Krize farmářů dopadá do pojištění

Přestože počet pojištěných hektarů orné půdy v České republice pomalým tempem narůstá, výběr předepsaného pojistného se adekvátně tomu nezvyšuje, popřípadě stagnuje. Je to důsledek situace v agrárním sektoru, kde v loňském roce výkupní ceny rostlinných komodit kromě řepky klesly a kvůli ztrátové výrobě mléka se snížil počet dojených krav. Z údajů od pojišťoven vyplývá, že hospodářská krize v prvovýrobě se přenáší i na pojistný trh.

Proti hospodářské recesi působí v České republice pozitivně finanční příspěvek na částečnou úhradu nákladů spojených s pojištěním plodin a hospodářských zvířat, který byl pro rok 2009 zvýšen na jednotnou sazbu 50 procent. Dotaci mohou zemědělci získat prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu.
Výběr pojistitelných rizik je u čtyř pojistitelů v tuzemsku široký. V pojištění plodin patří k základním rizikům především krupobití, požár, vichřice, povodně nebo záplavy, sesuv půdy, vyzimování, vymrznutí, jarní mráz nebo mráz. Vedle obilnin si lze pojistit okopaniny, olejniny, luskoviny a další. Předmětem pojištění může být ovoce i zelenina, okrasné a přadné rostliny. Se speciálními požadavky je dobré se obrátit přímo na pojistitele, který je často s klientem řeší individuálně.
Dotace na pojištění hospodářských zvířat se vztahuje zejména pro případy živelních škod, nebezpečných nákaz nebo jiných hromadných onemocnění infekčního nebo parazitárního původu. Pojistitelé obvykle kryjí pojistná rizika, jako jsou uhynutí, utracení nebo nutná porážka u skotu, prasat, ovcí a drůbeže. Rizikem pro zvířata mohou být i živly, například požár, pád stromu, zásah elektrickým proudem, povodeň a další. Specifickou záležitostí je pojištění farmových chovů a exotických zvířat, ale také pštrosů, krokodýlů, ryb, psů či koček. Čtyřem pojistitelům na českém trhu jsme položili několik otázek. Jejich názory na pojistný trh, na řešení odstraňování rizik při podnikání zemědělství, evropskou legislativu, na dopady krize do zemědělského pojištění a informace o vývoji škod uvádíme níže.

Pojišťovny informují

1. Ministerstvo zemědělství již roky slibuje koncepční řešení, které by eliminovalo rizika v zemědělském podnikání. Co chybí k zavedení systému, na němž by se podílel stát, pojišťovna a zemědělec? Přispívá vaše pojišťovna k vytvoření tohoto systému?
2. Legislativa Evropské unie nedovoluje poskytovat podporu pojištění velkým podnikům. Domníváte se, že by se mělo toto omezení změnit?
3. V posledních letech je podle meteorologů výskyt kalamitních událostí způsobený výkyvy počasí stále četnější. Můžete uvést, jak se kalamitní škody promítají do hospodaření vaší pojišťovny?
4. Můžete statisticky charakterizovat zemědělské pojištění v České republice? Kolik zaujímá z celkového pojistného trhu a jak je to ve světě?
5. Ekonomická krize se v loňském roce sektoru zemědělství nevyhnula. Nižší tržby za rostlinné komodity vedly k horším obchodním výsledkům zemědělských subjektů. Projevilo se to vloni v úpravě výše pojistné částky u některých klientů nebo v propojištěnosti plodin?
6. Kritická hospodářská situace je ale i v chovech skotu kvůli ztrátové výrobě mléka. Jak se odráží tento fakt ve výběru pojistného a celkově do propojištěnosti hospodářských zvířat?
7. Nabídla vaše pojišťovna v zemědělském pojištění vloni nějaké novinky a co chystáte pro zemědělce letos? Zaznamenali jste například zájem o pojištění nově zaváděných mléčných automatů?

Česká pojišťovna, a. s.
odpovídá: Ing. Jiří Havelka,
ředitel zemědělského pojištění
1. Systém eliminace rizik v zemědělském podnikání, kdy spolupracuje stát, zemědělci i pojistitelé, zprovozněn jistě bude, otázkou je, kdy se tak stane. Tento systém v různých podobách funguje již mnoho let ve většině vyspělých států – například v USA, Kanadě a ve většině zemí Evropské unie. Jeho odkládání u nás má za následek poškozování našich zemědělců v této oblasti. Principem fungování je, že jako nadstavba nad stávajícím a funkčním systémem komerčního pojištění vznikne navíc ještě fond nepojistitelných – katastrofických rizik, přičemž oba systémy budou úzce provázány. Předpokládáme, že z fondu katastrofických rizik budou moci čerpat finanční prostředky jen ti zemědělci, kteří jsou „dobří hospodáři“ a kteří jsou komerčně pojištěni. Základy tohoto systému položil před více než deseti lety ministr zemědělství Josef Lux. Už v roce 2007 vznikla pod záštitou ministra zemědělství při PGRLF pracovní skupina, která má za úkol doladit fungování systému. Komplikovaná situace na naší politické scéně úspěšnému dokončení tohoto úkolu příliš nepřeje. Věřím, že po letošních volbách dojde i v této oblasti k posunu. K zavedení systému přispívá Česká pojišťovna i tím, že její zástupce řídí pracovní skupinu při České asociaci pojišťoven, dále radu pro Zemědělské pojištění a je členem užšího vedení CEA (Sdružení evropských zemědělských pojistitelů).

2. Považuji za extrémně nespravedlivé, že legislativa unie nedovoluje poskytovat tuto podporu velkým podnikům. Vždyť podniky v České republice jsou silné a konkurenceschopné a efektivní, protože jejich výroba je koncentrována. Ze zahraničních zkušeností je patrné, že ke koncentraci výroby míří nejen vyspělé země Evropské unie, jako Dánsko, země Beneluxu, a USA, ale například i země, jako je Mexiko. Evropu svazuje stále větší počet různých samoúčelných směrnic a nařízení. V této době ekonomické recese bych očekával změnu postoje Bruselu – vždyť větší podnik zaměstnává více zaměstnanců, což má pro život na naší vesnici strategický význam. Omezení podpory v poskytování pojistného by se určitě změnit mělo a podnět by měla jistě dát Česká republika, možná ve spojení se Slovenskem a částí Německa, protože z historického pohledu jsou podniky s tak velkou koncentrací výroby právě v těchto státech. Je logické, že čím větší rozlohu zemědělec obhospodařuje, tím větší škody mu mohou vzniknout a měl by platit naprosto rovný princip.

3. Loňský rok ukázal, že nepojištění zemědělci peníze za pojistné neušetřili. Likvidátoři prohlédli porosty na tisících hektarech půdy, přes které se přehnalo krupobití doprovázené bouřemi, přívalovými dešti i vichřicemi. V terénu na některých místech za zemědělce celou úrodu sklidily kroupy, jinde zase nebylo možné do polí kvůli podmáčení vůbec vjet. Ztráty způsobené živly u jednotlivých klientů jsou obrovské, desítky z nich měly škodu větší než pět milionů, největší škoda způsobená krupobitím dosáhla dokonce dvaceti milionů korun. Česká pojišťovna zaznamenala nejvýznamnější škody způsobené krupobitím. První krupobitní škody byly hlášeny v dubnu, největší pak v červenci a srpnu. Koncem června byla zasažena lokálně oblast severní Moravy a jižních Čech extrémně silnou záplavou – bleskovou povodní. Přívalová voda tam způsobila velké škody na plodinách i zvířatech. Pro rostlinnou výrobu existují i další nebezpečí, jako jsou vichřice, záplavy, povodně, sesuvy půdy a vyzimování. Obecně lze říci, že v loňském roce byly škody rozloženy po celé naší republice zhruba stejnoměrně. Zemědělské podniky a soukromí zemědělci hlásili v souvislosti s přírodními kalamitami uhynulé kusy dobytka a dalších zvířat. Vloni Česká pojišťovna na škodách za pojištění plodin vyplatila 832 milionů korun, přičemž na pojistném vybrala významně méně. Výše náhrad vyplacených Českou pojišťovnou za škody způsobené krupobitím dosáhla v novodobé historii rekordní výše.

4. Celkové předepsané pojistné z pojištění plodin zvířat v České repuliblice dosahuje asi 1,1 miliardy korun, ve srovnatelném sousedním Rakousku je více než dvojnásobné. V pojištění zvířat činí u nás propojištěnost zhruba osmdesát procent a je plně porovnatelná s vyspělými zeměmi Evropské unie. V pojištění plodin i přes nárůst na již zmíněných 43 % je pro navýšení pojištěných ploch stále prostor, protože v zemích unie je propojištěnost zhruba dvojnásobná.
Existuje odborná studie, která říká, že úrovně propojištěnosti v Evropské unii dosáhneme do deseti let. Podstatný vliv budou mít jak dotace a jejich stabilita (jsou poskytovány prostřednictvím PGRLF, jde o samostatný dotační titul), tak i zprovoznění zmíněného systému eliminace rizik v zemědělském podnikání.

5. Pojištění plodin i zvířat kopíruje s určitým časovým zpožděním situaci v zemědělské prvovýrobě. Propad ve výkupních cenách u rostlinných komodit se projevil i v poklesu předepsaného pojistného, který byl však částečně vyvážen tím, že se pojišťuje stále více zemědělců a celková propojištěnost tak roste. Co se pojištění zvířat týká, klesají počty chovaných zvířat a to se projevuje mimo jiné i tím, že se mírně snižuje předepsané pojistné. Věřím však, že se i v pojištění zvířat podaří tento trend zvrátit k lepšímu.

6. V posledních letech dochází k výraznému poklesu stavů chovaných zvířat, což je jen zčásti způsobeno krizí, která se postupně projevila téměř u všech druhů chovaných zvířat. Pokles stavů má samozřejmě vliv na pokles předepsaného pojistného v pojištění zvířat.

7. Intenzivně se zabýváme všemi připomínkami klientů k zemědělskému pojištění a po jejich vyhodnocení je zahrnujeme do standardních postupů. V poslední době jde například o možnosti připojištění jakosti u vybraného ovoce dodávaného do řetězců. Navíc svou nabídku pravidelně inovujeme – v poslední době jsme začali nově nabízet pojištění rizika jarního mrazu u jablek, pojištění rizika vichřice u lesů. V pojištění zvířat již druhým rokem kryjeme v rámci pojištění drůbeže, konkrétně u pojištění slepic a kuřic, riziko záchytu salmonely v prostředí. V pojištění koní je nově možné pojistit u České pojišťovny léčebné náklady koní a v minulém roce proběhla první jednání o pojištění koňské záchranky. Samozřejmě bude možné sjednat též pojištění mléčných automatů. Letos se zaměříme hlavně na další zkvalitňování poskytovaných služeb v oblasti péče o klienta.

Generali Pojišťovna, a. s.
odpovídá: Ing. Antonín Brejcha,
vedoucí skupiny zemědělského pojištění
1. Na řešení eliminace katastrofických rizik v zemědělství spolupracují pojišťovny, zastoupené pracovní skupinou v České asociaci pojišťoven, s ministerstvem zemědělství, Agrární komorou ČR a jinými organizacemi již řadu let. Bohužel, časté výměny ministrů na ministerstvu zemědělství způsobují, že program na utvoření fondu katastrofických rizik je stále někde u ledu. Tento fond by měl eliminovat případné ztráty u zemědělců v důsledku katastrofických extrémních povodní a sucha. Stát by nevyplácel škody ad hoc, ale vyplácel by je jen těm zemědělcům, kteří by byli pojištěni na ostatní pojistitelná rizika. Přeneseně to znamená dobrý hospodář, který se pojistí, dostane zaplaceno od státu i v případě vzniku škod z nepojistitelných rizik. Ohled na předpisy Evropské unie se při založení tohoto fondu nemusí brát. Jde vyloženě o řešení eliminace nepojistitelných rizik uvnitř každého státu zvlášť.

2. Velké podniky jsou v evropské legislativě ty, které mají více než 250 zaměstnanců a jejich roční obrat je větší než 43 milionů eur, v rámci ČR jde asi o třicet podniků. Zaměstnávají více pracovníků, jejich sociální politika je také rozsáhlejší, zřejmě jim nezbývají finanční prostředky na uzavírání rezervních fondů, z kterých by čerpali finance v případě vzniku škod na plodinách. Těmto velkým podnikům měla být umožněna stejná dotace na pojištění jako u ostatních zemědělských podniků.

3. V celém světě se mluví o globálním oteplování, o zvýšených extrémních klimatických jevech, jako jsou dlouhotrvající sucha, prudké vichřice přecházející v tornáda, četná krupobití a záplavy. To se samozřejmě projevuje i na počtu a výši škod na plodinách, které v loňském roce u všech pojišťoven zaznamenaly nejhorší výsledky v historii pojišťování plodin. Tyto škody způsobilo hlavně krupobití, které udeřilo u některých podniků i více než třikrát za sebou. Nejvíce postižené oblasti krupobitím byly zaznamenány u Generali Pojišťovny v okrese Uherské Hradiště, Jindřichův Hradec, Plzeň-sever, Žďár nad Sázavou, Třebíč, Brno venkov a Rychnov nad Kněžnou. Pro porovnání uvádím pár čísel. V roce 2007 bylo předepsané pojistné asi 100 mil. Kč a vyplaceno na škodách 85 mil. Kč. V roce 2008 dosáhlo předepsané pojistné zhruba 135 mil. Kč a vyplaceno na škodách bylo 151 mil. Kč. Vloni činilo předepsané pojistné asi 131 mil. Kč a vyplaceno na škodách 202 mil. Kč. Živelní události, jako krupobití, vichřice, povodně a záplavy, se budou stále opakovat a záleží na ekonomické situaci zemědělce, zda bude mít dostatek finančních prostředků na uzavření smlouvy o pojištění plodin, aby byl uchráněn před ekonomickým propadem, pokud dojde u něho k takovým škodám. Ekonomická krize, která zasáhla celý svět, se dotýká rovněž i zemědělců u nás, a tím i zemědělského pojištění. V současné době téměř neexistuje oblast v zemědělské prvovýrobě, která by byla zisková. Proto nepředpokládáme, že zemědělské pojištění i přes navýšení dotací na 50 % se bude nějakým způsobem radikálně navyšovat.

4. Toto číslo neznám. Muselo by se specifikovat, jaké pojištění má být zahrnuto, jestli pojištění neživotní, životní, obojí, pojištění všech pojišťoven působících na domácím trhu. Jenom prostá úvaha – jestliže v zemědělství pracují asi dvě procenta obyvatelstva z celé České republiky, propojištěnost v plodinách je zhruba 42 – 45 % a u hospodářských zvířat 85 %, pak ve vztahu k ostatnímu obyvatelstvu lze usuzovat, že i zemědělské pojištění bude na trhu zaujímat minimální procento.

5. Již při uzavírání nových dodatků na pojištění plodin (do konce dubna každého roku) byl znát úbytek celkové pojistné částky na plodinách. To obráží vlastně celorepublikový propad hodnot všech zemědělských komodit proti hodnotám v roce 2008. Se snížením pojistné částky došlo rovněž tak i ke snížení celkového pojistného, u Generali pojišťovny asi o patnáct procent.

6. Výroba mléka byla v roce 2009 pro zemědělce vysoce ztrátová. Většina zemědělců se s touto finanční ztrátou vypořádala z jiných finančních rezerv, a proto se zatím moc chovů skotu s mléčnou produkcí mléka u nás nezrušila. Jestliže ale bude tak špatná situace na trhu s mlékem trvat i nadále, tak se chov mléčného skotu může během roku 2010 velice snížit. Propojištěnost skotu v naší pojišťovně zůstává zatím přibližně stejná, nezaznamenali jsme veliký úbytek. Se snižujícími se stavy dojného skotu se v pojišťovnictví zvyšují stavy skotu masného, proto zatím není znát veliký pokles pojistných smluv.

7. Je třeba připomenout, že zemědělské pojištění v důsledku nepříznivé ekonomické situace klesá a s tím klesá i zájem zemědělců o nové produkty a pojištění. I přes tuto situaci nabídla společnost Generali speciální pojištění okrasných rostlin, například na konifery a zahradní rostliny, pro případ poškození nebo zničení živelnou událostí. Jednou z dalších předností a nabídek zemědělského pojištění do roku 2010 je, že se nebráníme ani sjednávání nadstandardního individuálního pojištění ušitého na míru podle potřeby klienta. Je třeba, aby sám zemědělec zvážil stávající rizika a podle toho i míru svého pojištění. Mléčné automaty – jako jedna z mála alternativ, jak získat prodejem mléka lepší finance než dodávkami do mlékáren, jsou strojní zařízení, která v případě zájmu klienta můžeme pojistit jak na základní pojištění, tak i na strojní rizika.

Hasičská vzájemná pojišťovna, a. s.
odpovídá: Zdeněk Brož,
odborný pracovník obchodu a marketingu
1. Zavedením fondu nepojistitelných škod, na kterém by se podílel stát, zemědělci a pojišťovny, se připravuje již několik let. Tento fond by měl eliminovat ztráty zemědělců v důsledku extrémních povodní a sucha. Stát by ale vyplácel škody jen těm zemědělcům, kteří by byli komerčně pojištěni. Co chybí pro zavedení tohoto systému, je ale spíše otázka pro ministerstvo zemědělství.

2. Mezi menším a větším zemědělským podnikem by se neměl z hlediska nároku na dotaci dělat rozdíl.

3. Hasičská vzájemná pojišťovna je již dvanáct let na trhu zemědělského pojištění. Škodní průběh u pojištění plodin se pohyboval v průměru 70 procent až do loňského roku, kdy u pojištění plodin přesáhl 200 procent a u pojištění lesů skoro 100 procent částky přijatého pojistného. Největší škody byly u olejnin, konkrétně ozimé řepky, ale nevyhnuly se ani ostatním pojištěným zemědělským plodinám. Nejvíce byly zasaženy jižní Čechy, kde jen škoda v jednom zemědělském podniku dosáhla asi šestnácti milionů korun.

4. V rámci neživotního pojištění činí zemědělské pojištění u naší pojišťovny asi šest procent z celkově dosaženého pojistného. Celková propojištěnost v ČR u pojištění plodin se pohybuje kolem 40 procent, u pojištění hospodářských zvířat kolem 80 procent.

5. Ekonomická krize, propad cen zemědělských komodit proti roku 2008 se promítly do snížení pojistné částky, a tím snížení pojistného, v některých případech až o třicet procent.

6. Pokles výkupních cen mléka se jistě odrazí do snížení stavů skotu. Zemědělské podniky již několik let dotují tuto výrobu a nebudou to moci dělat do nekonečna, pokud se do tohoto problému nevloží stát. Důsledkem snižování stavů skotu je samozřejmě úbytek v pojistném kmenu.

7. Hasičská vzájemná pojišťovna nabízí klientům široký rozsah produktů u pojištění plodin, hospodářských zvířat, pojištění koní a pojištění lesů. Jsme schopni sjednat i nadstandardní pojištění a přizpůsobit se požadavkům zemědělce. Mléčné automaty jsou strojní zařízení, které můžeme pojistit jako jiná zařízení či technologie na rizika živel nebo odcizení a strojní rizika. Pojistné se odvíjí od pořizovací ceny této technologie.

Agra pojišťovna
organizační složka pro ČR
odpovídá: Ing. Marek Hrubý,
ředitel organizační složky
1. Negativní důsledky extrémního vlivu počasí a onemocnění rostlin a zvířat představují více než kdy jindy rizika, která nelze eliminovat, lze je pouze zmírnit. Z tohoto důvodu je aktivní řízení rizik důležitým cílem všech zemědělců a zemědělských subjektů. Vlastní aktivity mohou však být nedostatečné, pokud čelí stále častější regionální či dokonce celoevropské nepřízni počasí, která často zničí celou roční produkci. Takové situace mohou změnit situaci na trhu a ohrozit zemědělství celé země.
Ze strany Evropské komise by měly nyní přijít návrhy na téma nástroje řízení rizik pro období od roku 2013. Důležité je, že tato evropská podpora bere zřetel na doplnění národních nařízení a že nesměřuje k jejich náhradě. Agra pojišťovna (ÖHV) upozorňuje jako člen asociace evropských pojišťovatelů (CEA), mezinárodní asociace zemědělských pojišťovatelů (AIAG) a Evropských farmářů (COPA) na tyto návrhy komise a vyjadřuje se k nim při účasti na pracovních skupinách.

2. Všichni zemědělci a zemědělské podniky by měli mít možnost přístupu k širokému výběru nástrojů na řízení rizik. Nakonec jsou si před rizikem přírodních katastrof všichni zemědělci rovni.

3. Zemědělství, které má své místo z velké části pod širým nebem, je s přibývajícím výskytem extrémů počasí následkem změny klimatu postiženo jako žádný jiný sektor hospodářství. Obzvláště v posledních třech letech byl zaznamenán výrazný nárůst počtu škod. A podle názorů odborníků je třeba s krupobitím a jinými rozmary počasí počítat i nadále. Agra pojišťovna se zabývá velmi intenzivně změnami klimatu. Protože máme v naší centrále specializované oddělení meteorologie, víme, že se poloha krupobitních pásem, která byla minulá desetiletí stabilní, nyní pohybuje stále na sever. Velmi silně jsou tím postiženy střední a východní Čechy, někdy i s opakovanými škodami na stejném pozemku a se stoprocentní ztrátou. To jen potvrzuje, že změna klimatu je skutečností.

4. Agra pojišťovna je specializovaný pojistitel v zemědělství, nabízí pojištění plodin a hospodářských zvířat. U pojištění ostatních oblastí zemědělské činnosti spolupracujeme s našimi partnerskými pojišťovnami. Díky našim kontaktům s ostatními členskými zeměmi EU jsme přesvědčeni o tom, že se propojištěnost plodin bude v České republice postupně zvyšovat. Obdobná změna již v některých zemích střední a jižní Evropy nastala (propojištěnost v oblasti pojištění plodin se například ve Španělsku pohybuje těsně kolem 80 %, v Rakousku nad 80 %). Vlivem agrárněpolitických změn budou podniky financovány stále více cizím kapitálem. Zajímavá informace je také ta, že ve Spojených státech je nyní pojištění plodin podmínkou pro poskytnutí úvěru.

5. Neexistuje hospodářské odvětví, které by nebylo dotčeno finanční krizí. Také zemědělství musí bojovat s jejími důsledky. Rostoucí produkční náklady a nízké prodejní tržby vedou u zemědělských podniků k horším obchodním výsledkům. Některé z nich na základě této situace přizpůsobí své pojistné částky. Celkově jsem ale toho názoru, že úbytek pojištěné plochy nenastane, protože právě v době s nepatrnou marží by bylo v případě škody potřeba mnoho let, aby se tato ztráta opět vyrovnala. Proto je z ekonomických úvah pojištění v této době zcela rozumné a nezbytné.

6. Z ekonomického hlediska, ale také i z důvodů ochrany zvířat je pro zemědělce a všechny producenty živočišné výroby v popředí snížení či minimalizace ztrát. Řada chovatelů zvířat vsadí proto na optimální podmínky chovu, na moderní a vyhovující vybavení stáje či na kvalitní krmivo. Myšlenka preventivních opatření je důležitá, ale klíčovým tématem je rovněž zabezpečení v případě škody pomocí pojištění. Jak rychle se přenáší nákaza zvířat, ukazuje příklad katarální horečky (modrý jazyk), která se během krátké doby rozšířila plošně po celé Evropě. To znamená, že opatření v podobě ekonomicky výhodného pojištění představuje také v oblasti chovu zvířat zásadní prvek, který se může vztahovat nejen na nákazy, ale i na infekční onemocnění a další rizika.

7. Vytvoření produktu je jedna strana, vstřícnost ke klientům strana druhá. Naše produkty se snažíme dále vyvíjet podle potřeb trhu. Kvalitu pojištění ovšem neurčuje jen nabídka produktu, ale i ostatní důležité prvky – jmenujme kvalitu likvidace škod a také náš meteorologický servis, kde si každý zemědělec může zjistit aktuální předpověď a historii počasí. Tato předpovědní služba podporuje hospodáře při každodenním rozhodování a plánování pracovních operací. Dále nabízíme podrobnou rekapitulaci vývoje počasí v rozlišení 1 x 1 km, dodáváme aktuální údaje o počasí ke krupobití či bouřce, k dispozici je i srážkový radar a velkoplošná situační mapa (satelitní snímky).
Mléčné automaty představují skvělou inovaci. Pokládáme tuto formu prodeje čerstvého mléka za velmi dobrou a jistě by bylo dobré ji rozšířit i na jiné produkty vhodné k přímému prodeji. Poptávku ohledně pojištění automatů jsme zatím nezaznamenali. Rozšiřovat by se také měla spolupráce zemědělců například se školami, kam by měli mít možnost své čerstvé produkty přednostně dodávat.