Racionalizace vyvazování tažňů révy

Vyvazování tažňů po řezu révy představuje operaci, která vyžaduje ruční práci. Běžné hodnoty pracnosti dosahují u této operace při jejím ručním provádění 10–20 h/ha. Závisí především na sponu, způsobu řezu (počtu tažňů na jednom keři) a na zapracovanosti pracovníků. Je proto zcela pochopitelná snaha pěstitelů o racionalizace této operace.

Vedle ručního vyvazování pomocí obalených drátků jsou využívány ruční vázací kleště používající plastové pásky nebo kovové sponky. Nejmodernější řešení představují vázací kleště s akumulátorovým pohonem.
Ruční vázání tzv. vázacími drátky je asi doposud nejčastěji používaným způsobem provádění této jarní operace. Vázací drátky v papírovém obalu jsou 100 až 120 mm dlouhé (podle průměru tažně) a dodávají se ve svazku po 1000 kusů. Úvazek se vytvoří ručně kolem tažně a vodicího drátu. Při tomto způsobu lze dosáhnout výkonnosti 2500 až 3300 kusů za směnu podle zručnosti pracovníka a stavu vinice i opěrné konstrukce.
Při použití vázacích kleští typu MAX je k vázání tažňů k vodicímu drátu využito ploché PVC pásky a kovové sponky. Pásky jsou dodávány v různých šířkách i tloušťkách. Na zásobním kotouči kleští je navinuto 40 m pásky. Vytvoření úvazku zabezpečí pohyblivý prst kleští, oko z ploché pásky je sevřeno a zafixování kovovou sponkou. Následuje oddělení příslušné délky pásky. Při použití vázacích kleští je možné dosáhnout směnové výkonnosti 5800 až 6200 kusů.
Jiný princip je uplatněn u vázacích kleští, který využívá k vázání tažňů kovových sponek. Vázací hlava zajišťuje sevření drátěné spony tvaru zúženého U v místě úvazku. Při sevření rukojetí kleští dojde k oddělení jedné spony v zásobníku (princip kancelářských sponek) a jejímu sevření. Tento způsob je energeticky o něco náročnější oproti předcházejícímu způsobu a je vhodnější pro vázání tzv. vodorovných kordonů, neboť při vázání kordonu do oblouku často dochází k vyvlečení z úvazku. Při použití vázacích kleští uvedeného typu je dosahováno směnové výkonnosti 5900 až 6500 kusů.
Nejmodernějším způsobem je používání vázacích kleští (vazačů) s elektrickým pohonem z akumulátoru, využívajících drátu obaleného PVC páskou. V ČR je to často používaný vazač francouzské firmy PELLENC, jsou rozšířeny také vazače firmy INFACO. Vázací pistole je spojena s akumulátorem pomocí kabelu, do její rukojeti je veden vázací drát ze zásobníku. Vázací drát je přiveden k vázací kladce, pomocí které obtočí tažeň a vodicí drát vinice, následně dojde k jeho stažení utahovacím vrtulovým kotoučem při současném ustřižení konce drátu. Rychlost pohybu kladky lze regulovat. Některé principy pracují s otáčením celé vázací hlavy. Akumulátor vazače je upevněn na opaskovém závěsu, pod ním je uložen zásobník vázacího drátu, kde v kotouči je zásoba 800 m, ze kterých je možné vytvořit až 1500 kusů úvazků
Tento způsob vázání tažňů patří k nejproduktivnějším, protože umožňuje dosáhnout až 9000 kusů tažňů za směnu.

Hodnocení různých systémů vázání tažňů ve vinici

Při hodnocení různých systémů vázání tažňů ve vinici byly hodnoceny náklady na materiál a výkonnosti (event. pracnosti), dosahované při použití vázacích kleští nebo vazačů. Výsledky uvádí tabulka a grafy.
Pro toto hodnocení byly použity ceny prodejců příslušného vázacího prostředku, včetně DPH.
Hodnocení bylo provedeno ve vinici, s počtem 4000 kusů keřů na hektar, kde je uplatňován řez na jeden tažeň. Pracovní náklady využité při hodnocení jsou převzaty od vinohradnických firem a vycházejí především z normovaných sazeb. V hodnocení nejsou zahrnuty náklady na amortizaci kleští nebo vazačů, neboť budou záviset na rozsahu jejich ročního nasazení.

Klíčové informace

- Úspora pracnosti při použití elektrických vazačů činí asi šest hodin na jeden hektar a tato hodnota umožní vyčíslit efektivní nasazení kleští i vazačů v daných podmínkách. 
- Skutečné náklady na vyvazování pomocí kleští nebo vazačů budou vyšší o náklady na jejich amortizaci a servis. 
- Výsledné hodnoty budou  ovlivněny  podle  pěstovaných odrůd, dále způsobem a kvalitou řezu, stavem opěrné konstrukce (napnutím drátů), ale také zapracovaností pracovníků.

Ing. Martin Vrabec
Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D.
Mendelova univerzita v Brně
Zahradnická fakulta
Ústav zahradnické techniky