V srpnu 2009 ekologicky hospodařilo v České republice 2586 ekofarem na výměře 391 965 hektarů zemědělské půdy. Od začátku roku se zvýšil počet ekofarem o 640 a výměra půdy v ekologickém zemědělství o 50 333 hektarů. Celkový podíl ekologického zemědělství na zemědělské půdě přesáhl 9 %. Počet výrobců biopotravin dosahuje téměř 450 podniků.
Od 1. ledna 2009 platí zcela nová legislativa pro ekologické zemědělství. Konkrétně jde o nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 a nařízení Komise (ES) č. 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007. Soubor nové legislativy doplňuje nařízení Komise (ES) č. 1235/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro dovoz biopotravin ze třetích zemí.
Dalším důležitým datem v oblasti legislativy ekologického zemědělství je 1. 7. 2010. Od tohoto data bude platit povinnost označovat všechny biopotraviny logem EU, které je dnes pouze dobrovolné. Zároveň bude povinnost označovat původ jednotlivých složek biopotravin v tom smyslu, zda se jedná o složky pocházející z EU, mimo EU, nebo zda jde o kombinaci obou možností. V případě, že všechny složky budou domácího původu, lze tuto biopotravinu označit jako „zemědělská produkce ČR“.
Od data 1. 7. 2010 také nabude účinnosti nařízení Komise (ES) č. 710/2009, kterým se stanoví požadavky pro ekoakvakulturu, v podmínkách ČR to bude znamenat především podmínky pro chov sladkovodních ryb v ekologickém zemědělství. V současné době se také začíná na úrovni pracovních orgánů EK projednávat nařízení k biovínu, které bude obsahovat ucelená pravidla pro tuto oblast, zejména pro sklepní technologie, a které by mělo nabýt účinnosti také 1. 7. 2010. Očekává se, že největší diskuse budou probíhat ve věci síření a doslazování biovína.
Státní podpora ekologických zemědělců
MZe podporuje ekologické zemědělce pravidelně, objem dotací do ekologického zemědělství se stále zvyšuje. Hlavní objem dotací tvoří podpora na plochu zařazenou do ekologického zemědělství. Zde se výše dotace liší podle obhospodařované kultury. Od roku 2007 je tato podpora vyplácena z Programu rozvoje venkova 2007 – 2013. Výše dotace je následující:
a) 155 eur/ha při hospodaření na orné půdě, s výjimkou pěstování zeleniny nebo speciálních bylin,
b) 89 eur/ha při hospodaření na travních porostech pro 100% ekologického zemědělce (bez souběhu s konvenčním zemědělstvím), 71 eur/ha pro zemědělce se souběhem konvenčního zemědělství
c) 849 eur/ha, při obhospodařování vinic a ovocných sadů,
d) 564 eur/ha při pěstování zeleniny nebo speciálních bylin na orné půdě.
Od roku 2007 jsou ekologičtí zemědělci také bodově zvýhodněni v některých investičních opatřeních Programu rozvoje venkova, jde o osy I a III. Ekologičtí zemědělci tak mají mnohem vyšší šanci, že jejich projekt bude schválen a financován. V ose I jsou ekologičtí zemědělci bodově zvýhodněni v rámci opatření Modernizace zemědělských podniků a Zahájení činnosti mladých zemědělců, v ose III v rámci opatření Podpora cestovního ruchu (agroturistika) a Diverzifikace činností nezemědělské povahy.
Podpora výrobců biopotravin
Od roku 2007 podporuje MZe také výrobce biopotravin bodovým zvýhodněním investičních projektů v ose I Programu rozvoje venkova, a to v opatření Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům. V tomto opatření jsou výrazně podpořeni i faremní zpracovatelé biopotravin. Výrobci biopotravin tak mají možnost s podporou státu investovat do výstavby nebo rekonstrukce prostor na výrobu nebo skladování biopotravin, nebo do marketingu biopotravin.
Asi na 100 ekofarmách je provozováno faremní zpracování biopotravin. Jedná se o porážku, bourání a balení masa (13 farem), balení čajů, bylin a koření (11), zpracování ovoce, zeleniny a brambor (12), výroba mlékárenských výrobků (19), zpracování ovoce (7), třídění a balení vajec (2), zpracování hroznů a výroba vína (31), zpracování medu (3) a výroba pečiva (1). Od června 2009 platí vyhláška MZe č. 128/2009 Sb., která usnadňuje faremní zpracování biopotravin. Například malé jatky, které porážejí do 20 dobytčích jednotek týdně, nemusí mít k dispozici pro zvířata stáje ani předporážková ustájení a nemusí mít ani prostory pro čištění a dezinfekci dopravních prostředků, kterými se zvířata na jatky vozí. Tímto opatřením ušetří zemědělci poměrně velké finanční prostředky na investicích. Očekáváme proto, že počet faremních zpracovatelů biopotravin se bude i nadále zvyšovat.
Propagační aktivity
Propagační aktivity MZe lze považovat za nepřímou podporu, a to jak pro ekologické zemědělce, tak pro výrobce biopotravin. Dochází ke zvýšení poptávky spotřebitelů, díky které mají zemědělci i výrobci zajištěn odbyt pro své produkty. Propagační aktivity byly nastartovány v roce 2004 Akčním plánem pro rozvoj ekologického zemědělství do roku 2010. Zpočátku se jednalo o dílčí akce, které se konají dodnes (např. Září – Měsíc biopotravin), a od roku 2008 je realizována státní propagační kampaň na podporu spotřeby biopotravin spolufinancovaná z 50 % EU.
V letošním roce byl zahájen projekt na podporu zavádění biopotravin do školních a předškolních zařízení. Projekt poběží do konce roku 2011 a MZe financuje tento projekt celkovou částkou téměř 8 mil. Kč. V rámci projektu bude financována realizace celého distribučního řetězce od ekologického farmáře až po vlastní zařízení školního stravování, včetně poradenského servisu. Cílem je vytvoření nových odbytových možností pro ekofarmáře a rozvoj trhu s biopotravinami. Realizátorem projektu je společnost Countrylife s. r. o.
Kvalita biopotravin
V současné době již existuje řada studií, domácích i zahraničních, které prokazují kvalitativní přednosti biopotravin pro spotřebitele. V prvé řadě je důležité, že v ekologickém zemědělství se nepoužívají syntetické pesticidy, minerální hnojiva, stimulátory růstu, geneticky modifikované organismy. Důsledkem je, že například rezidua pesticidů se v ekologickém zemědělství prakticky nevyskytují. Řada studií ukazuje, že biopotraviny obsahují větší množství zdraví prospěšných látek (minerální látky, vitamíny, nenasycené mastné kyseliny apod.).
Aktuální pětileté výsledky vědců z výzkumného ústavu ekologického zemědělství ve Švýcarsku ukazují zdravotní přednosti biopotravin. Například biozelenina obsahuje více vitamínů a antioxidantů. Hlavním důvodem pro vyšší obsah živin je organické hnojení používané v ekozemědělství. Dále krmení dojnic trávou a bylinami na ekologických pastvinách způsobuje odlišné složení biomléka od klasického mléka. Biomléko obsahuje o 40 až 60 % více omega mastných kyselin a kyselin CLA a o 30 – 70 % více vitamínů, karotenoidů a dalších antioxidantů.
K obdobným závěrům došel také tým na Vysoké škole chemicko-technologické vedený prof. Janou Hajšlovou. Výzkumy prokázaly, že biopotraviny mají vysokou nutriční hodnotu. Brambory a mrkev v biokvalitě mají vyšší obsah vitamínu C než běžné produkty. Biozelenina a bioovoce má vyšší obsah minerálů a antioxidačních látek, biomléko obsahuje větší množství vitamínu E a omega mastných kyselin, které mají pozitivní vliv na oběhový systém u člověka. Vyšší obsah mastných kyselin prospěšných pro lidské zdraví byl zjištěn také u biomasa. Důležitá je také hygienická kvalita biopotravin, kolem které existuje řada mýtů a předsudků. Často opakovaným omylem je, že biopotraviny trpí větší zaplísněností v porovnání s konvenčními potravinami. Výzkumy ukázaly, že obsah mykotoxinů je v produktech ekologického zemědělství na stejné nebo nižší úrovni než u ostatních potravin. Vědci také podrobili kritice nedávnou studii britských vědců, která zpochybňovala zdravotní přednosti biopotravin. Studie se například vůbec nezabývala sledováním takových látek jako jsou rezidua pesticidů, těžké kovy nebo dusičnany, i když jde o látky, které jsou zdraví škodlivé.
Klíčové informace
- Výzkumy prokázaly, že biopotraviny mají vysokou nutriční hodnotu.
- Zdravotní přednosti biopotravin nejsou jediným důvodem, proč je spotřebitelé kupují.
- Spotřebitelé přispívají nákupem biopotravin také k lepším životním podmínkám chovaných zvířat, k ochraně životního prostředí, ke zvýšení biodiverzity prostředí nebo k nižšímu znečišťování životního prostředí chemickými látkami.
Ing. Martin Leibl, Ph.D.Ministerstvo zemědělství ČR oddělení ekologického zemědělství
