Význam zdravotní nezávadnosti siláží

Kvalitní krmivo je nezbytným základem nejen pro dobrý zdravotní stav a odpovídající užitkovost zvířat, ale i pro produkci plnohodnotných potravin. Z tohoto důvodu musí být odpovídající a soustavná pozornost věnována také hygienické kvalitě krmiv, zejména pak krmiv objemných (siláží a sena), tvořících základ všech krmných dávek.

Zdravotní a hygienická rizika jsou většinou spojována zejména s následujícími faktory: bakteriálními riziky v konzervovaných krmivech (klostridie, listerie), mikroskopickými houbami, plísněmi a kvasinkami s riziky vyplývajícími z jejich činnosti, například mykotoxikózy a v neposlední řadě s riziky spojenými se zkrmováním aerobně nestabilních siláží.
Mikrobiální aktivita v krmivech obecně, a v silážích a seně zvláště, omezuje výrazně kvalitu krmiv a představuje významné zdravotní riziko v průběhu celého procesu výroby a skladování. Mezi nejvážnější nebezpečí patří skupiny bakterií čeledí Enterobacteriacae a Clostridiacae, které mohou velmi významně negativně ovlivnit kvalitu siláží.
Proteolytické klostridie (Cl. perfringens) mohou svojí enzymatickou činností při extenzivní degradaci bílkovin produkovat amoniak, kyselinu máselnou a také biogenní aminy. Fermentační proces s klostridiální činností je poznamenán výraznými ztrátami sušiny a energie stejně jako výraznými změnami kvality a složení krmiva, přičemž tyto změny jsou více patrné než přímý vliv činnosti klostridií na zdraví zvířat a lidí. Relativně velký je kombinovaný efekt na ztráty stravitelné energie během druhotné fermentace kyseliny mléčné na kyselinu máselnou, který je navíc spojen se značnou redukcí příjmu krmiva.

Volný amoniak, Listeria a kvasinky

Často se poukazuje na zvýšenou hladinu amoniaku v periferní krvi. Zvýšení této hladiny je výsledkem absorpce amoniaku z bachoru pocházejícího původem ze siláží s vysokým obsahem amoniaku.
Volný amoniak jako poslední produkt rozkladu dusíkatých látek v silážním procesu negativně ovlivňuje hodnotu pH (způsobuje otupení kyselosti) a jeho koncentrace tak úzce souvisí s kvalitou siláže. Tento faktor může mít posléze vliv na překročení (zvýšení) detoxikační schopnosti jater pro amoniak.
Výzkumem je prokázáno a v praxi známo, že čím vyšší je obsah vlhkosti v silážích, respektive čím nižší je obsah sušiny silážovaných pícnin, tím více volného amoniaku a ostatních nežádoucích fermentačních produktů (těkavých mastných kyselin) v silážích vzniká.
Dalším velkým nebezpečím pro kvalitu krmiv jsou Listeria. Jedná se o velmi odolný patogen způsobující nebezpečná onemocnění zvířat, zvláště mláďat, ale také lidi – listeriózu. Zdrojem tohoto patogenu jsou nekvalitní bílkovinné siláže, odkud se tyto bakterie mohou dále přenášet do mléka a mléčných výrobků. Preventivní ochranu proti listerióze hledejme v základních technologických zásadách, mezi které patří: zajištění optimální hodnoty sušiny silážovaného krmiva, kompletní technologické opatření během skladovací periody (prevence proti mikrobiálnímu zahřívání), zabránění průniku vzduchu, a co nejrychlejší snížení pH na hodnotu 4–4,5 při současně důsledném opatření proti výskytu hlodavců.
Kvasinky se nepodílejí přímo na přeměně nutričně a hygienicky významných látek, jejich zvýšená činnost je však vždy spojena s aerobní nestabilitou siláží po otevření sil a s vysokými ztrátami živin při zkrmování siláží.
Kvasinky (zejména rody Candida, Hansenula) dokáží využívat a metabolizovat již vytvořené kvasné kyseliny (mléčná, octová) a některé i zbytkové cukry (rod Torulpsis). Masivní pomnožení kvasinek způsobuje samozáhřev a následnou destabilizaci (odkyselení) hotových siláží. Zkrmování takovýchto siláží může způsobit u skotu výrazné, mnohdy až krvavé průjmy.
Siláže, které neobsahují žádnou kyselinu máselnou, jsou stabilní a rezistentní vůči kvasinkám, pokud obsahují více než 0,5 % kyseliny octové z hmotnosti siláže. Siláže s nízkým obsahem kyseliny octové se stávají nestabilními nejčastěji při vyšším pH.

Aktivita plísní

Plísně představují v silážích a v krmivech obecně velmi závažný nutričně-zdravotní problém, který ještě více umocňuje přítomnost mikroskopických hub. K problémům s aktivitou plísní v objemných krmivech může dojít, zejména je-li pokosená píce vystavena dlouhodobě vlhkému počasí, nebo pokud je krmivo silážováno namrzlé, nahnilé, případně silně kontaminované zeminou.
Plísně jsou zpravidla přísně aerobními mikroorganismy, a proto je jejich vyšší výskyt zaznamenáván zpravidla v povrchových vrstvách siláže nebo v silážích nedokonale zakrytých, popř. u siláží v obalovaných balících, které mají menší hustotu a větší měrný povrch než tradiční siláže ve žlabech. Stejně jako kvasinky i ony mohou rozkládat všechny rozpustné živiny, metabolizovat již vytvořenou kyselinu mléčnou, rozkládat bílkoviny za vzniku produktů alkalické povahy a podílet se tak na aerobní degradaci postižené siláže.
Vzhledem k požadavkům plísní na kyslík se všeobecně uvádí, že základní podmínkou prevence výskytu plísní v silážích je důkladné udusání a rychlé anaerobní uzavření sila. Ani to však zcela nestačí k inhibici metabolismu plísní. Schopnost růstu významné silážní plísně Byssochlamys nivea (významný producent patulinu doprovázený současně i kyselinou bysochlamovou) v anaerobních podmínkách.
Vedle velkých ztrát živin, ke kterým dochází rozkladnými procesy, jsou plísně zvláště nebezpečné tvorbou spor (aspergilózy, alergózy), ale především tvorbou mykotoxinů (mykotoxikózy).
Při zkrmování zaplísněných siláží bývá u přežvýkavců diagnostikována digitální dermatitida indikovaná jako průkazná infekce z krmiva, porucha bachorového trávení (defaunace) a poruchy reprodukce.
Plísně produkují toxiny za určitých stressových situací pro svou obranu, jako je např. velké střídání teplot během dne a noci, nedostatečná aplikace fungicidů již na poli. V našich klimatických podmínkách je produkce mykotoxinů spojena téměř výlučně s výskytem polních plísní (Fusarium, Alternaria). Výskyt mykotoxinů má významnou vazbu na počasí během vegetačního období a sklizně. Ke zvýšenému výskytu plísní může docházet také při nedodržování osevního postupu při pravidelném vysévání téže plodiny (kukuřice, pšenice) na jeden pozemek, čímž dojde k akumulaci spor v půdě s následným oslabením rostliny.
Vnímavost jednotlivých zvířat vůči mykotoxinům je různá podle druhu, věku a fyziologického stavu zvířat. Z hospodářských zvířat jsou na všechny druhy mykotoxinů nejvnímavější prasata, naproti tomu s intoxikací skotu mykotoxiny se v praxi setkáváme méně, neboť skot má díky pufrovací schopnosti a aktivitě bachorové mikroflóry určitou schopnost redukovat a tolerovat i vyšší hladiny mykotoxinů, zejména zearalenonu a ochratoxinu. Přesto se ale udává, že aflatoxiny u přežvýkavců snižují v bachoru produkci těkavých mastných kyselin, a tím negativně ovlivňují produkci mléka, využití krmiva, vlivem poruchy metabolismu inhibují proteosyntézu, metabolismus lipidů, zvyšují aborty, výhřezy rekta, u telat vedou k anorexii, zpomalení růstu a průjmům.
Problém s aerobní nestabilitou se může vyskytnout u siláží s vyšším obsahem sušiny, vyšší koncentrací živin (kukuřičná siláž, siláže LKS, CCM), při nevhodném způsobu uskladnění (velká sila, nezakrytí) a denního množství a způsobu odběru. Mezi příznaky snížené aerobní stability siláží patří mikrobiální zahřívání, snížení hygienické jakosti a produkční účinnosti siláže. Rovněž dochází po krmení TMR s aerobně nestabilní siláží k trendu zvyšování somatických buněk v mléce. Opatření a doporučení mající za cíl omezení těchto negativních vlivů začínají již při sklizni, kdy je nutné sklízet při doporučeném obsahu sušiny, a pokračují přes konzervaci (optimální délka řezanky, stupeň dusání, zakrytí) až k odběru, při kterém bychom měli dbát zejména na kompaktnost odběrové stěny a její ošetření pomocí vhodných prostředků.
Chceme-li vyrobit zdravotně nezávadnou a kvalitní siláž, měli bychom respektovat následující opatření: sklizeň při optimální sušině, při sklizni eliminovat kontaminaci sklízeného materiálu půdou, silážovat do čistých silážních žlabů, po celou dobu naskladňování silážovaného materiálu intenzivně dusat, po skončení naskladnění silo hermeticky uzavřít a následně při odběru siláží dbát na face management (čistá, hladká stěna odběru, odběr siláže ze severní strany, minimální denní odběr, přiměřené odkrytí siláže a případné ošetření odběrové stěny), zamezit meziskladování siláží, pravidelně čistit krmné vozy a kontrolovat čistotu ve skladu.

Závěr

Na základě zkušeností z řady let je praxí ověřeno a potvrzeno, že výroba kvalitních siláží patří k nejobtížnějším úkolům výživářů, agronomů a hygieniků, jejichž společným cílem musí být nejen zdravá a spokojená zvířata, ale také efektivní užitkovost a živočišné produkty dobré kvality.
Hygienické zásady výroby a skladování krmiv a krmných surovin mohou být dosaženy pouze přísným dodržováním zásad správné výrobní praxe a důslednou kontrolní a monitorovací činností odpovědných orgánů.

Příspěvek vznikl za pomoci projektů (QH 71041) a VZ MSM 6215648905

Klíčové informace

- Pro výrobu krmiv s vysokou kvalitou je nutné: 
- snížit riziko počasí v polních operacích (vhodné sklizňové linky, používání vhodných konzervačních přípravků), 
- zajistit bezpečnou a cíleně řízenou fermentaci, 
- zabránit přístupu vzduchu do silážních sil, 
- zajistit mikrobiální nezávadnost krmiv, 
- zvýšit aerobní stabilitu krmiv a zajistit vysokou nutriční hodnotu a zdravotní nezávadnost krmiv.

Ing. Jitka Dvořáčková
Mendelova univerzita v Brně
Agronomická fakulta
Ústav výživy zvířat a pícninářství