Menu
e-shop
V České republice pěstujeme pouze Papaver somniferum – mák potravinářský, olejný čili semenný. Zásadně se liší od dalších šesti poddruhů Papaver somniferum – máků opiových – tím, že téměř nemléčí, a proto se nehodí na produkci opia. Alkaloidy, zejména morfin, se u evropských máků získávají extrakcí ze suché makoviny.
Suchá makovina je u našich hlavních odrůd jen málo obsažná, což sice komplikuje práci farmaceutické Zentivě i části pěstitelů, kteří makovinu prodávají, ale velmi to usnadňuje ochranu této plodiny před drogovým zneužitím. Na několika desítkách hektarů se zkouší pěstování vytrvalého máku listenatého (Papaver bracteatum), který obsahuje alkaloid thebain, jenž je farmaceuticky velmi vhodný a nehrozí riziko zneužití.
Současný sortiment je založen na pěstování modrosemenných odrůd s nižším až středním obsahem morfinu (přibližně 0,2 až 0,6 %) ze společného katalogu EU (hlavně slovenské odrůdy Major a Maraton – asi 70 % z osevů máku v ČR). Registraci českého Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) mají další slovenské odrůdy Gerlach (1990) a Opal (1995), které jsou v současnosti většinou o něco méně výnosné než Major a Maraton. Opal zaujímá asi 20 % osevů. Další slovenská odrůda Malsar se vzhledem k šedé barvě semen i přes vynikající senzorické vlastnosti příliš nerozšířila.
Předností slovenských odrůd je jednoznačně nejvyšší vhodnost pro velkovýrobní pěstování s použitím herbicidů a sklízecích mlátiček. Jsou poměrně odolné k chorobám jako helmintosporium a perenospora, málo poléhají a hodí se do všech pěstitelských oblastí.
Méně pěstované odrůdy
Ostatní odrůdy mají v sumě méně než 10 % z výměry máku v ČR. Jde o Lazur z Polska s obsahem morfinu přibližně 0,6 až 0,9 %. Pěstuje se v omezeném rozsahu tam, kde zemědělci prodávají i makovinu. Výkonnost Lazuru je v porovnání se slovenskými odrůdami nižší, vybarvení světle modrých semen o něco horší a citlivost na herbicidy mírně vyšší.
V omezeném rozsahu (přibližně 1 % osevů) je pěstován vysokoobsažný Buddha z Maďarska s obsahem morfinu nad 1 – 1,5 procenta. Je poměrně výnosný, modrosemenný s přijatelnou odolností vůči herbicidům. Základním nedostatkem je ale poléhavost a vyšší citlivost na helmintosporium.
Ošetření fungicidy je nezbytné. To omezuje jeho pěstování i pro přimíchávání vysokoobsažné makoviny do standardní, aby se dosáhl požadovaný obsah nad 0,5 % morfinu v makovině. Obdobný, ale s horšími výnosovými parametry je maďarský Postomi.
Rovněž pěstování českých, ÚKZÚZ registrovaných bělosemenných odrůd Sokol (2004), Orel (2008), Racek (2008) a okrovosemenného Redy (2008) není rozšířené. Zde hraje roli kromě nižší výkonnosti i vyšší citlivost vůči používaným herbicidům a malý zájem o bílý mák. Ten je sice olejnatější, ale nemá tak „makovou“ chuť a vůni jako modrosemenné sorty.
Upozorňujeme, že mák jako přezimující plodina, kde si navíc semena v půdě uchovávají řadu let klíčivost, nelze pěstovat v různých barevných typech. Ty by se vzájemně nevyčistitelně zaplevelily. Obsah morfinu světlesemenných odrůd bývá kolem 0,2 %.
V září 2008 byla přibližně na dvou tis. hektarech zaseta (3 % z předpokladu osevů) rakouská ozimá odrůda Zeno 2002 z katalogu EU. Má nižší obsah morfinu, výraznou fialovou barvu květu, na podzim je nápadná mléčnými skvrnami na listech. Vyznačuje se dobrou odolností vůči několikahodinovým holomrazům (nastaly počátkem ledna 2009) do –12 až –13 °C, pokud je ve fázi kolem 4 – 6 cm široké listové růžice.
Termín sklizně, který je přibližně o jeden měsíc (polovina července) dříve než u jarního máku, může být tržní výhodou. Také u druhého největšího prodejce této plodiny – Turecka – se mák vysévá již na podzim a sklízí od konce května. Zeno 2002 dává dobré výnosy, je tolerantní vůči používaným herbicidům a má přijatelnou odolnost vůči helmintosporióze. Slabinou je v posledních dvou letech sledování nízká odolnost vůči plísni makové (peronospoře) v jarním období, neboť ochranu proti této nemoci nemáme uspokojivě vyřešenou.
Nízkomorfinové odrůdy typu Morfex, Mieszko, Przemko, Berkut pěstujeme jen pokusně. Jsou méně výnosné a hlavně málo tolerantní k běžným herbicidům. Často mají také horší modrou barvu, chuť i vůni.
Osivo máku a jeho úpravy
Biologicky hodnotné osivo s vysokou polní vzcházivostí je nezbytným a nezastupitelným předpokladem pro založení zdravých porostů s optimální hustotou, schopných překonat řadu nepříznivých činitelů, včetně chorob a škůdců na počátku růstu a vývoje. Z toho důvodu musí být mořené, pokud možno i speciálně množené a dále upravené. Osivo musí být registrováno v katalogu EU a vždy nakoupené pro zajištění vysoké výkonnosti i z hlediska zákonných – protidrogových – předpisů.
V praxi se zájem o úpravy osiva zvyšuje. Některé mohou mít vliv na zlepšení jeho semenářských vlastností, jiné mají charakter dezinfekce proti patogenům přenosným osivem či jsou dokonce alternativou chemického moření. Další podporují sorbci vody. Cílem úprav je zvýšení výkonnosti vysévaného osiva. Zejména pak zlepšení klíčivosti podporou růstu klíčních rostlin, případně ochranou vzcházejících rostlin proti různým patogenům. V současnosti jsou praktikovány či v rámci výzkumu testovány tyto způsoby úpravy osiva:
n Moření je základním způsobem ošetření osiva. Z chorob přenosných osivem je nejvýznamnější helmintosporióza máku a plíseň maková, ze škůdců krytonosec kořenový. Snížená dávka mořidla je méně účinná, nadměrná může naopak působit toxicky a snížit biologickou kvalitu osiva. V současnosti jsou do máku registrovány Cruiser OSR (aplikace se sorbentem Sepiret) s insekticidní i fungicidní složkou (účinná látka thiamethoxam, fludioxonil, metalaxyl-M) a Chinook 200 FS (aplikace se sorbentem Talkum Blue) s insekticidním účinkem (účinná látka beta-cyfluthrin, imidacloprid).
- Osivo z podzimních výsevů jarních odrůd vykazuje o dost lepší semenářské i hospodářské vlastnosti v porovnání se stejnými odrůdami z jarního množení. Tyto vlastnosti si uchovává i bez pomoci kalibrace.
- Kalibrace semen umožňuje získat z přírodního osiva frakci, která vykazuje i v polních podmínkách nejlepší vzcházivost a vyrovnanost. Nejspolehlivějším způsobem, jak zvýšit semenářské vlastnosti, je třídění máku na základě jeho měrné hmotnosti, například pomocí pneumatického třídicího stolu. Osivo o vyšší HTS vykazuje vysoké hodnoty laboratorní klíčivosti a polní vzcházivosti. Porosty založené takovýmto osivem, nebo při použití semen o velikosti 1 – 1,1 mm, dávají vysoké výnosy máku i makoviny.
- Prehydratace (předkličování) je u máku téměř nepoužívaná a riziková úprava. Má zvýšit rychlost a uniformitu klíčení a vzcházení. Podstatou je částečné nabobtnání semen – máčení ve vodě po dobu pěti hodin. Na základě dvouletého výzkumu mělo osivo vysokou semenářskou kvalitu, ale přínos úpravy se v polních podmínkách neprokázal.
- Termická dezinfekce horkou vodou spočívá v ponoření osiva do vody o teplotě 50 °C na 15 minut (dvouleté pokusy). To likviduje patogeny, ale nepoškodí embryo. Následuje okamžité vysušení semen. Metoda je vhodná zejména v systému ekologického zemědělství.
- Elektronická dezinfekce – metoda E-Ventus – dezinfikuje osivo proudem urychlených nízkoenergetických elektronů. Ty odstraní („ometou“) spory houbových chorob, bakterie a viry z povrchu semen. Podle dosavadních výsledků má pozitivní vliv na polní vzcházivost i zdravotní stav porostu. Oproti chemickému moření má mnoho výhod – nulová rezidua, možnost skladování či využití semen pro potravinářské účely a jiné.
- Aplikace bioagens – nejčastěji jako bioagens využíváme bakterie a spory hub, které potlačují patogeny na semenech i v jejich okolí a kooperují s kořeny rostlin. Jako využitelné včetně alternativního zemědělství se jeví přípravky Polyversum (bioagens Pythium oligandrum) a Supresivit (bioagens Trichoderma harzianum). V minulosti zkoušená bakterizace osiva se v praxi neujala.
- Obalování osiva různými hmotami (bentonit, škrob, kompostová zemina, karboxy-metylcelulóza a jiné) za účelem zvětšení objemu semen (i pro možnost přesného výsevu) a dodání výživných, ochranných a stimulačních látek. V běžném pěstování se tento způsob neuplatnil především pro nižší vzcházivost zvláště za sucha a vysokou cenu osiva.
- Aplikace sorbentů vody – Agrisorb – je velmi nadějná úprava, která výrazně zlepšuje rychlost a komplexnost vzejití i za nepříznivých podmínek sucha a na těžkých půdách. Jejím základním nedostatkem v praxi je to, že osivo nelze připravit do zásoby, protože vzdušnou vlhkostí samovolně hrudkuje. Agrisorbem bude nutno inkrustovat osivo v průběhu setí.
Inkrustace spočívá v potahování povrchu semen směsí mořidla a lepidla (inkrustační látky). Výhodou je možnost obohatit potahovou látku o další komponenty, například o živiny a podpůrné látky. Jednou z existujících forem aplikace živin je technologie iSeed, která obsahuje převážně dávku fosforu, draslíku a hořčíku. V ověřování jsou účinky huminových látek aplikovaných na povrch semen přípravky Trisol Activator a Lignohumát-B.
Ing. Petr Pšenička
Prof. Ing. Jan Vašák, CSc.Česká zemědělská univerzita v Praze
Ing. Zdeněk Kosek, CSc.
Ing. Radomil VlkČeský mák, s. r. o., Praha
