Hodnocení kvality mléčných náhražek

Vývoj odchovu telat směřuje stále víc ke kvalitativnímu hodnocení používaných krmiv. Asi 60 % všech telat (populace jaloviček) bylo ve Spojených státech loni krmeno mléčnými náhražkami. Tato statistika vychází z celkového prodeje mléčných náhražek a vykazovaného odpadního mléka, které je u části farem pro krmné účely pasterováno. V roce 2002 bylo odpadním mlékem krmeno 53, 2 % amerických telat.

Kromě základních tekutých krmiv (mléko, mléčné náhražky) jsou telatům podávána převážně suchá krmiva (startery, seno) a ad libitně dostupná voda, podporující záchovné potřeby pro růst a bachorový rozvoj.
Farmy, které jsou prosperující, většinou nemají dostatek odpadního mléka. Pro odchov jejich mléčných telat je proto používání mléčných náhražek stále velmi důležité. Množí se dotazy, které mléčné náhražky jsou v raném období telat nejvhodnější a zda můžeme kombinovat systém pasterizace s používáním mléčných náhražek.
Je však velice složité jednoduše určit kvalitu mléčných náhražek, hodnocení vysoce kvalitní mléčné náhražky má několik bodů. Chovatelé příliš často hodnotí na prvním místě její cenu a nikoliv tu „pravou“ kvalitu nabízeného produktu.
Proto se dále budeme zabývat charakteristikou hodnotící vysokou kvalitu mléčných náhražek. Zde je důležité samostatně hodnotit proteinové, tukové a medikační složení.

Mléčné náhražky: záruka kvality

Pojistka pro kvalitní mléčné náhražky začíná u hodnocení surovin, ze kterých se mléčná náhražka skládá. Hodnotící klíč s doporučenými hlavními rysy použitých surovin je následující:
Podle testů vstupních surovin je nutné hodnotit u výrobců, jak kvalitní je koncový produkt. Úroveň variability výroby může ovlivnit vstupní suroviny přímo nebo nepřímo, zejména však syrovátkové proteiny.
Variabilní je tzv. tepelná historie vstupních surovin – syrovátky získané při výrobě sýrů, jogurtů, tvarohů, její skladování a sanitační faktory. Na stupni zahřátí přímo závisí proteinová kvalita. Přehřátí poškozuje a denaturuje bílkovinu, která je potom nestravitelná, zatím co nedostatečné tepelné opracování suroviny má vliv na stálou životnost nežádoucích bakterií.

Výrobní vlivy

U konečného produktu ve výrobě je velmi důležité hodnotit hydroskopičnost mléčné náhražky. Ta je dána kvalitou vstupních surovin a zaručuje živinovou stálost, kterou chceme poskytnout telatům. V podstatě se používají tři základní metody pro kontrolu této kvality:
– sušení mléčné směsi,
– chlazení mléčné směsi,
– kombinace sušení a chlazení mléčné směsi.
Všechny tři procesy, pokud jsou prováděny správně, zaručují konečný produkt po výrobě s vysokou nutriční stabilitou. Avšak rozdíly v hygroskopičnosti (navlhavosti), disperzi (rozkladu bílkoviny) a zamíchatelnosti výrazně ovlivňují příjem živin telat, a tím rozdílnost náhražek.

Proteinové náhražky

Nejčastější klasifikace proteinů do mléčných náhražek je podle jejich zdrojů. Vedle mléčného proteinu existuje náhražkový protein nemléčný.
Účinnost zastoupení mléčných a nemléčných proteinů v mléčných náhražkách je hodnocena v kontrolních pokusech těmito parametry:
– průměrný denní přírůstek (ADG),
– úhyn,
– zdravotní stav,
– krmná efektivita (FE).
Výsledky pokusů mají podle variací náhražek různé závěry.
Nejvíce používaným nemléčným proteinem v mléčných krmných směsích je sójová bílkovina.
Sójový protein však může obsahovat antinutriční faktory, které snižují stravitelnost a způsobují záněty tlustého i tenkého střeva a průjmové stavy. Zejména průjmy mohou být způsobeny nadměrným použitím sójové mouky.
Dále musíme brát v úvahu limitující možnosti trávicího traktu telat v množství cukrů. Jediný zdroj, který není u telat při trávení limitován, je laktóza. Mléčné náhražky obsahující náhradní proteiny mají mnohem nižší hladiny laktózy a mnohem vyšší hladiny ostatních cukrů, které telata nejsou schopna využít.
Pokud používáme náhražky s nemléčným proteinem, v prvé řadě zkontrolujme hladinu laktózy. Podle snížené hladiny laktózy je třeba přizpůsobit obsah doplněných aminokyselin v mléčné náhražce.
Několik pokusů bylo vedeno porovnáním výsledků telat krmených nemléčnými proteiny a mléčnými náhražkami složenými pouze z mléčných proteinů. Výsledky nikdy nebyly shodné.
Telata, která byla odchovávána v ideálních podmínkách (dobrá tělesná kondice po porodu, bezstresové zacházení, ideální ustájení, výborný managment, neinfekční prostředí atd.) nevykazovala žádný rozdíl při používání mléčných náhražek s nemléčným a mléčným proteinem.
Telata v podmínkách, kde nebyl splněn pouze jediný nebo i více bodů ideálního odchovu, měla výsledky vždy lepší při používání mléčných náhražek složených pouze z mléčných proteinů.
Stravitelnost proteinů z mléčných surovin v mléčných náhražkách bez alternativních zdrojů je v rozmezí 80 až 99 %. Pokud používáme mléčné náhražky s vyšším zastoupením nemléčných surovin, stravitelnost kolísá od 64 do 94 %.
Tomkons a Sowinski již v roce 1994 zveřejnili výsledky sledování používání různých typů mléčných náhražek na 240 telatech, rovnoměrně rozdělených do osmi skupin. Kontrolní skupina byla krmena mléčnou náhražkou se stoprocentním zastoupením mléčného proteinu. Ostatním skupinám byly podávány různé mléčné náhražky s 50% zastoupením nemléčného proteinu z různých zdrojů.
Alternativní proteiny byly ze sójového koncentrátu, modifikované tepelně upravené pšenice a plazmy.
Telata krmená v kontrolní skupině průkazně vykazovala nižší úhyn, nižší nemocnost a 2 x až 3 x vyšší přírůstek.
Jak můžeme vidět, mléčné náhražky s alternativním proteinem nemusí mít vždy stejnou úspěšnost. Jak však poznáme, kterou náhražku proteinu výrobce použil? Pokud je průkazně zdroj mléčného proteinu v mléčných náhražkách nejúčinnější, proč zařazovat nemléčné zdroje?
Odpověď je jednoznačná. Je to otázka ceny mléčné náhražky. Musíte zvážit, zda je pro naše podmínky vhodnější levnější mléčná náhražka, zda ztráty na zdraví, přírůstku a celková efektivita odchovu odpovídá vynaloženým nákladům a zda jsme schopni zachovat přirozený obrat stáda.
Dalším bodem při volbě mléčných náhražek je obsah L-lyzinu a DL-metioninu. Původně byly tyto syntetické aminokyseliny přidávány k alternativním proteinům v mléčných náhražkách, a to hlavně k produktům ze sóji, protože první limitující faktor pro využitelnost těchto zdrojů jsou aminokyseliny (Kanajanapruthipong, 1998).
V jeho studii je obsah lyzinu a metioninu vyjádřen jako procento ve stoprocentní sušině. Průkazné výsledky ukázaly vliv na využitelnost v tenkém střevě.
Je tedy výhoda používání aminokyselin do mléčných náhražek složených pouze z mléčných proteinů? Mnoho výrobců přidává metionin, lyzin a treonin do mléčných náhražek. Je to pojistka pro zajištění dobrého růstu, pokud suroviny v náhražce mají nižší stravitelnost.
Proti ostatním náhražkám s nemléčným proteinem by však aminokyseliny měly být pouze ve výši kopírující vlastní mléko. Toto rozlišení obsahu aminokyselin v mléčných náhražkách je dnes z pokusů různých univerzit dostupné.
Mléčné suroviny do náhražek mají sice stejný protein jako mléko, ale nižší obsah aminokyselin. Proto je nutné i v těchto případech aminokyseliny podle použitých surovin do náhražek přidávat.

Tuky

I když rozdíly ve stravitelnosti různých typů tuků jsou známé, výsledky po přidání středního řetězce triglyceridů do mléčných náhražek dávají námět pro další výzkum.
Mills (2005) publikoval studie, kde jsou sledovaná telata konzumující diety obsahující 32 % tuků ze středních řetězců triglyceridů v porovnání s dietou obsahující méně než 2 % těchto tuků.
Bylo prokázáno, že u telat konzumujících dietu s vyšším obsahem tuků středních řetězců byla játra o 15 % více ztučnělá než u skupiny druhé.
Další studie Akey a Hill (2007), kde jejich mléčné náhražky obsahovaly tuky C18 : 2 a C18 : 3, ukázaly průkazné zvýšení průměrného denního přírůstku u nejmladších telat a snížení obsahu tuků ve výkalech u této skupiny v porovnání se staršími telaty.
S využitelností mléčného tuku přímo souvisí antimikrobiální vlastnost a možnosti související s preventivní podporou patogenů rostoucích ve střevním hlenu.
Dierick a kol. (2002) prokázal, že diety obsahující tuky a oleje se středním řetězcem průkazně potlačují celkovou bakteriální zátěž v žaludku a dvanáctníku u odstavených selat. Studie u telat prokázala, že mléčný tuk z kravského mléka obsahuje triglyceridy se středním řetězcem, který rovněž telata chrání proti gastrointestinálním infekcím, zejména proti L-monocytogenům. Ale kombinace tuků s řetězci C18 : 1 a C18 : 2 při kontrole in vivo neměly žádnou účinnost (Sprong a kol., 2002).

Praktická informace pro chovatele

Na trhu je mnoho druhů mléčných náhražek. Ne vždy se chovatel dozví složení doporučované náhražky. Většinou kvůli ceně obsahují 50 % nemléčných složek. Potom je dobré se orientovat v deklaračních znacích. Co bychom měli u prodejce hledat za odpovědi?
Pokud nelze získat informace o složení mléčných a nemléčných složek, druzích tuků a medikaci, potom je nutné sledovat:
a) obsah hrubé vlákniny ve 100 % sušiny. Pokud je nižší než 0,2 %, obsahuje mléčná náhražka zpravidla méně nemléčných surovin.
Ale pozor – pokud jsou nemléčnými surovinami sójové extrakty, plazma, modifikovaná, tepelně upravená pšenice nebo živočišné bílkoviny, může mít produkt přesto hrubou vlákninu rovněž pod 0,15 %.
Po zjištění obsahu hrubé vlákniny si proto pozorně přečtěte výčet surovin použitých při výrobě, protože ten je producent povinen uvést (a to i v České republice). Obsah hrubé vlákniny by neměl přesáhnout u kvalitních mléčných náhražek 0,5 %.
Je nutné si dát pozor na některé termíny, konkrétně třeba „sušené syrovátkové produkty“. Jedná se o stejné produkty, jakými jsou delaktózovaná syrovátka, mineralizovaná syrovátka a kondenzovaná syrovátka, tedy suroviny se zhoršenou stravitelností.
Sušené mléko, mléčný pudr a další přísady obsahující kasein jsou naopak suroviny velmi dobré a vítané.
Tolik o základních surovinách a jejich názvech. Pamatujme, že každá surovina má jiný obsah laktózy a aminokyselin v porovnání s produkty jako čistá syrovátka a syrové mléko.
b) obsah popelovin ve 100% sušině je rovněž kontrolovatelný parametr. Pokud je hladina popelovin do 8,5 %, potom je v mléčné náhražce minimum nemléčného proteinu. Pokud je však 10 % a vyšší, produkt má průkazně vysoký obsah delaktózovaných náhradních zdrojů, proteinu včetně takto upravených syrovátek. Telata většinou mají při zkrmování řidší výkaly. Delaktózovaná syrovátka obsahuje vysoké hladiny chloridu sodného, který zvyšuje popeloviny ve finálním produktu. Kasein zvyšuje obsah proteinu, ale ne potřebný obsah aminokyselin. Proto by neměly být používány jako výrazný podíl náhrady mléčných surovin.

Souhrn

Mléčné náhražky obsahují alternativní proteiny, protože nejsou tak drahé (kromě plazmy).
Stejně tak je třeba hodnotit suroviny se společným názvem. Výrobci, kteří tyto suroviny míchají a chladí ve věžích, mají zpravidla nižší ceny. Pamatujme si, že pro odchov telat potřebujete určit „pravou kvalitu“ mléčné náhražky, která je závislá na:
1) stravitelnosti,
2) zamíchatelnosti a rozpustnosti ve vodě,
3) produkční účinnosti,
4) ceně.

Testování mléčných náhražek

Pokud si chceme ověřit parametry nakoupené mléčné náhražky v laboratořích, kde testují objemová krmiva, nechme si stanovit pouze sušinu, dusíkaté látky, hrubou vlákninu a celkový tuk.
Testováním aminokyselin, pokud neznáme přesné složení surovin v náhražce nebo bakteriální kontaminaci, je nutné pověřit specializované laboratoře.

Klíčové informace

- Zkrmování pasterovaného odpadního mléka telaty je v současné době trendem ve Spojených státech a lze s ním jedině souhlasit.
- Pasterované odpadní mléko má vysokou nutriční hodnotu v mléčném období, kdy jsou tekutá krmiva základem krmných dávek.
- V porovnání s cenou stejně kvalitních mléčných náhražek jsou odpadní mléka velmi levná.
- Pokud je management pasterizace surového mléka správný, pak je odchov malých telat velmi ekonomický.

Douglas F. Waterman, Ph.D.,
ředitel technologických aplikací pro mléčný skot, MLF výzkum zemědělských technologií, USA,
Jenny Hillsová, MS,zástupce firmy Elanco, zaměřené na zdravotní stav mléčného skotu, USA
Překlad
Ing. Patricie Kolářová Trnková Nutrition of animals, s. r. o.