Secí stroje: sortiment podle přání

Pro setí ozimů, ale i dalších plodin, u kterých se nepožaduje přesné setí, je v současnosti k dispozici široký sortiment secích strojů. Důležitým hlediskem při výběru secího stroje jsou používané technologie zpracování půdy a zakládání porostů plodin. Podmínky pro uložení osiva do půdy jsou v případě konvenční technologie s orbou a kvalitní předseťovou přípravou půdy odlišné od podmínek při uplatňování různých forem minimalizace zpracování půdy či uplatnění přímého setí do nezpracované půdy.

Požadavky na stav půdy

Lůžko pro osivo, tedy zemina pod osivem v půdě, má být přiměřeně utužené s objemovou hmotností půdy 1,3 až 1,4 g/cm3 (u hlinité půdy). To je podmínka dobrého kontaktu osiva s půdou a přívodu kapilární vody k osivu. Vrchní vrstva půdy, od povrchu půdy do hloubky uložení osiva, má mít nižší objemovou hmotnost a vyšší pórovitost, měla by mít kvalitní drobtovitou strukturu s převahou půdních agregátů do 10 mm. Nežádoucí je výskyt větších hrud v době setí i nestrukturní povrchová vrstva půdy, kdy při převaze jemných půdních částic narůstá riziko tvorby půdní krusty. Pokud při zpracování půdy včetně předseťové přípravy půdy budou zajištěny požadavky na kvalitu seťového lůžka, je předpoklad, že při setí budou secí botky vedeny v půdě tak, aby nedocházelo ve větší míře k jejich vertikálním pohybům a tím k nerovnoměrnosti v hloubce ukládání osiva.
V souvislosti s rozšiřováním výměry orné půdy, na které se v České republice uplatňují minimalizační technologie zpracování půdy, zaměřme pozornost na secí stroje, jimiž lze kvalitně zaset ozimé plodiny i při výskytu rostlinných zbytků na povrchu půdy a při vyšším odporu půdy vůči průniku secích botek než při setí po konvenčním zpracování půdy s orbou a odpovídající předseťovou přípravou půdy.

Secí stroje využitelné v minimalizačních technologiích

Secí stroje, u kterých se nepožaduje přesné setí, určené přednostně pro setí v minimalizačních a půdoochranných technologiích, můžeme rozdělit podle použitých pracovních nástrojů pro ukládání osiva do půdy. Potřeba dosahování vysoké plošné výkonnosti souprav při setí zvyšuje požadavky na spolehlivé vedení secích botek v půdě a dodržení rovnoměrné hloubky uložení osiva v půdě i při pracovní rychlosti přes 10 km/h. Právě v minimalizačních technologiích mohou být podmínky pro dodržení rovnoměrné hloubky setí ztížené.
Při větším pracovním záběru secích strojů se uplatňují přednosti pneumatických výsevních ústrojí: snadné plnění centrálních zásobníků, nezávislé umístění zásobníků osiva, které nemusejí být v blízkosti secích botek, snadné vyprazdňování centrálních zásobníků při přechodu na jiné osivo i poměrně snadná kontrola měrného výsevku.
Podle pracovních nástrojů, kterými se osivo ukládá do půdy, můžeme secí stroje vhodné pro setí v minimalizačních technologiích rozdělit do těchto skupin:
– stroje s šípovitými řeznými radličkami,
– stroje s kotoučovými secími botkami,
– stroje s dlátovitými secími radličkami,
– stroje pro setí s celoplošným kypřením povrchové vrstvy půdy.
Dále mohou být využity přídavné pracovní nástroje usnadňující pronikání secích botek do půdy.
U secích strojů s šípovitými řeznými radličkami jsou tyto radličky uspořádány ve třech nebo i více řadách, osivo je proudem vzduchu dopravováno k secím radličkám a je rozptylováno pod odříznutou zeminu na rovné lůžko (obr. 1).
Zavlačovače a válce ošetřují povrch půdy po uložení osiva. Rostlinné zbytky na povrchu půdy proudí kolem slupic, nejsou vnášeny do místa uložení osiva. Intenzitu kypření a promíchávání půdy lze cíleně ovlivnit výběrem vhodného typu radliček. Tyto secí botky nepotřebují velkou přítlačnou sílu pro zahloubení, proto mohou být secí stroje, vybavené těmito secími botkami, lehčí konstrukce než secí stroje s kotoučovými secími botkami.
U secích strojů s kotoučovými secími botkami se využívají jednokotoučové secí botky postavené šikmo ke směru jízdy (obr. 2).
Při jejich činnosti dochází k odsunování části rostlinných zbytků stranou a ke snížení rizika zatlačování posklizňových zbytků pod osivo. Velmi důležité jsou spolehlivě fungující omezovače hloubky setí, přispívající k přesnému hloubkovému vedení secích botek. Přítlak na botky je regulovatelný až do 2500 N na jednu botku.
Pro ukládání osiva do půdy ve ztížených podmínkách minimalizačních technologií se dále používají dvoukotoučové secí botky (obr. 3).
Před těmito secími botkami mohou být namontovány předřazené prořezávací kotouče. Tyto kotouče mohou mít obvod hladký, ozubený nebo zvlněný. Kotouče se zvlněným obvodem mohou půdu nakypřit se současným dobrým odklízecím efektem v dráze secí botky, takže rostlinné zbytky nejsou zatlačovány do hloubky setí (obr. 4).
Secí stroje s jednokotoučovými a dvoukotoučovými secími botkami se uplatňují především v minimalizačních technologiích. Protože soudobé secí stroje s kotoučovými secími botkami jsou vybaveny spolehlivými omezovači hloubky setí a regulací přítlaku na botky, lze je využít i v technologiích s orbou.
U strojů pro přímé setí do nezpracované půdy se uplatňují i dlátovité secí botky (obr. 5).
Dlátovité botky dobře vnikají i do tvrdého povrchu půdy. Ke zlepšení kvality přímého setí s využitím dlátovitých botek byly vyvinuty rotační zavlačovače. Dlátovité botky se používají i u strojů, které kombinují setí a aplikaci minerálních hnojiv pod lůžko osiva. Tzv. podkořenová aplikace minerálních hnojiv se však využívá i u secích strojů vybavených výše uvedenými secími botkami.
Stroje pro setí s celoplošným kypřením povrchové vrstvy půdy frézovacím rotorem do hloubky setí ustoupily v sortimentu secích strojů uvedeným strojům s vyšší plošnou výkonností.
V technologiích minimálního zpracování půdy a setí se dále používají kombinace strojů. Jedná se o stroje poháněné od vývodového hřídele traktoru, zejména vířivé kypřiče nebo kypřiče s horizontálním hřebovým či nožovým rotorem, využívané ve spojení se secími stroji. Podle množství posklizňových zbytků zanechaných na povrchu půdy je nutné zvolit vhodný secí stroj, který zajišťuje dobrou průchodnost rostlinných zbytků při setí a nezpůsobuje jejich hrnutí secími botkami. V současnosti se ve větší míře využívají kombinace strojů pro přípravu půdy s pasivními pracovními nástroji a secí stroje s pneumatickou dopravou osiva do secích botek (obr. 6).
Výhodou je vyšší pojezdová rychlost, a tím i větší výkonnost než u souprav, jejichž součástí je stroj na zpracování půdy s aktivními pracovními nástroji s pohonem odvozeným od vývodového hřídele traktoru.
Pro přímé setí do nezpracované půdy lze využít secí stroje s kotoučovými secími botkami, některé stroje jsou však vybaveny radličkovými nebo dlátovitými secími botkami. Stroje mají uspokojivě pracovat jak na suché, tak i na vlhčí půdě a musí kvalitně sít i při velkém množství posklizňových zbytků na povrchu půdy. Problémy se mohou vyskytnout při velkém množství slámy na povrchu půdy. Kotoučové secí botky se zpravidla neucpávají ani při silnější vrstvě slámy na povrchu půdy. Na vlhčí půdě se však může stát, že kotouče slámu neproříznou, ale zatlačí ji do hloubky setí. Pokud je předplodinou kukuřice, slunečnice nebo cukrová řepa, tyto problémy většinou nenastávají. Kotouče vnikají do půdy vlivem hmotnosti stroje přenášené na secí botky. Před secí botky mohou být montovány různé pracovní nástroje, které mohou zlepšit funkci secích botek. Tyto nástroje většinou rovnají, kypří nebo zpevňují půdu v oblasti setí nebo odklízejí rostlinné zbytky z dráhy setí. Hladké, ozubené či zvlněné kotouče, umístěné před secí botky, usnadňují pronikání botek do půdy. Za secí botky jsou zařazeny nástroje, které zakrývají osivo zeminou a zlepšují kontakt osiva s půdou, často jsou používány i pro hloubkové vedení secích botek. Používají se přítlačné kotouče, které uzavírají rýhu s osivem a přitlačují zeminu k osivu. Jiným řešením jsou pěchovací pneumatikové válce.

Aplikace minerálních hnojiv pod lůžko osiva

Pro použití v technologiích minimálního zpracování půdy a pro přímé setí je výhodou, umožňují-li secí stroje aplikovat minerální hnojiva do půdy. Současně se setím lze zapravovat jak hnojiva granulovaná, tak minerální hnojiva v kapalné formě. Hnojivo je ukládáno do půdy pod osivo, do větší hloubky než je hloubka setí, případně může být hnojivo uloženo do stran podél vysetého osiva, opět o několik centimetrů hlouběji, než je hloubka uložení osiva příslušné plodiny. Radličkové secí botky mohou ukládat osivo plošně, hnojivo je ukládáno do středové rýhy pod osivo (obr. 7).
Mezi osivem a minerálním hnojivem (kapalným nebo tuhým) je vrstvička zeminy, která zamezuje přímému kontaktu osiva s koncentrovaným hnojivem.
V případě přímého setí do nezpracované půdy, kdy se využívají secí stroje s kotoučovými secími botkami, jsou používány i kotoučové pracovní nástroje pro zapravení minerálních hnojiv. Tato hnojiva jsou zapravována dvoukotoučovými, případně jednokotoučovými pracovními nástroji do půdy podél řádků s osivem, do větší hloubky, než je hloubka setí.

Přesné navádění souprav při setí

Při dosud převažujícím využívání kotoučových znamenáků na secích strojích může docházet k nepřesnostem v navazování pracovních záběrů. Zdrojem chyb může být už nastavení délky znamenáků, dalším problémem je sledování vytvořené rýhy během samotné práce na poli, kdy se řidič pracovní soupravy musí plně věnovat řízení, při kterém často není schopen držet se této vodící rýhy s dostatečnou přesností. Při zakládání kolejových řádků je patrné každé překrývání pracovních záběrů secího stroje, přičemž může docházet ke snižování vzdáleností kolejových řádků. Tato nepřesnost se poté nepříznivě projevuje při překrývání pracovních záběrů dalších strojů využívajících tento způsob navigace po pozemku. Jedná se zejména o postřikovače využívané při ochraně rostlin a rozmetadla minerálních hnojiv. Tím narůstají náklady, ekologickým rizikem může být lokální předávkování agrochemikálií.
Automaticky řízený traktor pomocí satelitní navigace je závislý pouze na přijímaném signálu. To znamená, že ho nemůže ovlivnit žádné mechanické nastavení délky kotoučových znamenáků, ani vlastní schopnosti řidiče pracovní soupravy při sledování vytvořené rýhy. Řidič otáčí pracovní soupravu pouze na souvratích pozemku a po zbytek jízdy se může věnovat kontrole secího stroje.
Obr. 8 dokumentuje výsledky měření přesnosti navazování pracovních záběrů soupravy traktoru se secím strojem, jestliže na traktoru byl nainstalován navigační systém Trimble AgGPS Autopilot HP a vybavení pro automatické řízení traktoru.
V grafu na obr. 8 jsou znázorněny hodnoty odpovídající dvěma pracovním záběrům secího stroje (pracovní záběr secího stroje byl šest metrů). Při porovnávacím měření navazování pracovních záběrů při setí byla zjištěna významně vyšší přesnost dodržování pracovních záběrů při použití satelitní navigace a automatického řízení traktoru než při použití kotoučových znamenáků. Kromě zlepšení kvality setí (minimální překryvy a vynechávky) je výhodou vytvoření přesného systému kolejových řádků, podle kterých lze pracovní soupravy přesně navádět při následujících pracovních operacích. Hlavním požadavkem na satelitní navigaci pro setí je příjem vysoce přesného diferenčního signálu GPS (DGPS, RTK). Dalším důležitým faktorem je samotný systém satelitní navigace. Nejjednodušší satelitní navigátory, tzv. světelné lišty, nejsou pro setí dostačující. Proto jsou pro tyto účely perspektivní plně automatizované systémy satelitní navigace.
Příspěvek vznikl v souvislosti s řešením výzkumného projektu MZe č. 1G57042.

Klíčové informace

- Závažnou chybou je uložení osiva na rostlinné zbytky v půdě. K tomu může dojít u technologií založených na mělkém zpracování půdy bez orby, zejména při nekvalitně plošně rozptýlené podrcené slámě předplodiny. 
- U technologií s orbou je při setí ozimých plodin nebezpečí ukládání osiva do nekvalitního seťového lůžka. 
- Při horší zpracovatelnosti půdy (těžké půdy, zhutnělé půdy), zvláště po orbě těchto půd při nepříznivé vlhkosti půdy, je nadměrná hrudovitost příčinou nerovnoměrného vzcházení porostů.

Prof. Ing. Josef Hůla, CSc. Výzkumný ústav zemědělské techniky, v. v. i., Praha-Ruzyně Česká zemědělská univerzita v Praze, Technická fakulta katedra zemědělských strojů
Ing. Tomáš Loch
Česká zemědělská univerzita v Praze, Technická fakulta katedra zemědělských strojů