Energetické důvody, strategický cíl

Prostřednictvím biopaliv je možné řešit strukturální krizi v zemědělství, kterou toto odvětví v našich podmínkách prochází. Pokud jde o využívání biopaliv, je nutné zemědělství chápat jako resort, kde musí být jasně kvantifikovány zdroje a struktura plodin pro pěstování biomasy, která bude následně pro výrobu biopaliv využívána. Obecně ke strukturální krizi dochází tehdy, jestliže jsou omezené vyhlídky na rychlý přesun výrobních faktorů k novému použití.

To omezuje rentabilitu zdrojů, ohrožuje výkonnost odvětví a obecně snižuje životní úroveň. Strukturální krize je mnohdy spojena s dlouhodobým nevyužíváním zdrojů v daném odvětví. V tabulce 1 je vidět, jak poklesla výrobní spotřeba zrnin v souvislosti se snížením stavu hospodářských zvířat po roce 1989 a jaké jsou k dispozici plochy pro intenzivní pěstování energetických plodin. Z této plochy a nevyužívané produkce by bylo možné získat 2,824 milionu tun obilovin při výnosu čtyři tuny, což představuje 783 090 tun etanolu (9,9 milionu hektolitrů etanolu). Ve skutečnosti to bude podstatně méně, neboť ho není zatím není tolik třeba a je zde konkurence ostatních energetických a průmyslových plodin.

Potřebné množství bioetanolu

Kvalita přepravy a životní styl hovoří silně ve prospěch individuální automobilové dopravy (IAD). Lze-li někde hledat příčiny přesunu cestujících k osobním automobilům, je to především důraz na nový životní styl, spojený s potřebou vysoké mobility a kvality přepravy. Dá se předpokládat, že životní úroveň v ČR bude i nadále stoupat, což může neutralizovat vliv růstu cen pohonných hmot na omezování IAD. Stav a struktura obyvatel, počet žáků a studentů, zaměstnanost – tyto faktory by měly mít na zvyšování poptávky po veřejné dopravě pozitivní vliv, ve skutečnosti bude klesat počet studentů a žáků pravidelně dojíždějících do škol, negativně bude působit i stále se mírně zvyšující, či stagnující nezaměstnanost, což opět paradoxně podpoří růst IAD.
Z tabulek 2 a 3 jsou vidět přibližné měrné a hrubé spotřeby motorových paliv v ČR a porovnání spotřeby motorových paliv se sousedními státy. Určitě bude probíhat dál proces zajištění komfortu cestování pomocí IAD. Zároveň lze počítat s mírným nárůstem spotřeby motorové nafty, a to díky mezinárodní i vnitrostátní kamionové dopravě. Poslední období je však charakterizováno sice pozvolným ale trvalejším poklesem prodeje vozidel s naftovými motory. Je to dáno vzrůstem cen ropy (v době uzávěrky tohoto čísla víc než 140 USD) a o něco vyšší cenou motorové nafty než benzínu. Plnění směrnic společenství EU bude zabezpečováno různými druhy a formami biopaliv, jejichž přehled uvádíme.
V souladu se směrnicí 2003/ 30/ES v příslušných tuzemských legislativních předpisech (vyhláška č. 229/2004 Sb. a zákon č. 180/2007 Sb.) je za biopalivo považován:
- bioetylalkohol – etylalkohol vyrobený z biomasy nebo z biologicky odbouratelné části odpadu a určený jako příměs do motorového benzínu,
- bio-etyltercbutylether (bio-ETBE) – derivát ETBE vyrobený na bázi bioetylalkoholu a používaný jako příměs do motorového benzínu, přičemž je považován za biopalivo,
- bionafta – metylestery mastných kyselin (FAME), včetně MEŘO, vyrobené z rostlinného či živočišného oleje s vlastnostmi motorové nafty a určené k pohonu spalovacích vznětových motorů.
Za směsné palivo je považována:
- motorová nafta s obsahem vyšším než 30 % objemu bionafty (čili 100 % FAME, potažmo MEŘO), určená pro pohon vznětových motorů – tzv. směsná motorová nafta,
- směs minimálně 70 % objemu bioetanolu s motorovým benzínem, určená k pohonu zážehových motorů – bioetanol E 85,
- etylalkohol vyrobený z biomasy s obsahem maximálně 5 % hmotnosti zušlechťovacích přísad (aditiv), určený k pohonu vznětových motorů – bioetanol E 95.
Prováděcím předpisem zavádění biopaliv v ČR je vlastně zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění zákona číslo 180/2007 Sb. stanovuje pro osoby, které uvádějí v ČR do volného daňového oběhu motorové benzíny nebo naftu, povinnost zajistit, aby v pohonných hmotách pro dopravní účely bylo obsaženo i minimální množství biopaliv.
Pro plnění uvedené povinnosti byl stanoven tímto předpisem následující časový harmonogram postupu povinného uplatňování biopaliv na trhu v ČR:
a) od 1. září 2007 ve výši 2 % objemu z celkového množství motorové nafty přimíchaných do motorové nafty,
b) od 1. ledna 2008 ve výši 2 % objemu z celkového množství motorových benzínů přimíchaných do motorových benzínů,
c) od 1. ledna 2009 ve výši 3,5 % objemu z celkového množství motorových benzínů přimíchaných do motorových benzínů,
d) od 1. ledna 2009 ve výši 4,5 % objemu z celkového množství motorové nafty přimíchaných do motorové nafty.
Uvedenou povinnost uplatňování stanoveného minimálního podílu biopaliv v dopravě mohou povinné osoby splnit buď harmonogramem stanovenou formou nízkoprocentního přidávání příslušných biopaliv do benzínů nebo do nafty, v souladu s platnými normami na kvalitu benzínů a nafty, nebo s uvedením čistého biopaliva nebo směsného paliva do volného daňového oběhu na daňovém území ČR pro dopravní účely, nebo kombinací všech zmíněných způsobů podle situace na trhu s motorovými palivy.

Produkce z obilovin

Vzhledem k tomu, že se počítá až na výjimky s výrobou bioetanolu z obilovin (například společnost Cukrovary TTD Dobrovice zpracovává cukrovku), podívejme se na nákladovou cenu bioetanolu z obilovin (grafy 1, 2 a 3). Grafy platí pro zpracování obilí v průmyslovém lihovaru o roční výrobní kapacitě 200 tisíc hektolitrů (asi 15,5 tisíce tun) biolihu, optimálnější velikost z provozního hlediska by byla 400 tisíc hektolitrů. Produkt by pak mohl být o několik desítek haléřů levnější. Přesto můžeme dobře dokumentovat závislost nákladové ceny bioetanolu na ceně obilovin a ceně zemního plynu. Pokud počítáme s cenou obilí 3500 Kč/t a cenou zemního plynu zhruba 12,5 Kč/m3, která je pravděpodobná od 1. července 2008, jsme na nákladové ceně bioetanolu 18,20 Kč/l. Současná světová cena bioetanolu je 0,66 eura na litr, což je asi 16,55 Kč/l. V našem modelovém lihovaru by tato cena vycházela při ceně zemního plynu 6,5 Kč/m3. Při snížení nákupní ceny obilí na 2500 Kč/t by ani při ceně zemního plynu 12,5 Kč/m3 nedosáhla cena lihu hranice 15 Kč/l. Vzhledem k posunu cen ropy a zemního plynu bude jistě dražší i bioetanol. Asi nelze počítat ani s výrazným poklesem cen obilovin (mírný určitě nastane). V současné době, při dobrých cenách obilovin a drahém zemním plynu, je klasická výrobní technologie lihovaru na hranici rentability. Využitím lihovarnických výpalků pro krmné účely, nebo výrobu bioplynu se může ekonomika velmi výrazně vylepšit a cena hlavního produktu klesnout i pod hranici světové ceny.

Omezení vlivu cen ropy

Využití bioetanolu pro energetické účely má i strategické cíle. Evropská unie chce do roku 2020 zabezpečit alternativními motorovými palivy podíl 20 až 23 % spotřeby, biopaliva z toho mají tvořit až 8 %. Evropa je totiž z 98 % závislá na dovozech ropy z oblasti Středního východu a Ruska.
ČR chce využíváním bioetanolu především snížit závislost na dovozu ropy, a to zejména z hlediska současného růstu její ceny.
Výroba etanolu ze zemědělských produktů a jeho využití jako automobilového paliva není přitom žádná novinka. V období před druhou světovou válkou byly agrární důvody dobrou motivací této výroby, ale bylo to i nedostupností ropných produktů na světovém trhu. Ovládnutí energetického trhu ropou a zemním plynem po druhé světové válce prakticky ukončilo výrobu bioetanolu jako nerentabilní. Zájem se znovu objevil až v sedmdesátých a osmdesátých letech, kdy dochází ke zvýšení cen ropy. Tyto dvě skutečnosti se ovšem mohou z hlediska času potkávat, ale i diametrálně vzdalovat. K jejich sblížení může pomoci ochrana životního prostředí, narušení spolehlivosti a bezpečnosti dodávek klasických paliv a zejména potřeba soběstačnosti. Pak sblížení palivářského přístupu k využívání biopaliv a zemědělství jako zdroje těchto paliv může vytvořit nadějný trh těchto paliv, zatím je v této oblasti funkční Brazílie a USA.
Rozhodující pro vývoj událostí ovšem zůstává situace na ropném trhu. Vedlejším pozitivním efektem výroby a využití biopaliv může být i dopad na naší obchodní bilanci, kde je dovoz ropy významnou položkou.
Jak bylo uvedeno, jedním z důvodů, který vede k potřebě využívání biopaliv v dopravě, je současná neustálená situace v zemědělském sektoru. V celé problematice biopaliv hraje toto odvětví primární úlohu, tedy je nutné znát jeho současnou situaci, zdroje a kapacity, které je pro nepotravinářskou produkci schopno využít, neboť světový trh nabízí opět výhodné podmínky pro realizaci klasické zemědělské produkce.

(Tento příspěvek byl zpracován jako výsledek řešení výzkumného záměru MZE0002703101)

Klíčové informace

- Nákladová cena bioetanolu je závislá na ceně obilovin a ceně zemního plynu.
- Současná světová cena bioetanolu je 0,66 eura za litr, což je asi 16,55 Kč/l.
- V současnosti je při dobrých cenách obilovin a drahém zemním plynu klasická výrobní technologie lihovaru na hranici rentability. 
- Ekonomika podniku se může vylepšit využitím lihovarnických výpalků pro krmné účely nebo výrobu bioplynu.

Ing. Jaroslav Kára, CSc.Výzkumný ústav zemědělské techniky, v. v. i.
Praha 6 – Ruzyně