Moření, záruka kvality?

Kvalitu porostů ovlivňuje celá řada faktorů. Na kvalitní moření je třeba asi třetina financí vynaložených na opatření proti chorobám přenosných osivem. Je důležité dodržovat nejen veškerá pravidla integrované ochrany rostlin, ale i kvalitně mořit. Pro snížení nákladů bohužel producenti často používají k množení přesev vlastního osiva namísto osiva uznaného, zaručujícího lepší zdravotní stav rostlin.

Zavedením povinného moření se omezil výskyt některých chorob přenosných osivem a zároveň se ukazuje, že účinná látka takto ošetřeného osiva působí částečně i proti půdním patogenům. Právě s ohledem na velký výskyt patogenů by měl být samozřejmostí pro zakládání porostů výsev mořenými osivy. Dlouhodobá kontrola mořeného a nemořeného osiva Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ) ukazuje na zhoršující se kvalitu moření a následně horší zdravotní stav v porostech. Kvalitu namoření je ovšem obtížné stanovit.

Legislativa

Vyhláška č. 384/2006 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu v § 2 odst. 4., definuje plodiny, jejichž rozmnožovací materiál smí být uveden do oběhu jen mořený (pšenice, žito, tritikale, ječmen, kukuřice a len). Jako nemořený smí být uváděn pouze tehdy, nejsou-li v něm překročeny mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů.
Tabulka 1 uvádí nejvyšší povolený výskyt patogenů na nemořeném osivu obilnin a kukuřice.

Metody stanovení namořenosti osiva 

Pro testování kvality namoření lze použít několik způsobů.
Jednou z metod rychlého posouzení vzorku je test na agarových plotnách.
Jednoduchý agarový test spočívá v nasazení 400 semen na vhodné agarové prostředí, ovšem bez inokulace patogenu.
Tato zkouška nám dává přibližnou informaci o vlivu mořidla na patogeny přenosné osivem. Pro zkoušení a potvrzení zdravotního stavu je ovšem nutné doplnit agarový test nemořeného osiva, který by měl předcházet veškerému testování namořenosti. Teprve na základě zjištěných patogenů se musí pěstitel rozhodnout, který druh mořidla zvolí.
Další z testů, který lze aplikovat, je biologický test s Bipolaris sorokiniana a Fusarium nivale, případně další biotesty se zkušebním organismem citlivým na příslušnou účinnou látku mořidla.
Semena jsou umístěna na vhodné agarové prostředí inokulované zkušebním organismem. Po inkubaci (4 až 7 dnů) se měří inhibiční zóny. Tato metoda poskytuje informace o účinnosti mořidla a je používána při namátkových kontrolách osiva v ÚKZÚZ.
Jak vyplývá z hodnocení v roce 2005, bylo zjištěno z 65 testovaných partií 11 vzorků s kvalitou namoření nižší než 10 %, což vedlo k intenzivnějšímu testování v následujících letech. V roce 2006 bylo testováno 171 vzorků a z toho 15 mělo namořenost nižší než 10 %. V roce 2008 bylo dosud odebráno 85 vzorků s výsledkem dva vzorky s horší kvalitou namoření.
Tento test nám však neurčí přesnost pokrytí mořidla na obilce, proto je doplněn vizuálním posouzením vzorku s analýzou obrazu. Principem této metody je použití stereomikroskopu s programem definujícím intenzitu a rozdílnost barvy jednotlivých pixelů. Jednotlivé fáze jsou rozděleny do pěti barevných variant s různou tolerancí odstínu a následně vypočtena procenta jednotlivých fází (viz tab. 2).
Jak uvádí tabulka i obrázky, pokryvnost osiva je velmi nerovnoměrná.
V tomto případě se jednalo o ječmen jarní Tolar, mořený přípravkem Premis Universal na mořičce typu Rotostat. Výsledek rozboru tohoto vzorku udává průměrnou pokryvnost 46,4 %. Rozdíl mezi jednotlivými semeny dosahuje až 20 %.
Posledním z testů prováděných na specializovaných pracovištích je chemická analýza, která určuje množství účinné látky. Používá se pouze v případech, kdy je třeba získat přesnou informaci o dodržení aplikační dávky mořidla doporučené výrobcem. Nevýhodou je časová a finanční náročnost.
V některých zemích EU je také používán pro stanovení namořenosti spektrofotometr. Vhodnost této metody je sporná. Zkouška vypovídá pouze o přítomnosti barviva, nikoliv účinné látky.

Hodnocení mořiček

Abychom dosáhli kvalitního moření osiva, je nutné použít vhodné stroje pro aplikaci.
Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 131/2006 Sb. a vyhláška č. 334/2004 Sb., o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin, stanoví technické a technologické parametry, které musí splňovat mechanizační prostředky na ochranu rostlin, evidované a testované Státní rostlinolékařskou správou.
Povinné testování mořiček probíhá vždy jednou za dva roky. Kontroluje se zejména technický stav stroje a dávkovací zařízení, aby dávkování mořidla bylo přesné a rovnoměrné.
U mořiček kontinuálních se provádí ověření bez mořidla. Ověřuje se průchodnost mořičky zjištěním množství prošlého osiva za jednotku času. U diskontinuálních mořiček se zachycuje dávka mořidla určená pro jednu vsádku.
V případě pozitivního výsledku je mořička opatřena kontrolní nálepkou a provozovatel dostane osvědčení o funkční způsobilosti na dva roky.

Klíčové informace

- Pro kvalitní namoření je nutné dodržet všechny zásady a technologické postupy tohoto procesu.
- Je třeba zvolit vhodné mořidlo a dbát na integrovaný systém ochrany rostlin.
- Při moření dochází rovněž ke stimulaci kořenového systému. To se následně projeví zvýšenou růstovou dynamikou a vyšší odolností proti stresům během vegetace.

Ing. Jitka ChadováÚstřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Praha