snižování stavů skotu by ovšem vedlo ke ztrátě produkce chlévské mrvy, k omezování počtu pracovních míst, k problémům s využitelností opouštěných objektů a v neposlední řadě i k problémům s pravidelností finančních toků v zemědělských podnicích,“ říkají autoři s tím, že současná i predikovaná situace v chovu skotu bude vyžadovat citlivé řešení v rámci budoucí agrární politiky ve vazbě na rozvoj venkova.
Radostné vyhlídky nepřisuzuje model ani chovu prasat. V něm má klíčovou pozici a zásadní význam vedle prasnic především výkrm prasat, který celý chov završuje. Jeho současná situace je nepříznivá a predikce budoucího vývoje zatím nenaznačuje žádné zlepšení. Z modelových simulací tak vyplývá, že perspektivy chovu prasat u nás nejsou ekonomicky příznivé. Autoři současně uvádějí, že určité rezervy by bylo možné najít v natalitě prasnic, v lepším využití růstové fáze ve výkrmu a ve zlepšení konverze krmiv. „Ani to však není zárukou, že by tyto pozitivní změny dokázaly eliminovat stále se snižující realizační ceny na jednotném trhu EU,“ dodávají.
„Ekonomika chovu prasat je v průměru České republiky sice negativní, ale ze statistické analýzy užitkovosti a nákladů vyplývá, že existuje určité procento podniků, které vykazují takové výsledky, které opravňují k úvahám, že pokud se tyto podniky udrží a naopak ztrátové podniky zaniknou, mohl by se chov prasat stát rentabilní, nebo alespoň výrazně méně ztrátová,“ konstatují autoři v závěru.
Mezi nejméně ztrátové kategorie v rámci živočišné výroby patří podle modelu drůbež a zejména výkrm brojlerů.