Trendy vývoje krmivářského průmyslu

Vývoj výroby krmných směsí v Evropě kopíruje změny ve stravovacích návycích zde žijící populace, tedy mírný pokles spotřeby hovězího masa a mléka, stagnace v oblasti vepřového masa a vajec a mírný nárůst ve spotřebě drůbežího masa. Jak je známo, tyto trendy jsou v České republice podobné, s výraznějšími rozdíly.

Západoevropské země s vyspělým zemědělstvím sehrály rozhodující roli v rozvoji krmivářského průmyslu ve 2. polovině 20. století a mnohé z nich jsou, přes rychlý rozvoj tohoto odvětví zejména v Asii, lídry v celosvětovém měřítku.
Český, dříve československý krmivářský průmysl má také na co navazovat. Výstavba podniků Zemědělského zásobování a nákupu (ZZN) v 60. až 80. letech minulého století, jejichž nedílnou součástí byly výrobny krmných směsí, způsobila, že do nových ekonomických podmínek po roce 1989 vstoupil náš krmivářský průmysl jako jeden z nejvyspělejších v zemích bývalého východního bloku.
Dalším z významných období pro výrobu krmných směsí v ČR byly roky 2001 až 2003, kdy v rámci implementace evropské legislativy zejména v oblasti schvalování výrobních provozů bylo investováno do modernizace výroby asi 2,5 mld. Kč. Cílem těchto investic bylo zejména splnění přísných požadavků souvisejících s výrobou bezpečných krmiv. Tento krok měl bezprostřední pozitivní dopad na kvalitu vyráběných krmných směsí, což nejlépe dokladují statistiky kontrolního orgánu, kterým je v tomto případě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), jenž deklaroval v tomto období výrazné snížení počtu nestandardních vzorků při průběžné kontrole kvality (25 % v roce 2000, 12 % v roce 2003).

Nejnovější období

V posledních letech se ukazuje, že krmivářský průmysl v Evropě je poměrně stabilním sektorem a rozvíjí se zejména, co se týká kvality a koncentrace živin v závislosti na zvyšující se úroveň genofondu hospodářských zvířat. Pokud jde o množství vyráběných krmných směsí, vzhledem k velmi pomalému růstu stavů hospodářských zvířat v rámci Evropy a zlepšující se konverze krmiv, se objem výroby krmných směsí příliš nemění. V roce 2006 bylo vyrobeno v EU (bez Malty, Lucemburska a Řecka) celkem 142,5 mil. tun  krmných směsí oproti 141,9 mil. t v roce 2005. V České republice se v posledních letech pohybuje objem výroby krmných směsí podle různých zdrojů mezi 2,9 až 3,1 mil. tun a tvoří tak necelá 2 % celkové výroby v EU-27.

Trendy ve vývoji

Přestože se celkový objem výroby v Evropě příliš nemění (+1 % v zemích EU-27 v období 1998 až 2006), je možné pozorovat určité trendy v rámci jednotlivých zemí a v rámci jednotlivých kategorií hospodářských zvířat. Objem výroby v členských zemích EU v roce 2006 uvádí graf 2. Největší boom krmivářského průmyslu zažilo v posledních letech ze „starých členských zemí“ Španělsko, kde se v období 1985 až 2005 zvýšila výroba o 85 %, a z „nových členských zemí“ zejména Polsko (+48 % 2006 proti 1999), naopak v některých zemích došlo v poklesu výroby, což je nejzřejmější v případě Maďarska (–20 % za období 1999 až 2006).
Pokud jde o výrobu krmných směsí pro hlavní kategorie hospodářských zvířat v roce 2006 v relativním procentickém vyjádření, jsou data následující:
 EU ČR
Skot  26,7 % 18,2 %
Prasata 34,1 % 40,2 %
Drůbež 32,0 % 30,4 %
Koncentrace, integrace a specializace
Dalším významným trendem je zvyšování intenzity a koncentrace výroby do menšího počtu výrobních jednotek. S rozvojem nových technologií v oblasti technologie výroby a dopravy krmných směsí hrají přepravní vzdálenosti relativně menší roli než v minulosti, rozhodující z hlediska konkurenceschopnosti se stává koncentrace výroby. Tento trend je jasně dokumentován v grafu 4 a je shodný jak pro EU jako celek, tak pro ČR.
Proces koncentrace výroby je úzce spojen s integrací výrobců krmiv do větších celků. V obecné rovině lze u krmivářského průmyslu rozlišit dva druhy integrací.
(Pokračování na str. 9)
(Dokončení ze str. 8)
Tzv. vertikální integrace je významným způsobem přítomna i na českém trhu, skupiny podniků Agrofert a Agropol představují dnes téměř 50 % výroby krmných směsí v ČR. Vertikální integrace, zahrnující kromě výroby krmiv porážky, zpracovatelský průmysl, skladování surovin, genetické firmy a další části řetězce výroby potravin živočišného původu, mají dlouhou tradici po celém světě. Na druhou stranu zejména v Evropě se od tohoto způsobu integrace upouští. Velké krmivářské firmy se rozšiřují horizontálně v celosvětovém měřítku a některé se zbavují výrobních odvětví, v nichž nezaujímají přední postavení na trhu.
Trend, ve kterém Česká republika zaostává za krmivářskými velmocemi, je specializace výrobních provozů na produkci krmných směsí pro určité kategorie hospodářských zvířat. V západní Evropě je běžné, že specializované výrobny produkují 200 až 300 tis. tun roční výroby, zatímco v České republice je drtivá většina výroben víceúčelová. Specia