S klimatickými riziky by se mělo počítat. Na celém světě totiž stoupá počet přírodních pohrom, nevyhýbají se ani střední Evropě. V našich zeměpisných šířkách bychom se měli podle odborníků připravit především na povodně, vichřice a tropická vedra s dopady sucha zejména na výnosy obilí a ovoce. Zařádit v polích a zlikvidovat chovy dokážou i jiné, někdy jen lokálně působící živly a nákazy. Ochranou vůči nim je pojištění plodin a hospodářských zvířat u některé ze čtyř v tuzemsku aktivních pojišťovacích institucí.
Pojištění plodin a hospodářských zvířat nabízejí v současnosti podnikatelům v zemědělství v České republice aktivně čtyři pojistitelé – Česká pojišťovna, a. s., Generali Pojišťovna, a. s., Hasičská vzájemná pojišťovna, a. s., a Agra pojišťovna, organizační složka Rakouské krupobitní pojišťovny (Österreichische Hagelversicherung), která se v roce 2007 zaměřovala jen na pojištění plodin. K 16. prosinci 2008 uzavřelo smlouvu o spolupráci s Podpůrným a garančním rolnickým a lesním fondem (PGRLF) však pět pojišťoven. Vedle čtyř zmíněných mezi nimi figuruje i ČSOB Pojišťovna, a. s. Podíl ČSOB Pojišťovny na trhu je ale zanedbatelný a jak potvrdil její mluvčí Tomáš Hejda, „zemědělské pojištění nepatří ke standardním produktům pojišťovny“. Uzavření smlouvy s fondem je nutné, protože je podmínkou k tomu, aby pojištěnému byla uhrazena dotace na pojistné.
Podíl pojišťoven na trhu
Podle poslední komplexní analýzy o pojistném trhu v zemědělském pojištění za rok 2007 v České republice, kterou zpracovala Ing. Alice Picková z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (dříve Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky), měla Česká pojišťovna ve sledovaném roce podíl 82 %, což je o procentní bod méně než v roce 2006, naopak v podílu procento získala Generali Pojišťovna, která dosáhla 15 % a Hasičská vzájemná pojišťovna si udržela tříprocentní podíl. Podíl jednotlivých pojišťoven na trhu v roce 2007 uvádí graf 1.
Uvedený podíl pojišťoven nedává ale zcela přesný přehled, protože koncem roku 2006 na český trh vstoupila Agra pojišťovna, která není členem České asociace pojišťoven, a proto není zahrnuta do statistiky mezi zmíněné pojišťovny. O podílu na trhu se za Agra pojišťovnu vyjádřil letos její ředitel Mgr. Michael Zetter. „Jaký podíl z celkového trhu máme? To nemůžeme přesně určit, protože neznáme údaje ostatních pojistitelů. Počet pojištěných se pohybuje kolem tisíce zemědělských subjektů. Co se týká například vývoje pojištěné výměry, jde o nárůst o 118 000 ha, v roce 2007 jsme měli pojištěno 54 000 ha a v roce 2008 již 172 000 ha.
Podpora v letech 2007 a 2008
V roce 2007 byla zemědělským podnikům a podnikatelům poskytnuta podpora v rámci programů PGRLF ve výši 35 % z uhrazených nákladů na pojištění ostatních plodin, 50 % na speciální plodiny a 20 % z prokázaných nákladů na pojištění hospodářských zvířat pro případ nákazy a dalších hromadných onemocnění. Jak již dříve potvrdila vedoucí úseku PGRLF Dana Malíková, v letošním roce dostanou zemědělci za rok 2008 z dotačního titulu Podpora pojištění na podprogramy Ostatní plodiny, Speciální plodiny a Hospodářská zvířata stejné procento z uhrazených nákladů na pojištění jako za rok 2007.
Ing. Picková připomněla, že systém podpory zemědělského pojištění se musel přizpůsobit požadavkům Evropské unie, to znamená, že od roku 2007 se státní podpora pojištění vztahuje na malé a střední zemědělské podniky a nemůže být poskytnuta podnikům působícím v oblasti zpracování zemědělských produktů. Úroveň podpory nákladů na pojištění rostlinných komodit i zvířat ve sledovaném roce uvádí graf 2. Na pojištění lesních porostů se nevztahoval žádný podpůrný program.
Propojištěnost se zvýšila
Propojištěnost plodin, tedy podíl plochy pojištěných plodin na celkové výměře, se postupně zvyšuje. V roce 2007 podle Ing. Pickové překročila 36 procent. To se ale v budoucnosti může změnit v souvislosti s ekonomickou krizí a snahou ušetřit, kde se dá, jak potvrzují dále samotné pojišťovny.
„Na růstu propojištěnosti se podílejí dotace na pojistné, větší odpovědnost zemědělských podniků, častější a prudší změny počasí, ale také působení nové pojišťovací instituce – Agra pojišťovny, která má zemědělské pojištění jako hlavní předmět činnosti. Přes uvedené skutečnosti stále ještě propojištěnost plodin v České republice nedosahuje úrovně většiny států Evropské unie,“ zhodnotila Ing. Picková v analýze. Propojištěnost hospodářských zvířat se podle ní v průměru dlouhodobě pohybuje na úrovni 80 %.
Vývoj zemědělského pojištění v kategorii hospodářských zvířat, speciálních plodin a plodin zachycuje za rok 2007 a odhad v roce 2008 tabulka a graf 3, kde je uveden počet žádostí, předepsané pojistné a výše podpory. Podle Ing. Pickové se již v roce 2007 opakovaně zvýšilo předepsané pojistné – ve srovnání s rokem 2006 o 5,6 % s tím, že významný přírůstek byl zaznamenán v pojištění plodin, a to 15,2 %.
Klimatická rizika
V analytickém materiálu uvádí Ing. Picková, že v roce 2007 se z klimatických rizik významně projevily zejména jarní mrazy a krupobití, které bylo zaznamenáno v časnějších jarních měsících, v dubnu, a poslední výskyt byl až v říjnu. Významné krupobitní kalamity byly zaznamenány v regionech jižní Moravy a ve středních a východních Čechách. Z nákaz se vyskytly především ptačí chřipka a klusavka ovcí.
Pojišťovny nabízejí produkty a jejich kombinace na pojistitelná rizika pro komodity rostlinné výroby a hospodářská zvířata (Agra pojišťovna pro zvířata až v roce 2008) podle svých konkrétních pojistných podmínek. „Ani v letech 2007 a 2008 se nepodařilo vytvořit systém zemědělského pojištění kompatibilní s pravidly Evropské unie a WTO, který by výrazně omezil nutnost jednorázových státních podpor v případě významných živelních pohrom. Důvodem je administrativní a legislativní složitost tohoto procesu,“ doplnila Ing. Picková. Přitom hrozí podle odborníků ve střední Evropě projevy klimatických změn, jako jsou záplavy, orkány typu Kyrill nebo Emma. Mezi nepojistitelná klimatická rizika v České republice patří především sucho.
S klimatickými riziky je třeba v budoucnu počítat a měli by se na ně připravit stát, pojistitelé, podnikatelé i Evropská unie. Odpovědi na to, jak tyto změny vnímají zástupci pojišťoven, následně uvádíme.
Otázka pro zástupce pojišťoven
Odborníci tvrdí, že je třeba počítat s klimatickými změnami a připravit se na ně. Jak zasahují tyto změny do oblasti zemědělského pojištění? Mění se kvůli těmto změnám pohled na to, co je riziko pojistitelné a co nepojistitelné?
Česká pojišťovna, a. s.,
odpovídá: Ing. Jiří Havelka,
ředitel zemědělského pojištění
Tato otázka by měla mířit nejen k pojistitelům v České republice, ale i k evropským zajistitelům a k tvůrcům legislativy Evropské unie. Projevy klimatických změn v pojištění zaznamenáváme, a to nejen v pojištění plodin a lesních porostů, ale i v pojištění majetku. Například jde o orkány či o extrémní výkyvy v zimě. Také krupobití je stále častěji působícím živlem, přičemž interval jeho výskytu v roce se stále prodlužuje – první krupobití zaznamenáváme již v dubnu a poslední až v září a současně narůstá i jeho intenzita. Téměř každoročně se setkáme s krupobitím, které v jednom dni způsobí škody přesahující sto milionů korun. Například vloni 25. června poškodilo krupobití velkou část republiky a vzniklé škody vyplacené Českou pojišťovnou na plodinách se pohybovaly v řádech stovek milionů korun.
Generali Pojišťovna, a. s.,
odpovídá:
Ing. Antonín Brejcha,
vedoucí skupiny zemědělského pojištění
U pojištění plodin dochází k častějšímu výskytu krupobití v oblastech, kde z dlouhodobého hlediska nebyly kroupy zaznamenány. Proto se krupobitní pásma mění. Koncem devadesátých let se krupobití posunulo do oblastí, ve kterých dříve bylo ojedinělé a v posledních letech zasahuje krupobití větší část naší republiky. Na základě těchto skutečností upravujeme krupobitní pásma každým rokem, tedy zvyšujeme nebo snižujeme sazby. Hledáme možnosti rozšíření pojistného krytí o další, doposud nepojistitelná rizika, jako je například jarní mráz na vinné révě.
Hasičská vzájemná pojišťovna, a. s.,
odpovídá: Zdeněk Brož,
odborný pracovník obchodu a marketingu
Zemědělská produkce, zejména rostlinná, je a bude ovlivňována počasím, změnou klimatu. V posledních letech je to markantní na stoupajícím škodním průběhu. Z tohoto problému opět vyplývá nutnost zřízení funkčního fondu, ze kterého by v případě katastrofických událostí byly kryty nepojistitelné škody.
Agra pojišťovna,
organizační složka pro ČR,
odpovídá:
Mgr. Michael Zetter,
ředitel
Zemědělství více než jakýkoli jiný sektor ekonomiky postihují stále častější extrémní výkyvy počasí, které vznikají v důsledku klimatických změn. Podle vyjádření odborníků můžeme počítat na jedné straně s četnějším výskytem přívalových dešťů a krupobití, na straně druhé s dlouhými obdobími sucha. Odpovědí na tento vývoj je z pohledu naší společnosti rozprostření rizika vstupem na nové trhy. Proto vedle Rakouska a České republiky poskytujeme své služby též na Slovensku a Maďarsku. Pro zabezpečení našeho podnikatelského rizika využíváme služeb renomovaných zajišťoven.
Domnívám se, že v Evropě ve střednědobém horizontu nedojde k přesunu nyní nepojistitelných rizik k rizikům pojistitelným. Možné je, že pojistitelé rozšíří svoji nabídku v České republice o rizika, která se již pojišťují v jiných evropských zemích.
Klíčové informace
- Na českém trhu nabízí v současnosti pojistné produkty pro sektor zemědělství aktivně čtyři pojišťovny, okrajově jedna.
- Za roky 2007 a 2008 byla zemědělským podnikům a podnikatelům stanovena z uhrazených nákladů na pojistné podpora na ostatní plodiny ve výši 35 %, na speciální plodiny 50 % a na hospodářská zvířata pro případ nákazy a dalších hromadných onemocnění 20 %.
- Propojištěnost plodin v roce 2007 překročila 36 procent.
- Z klimatických rizik se v roce 2007 významně projevily zejména jarní mrazy a krupobití.
Eva Seifertová
