Podporu pro svou činnost v lesích mohou čerpat jejich majitelé (či nájemci), a to fyzické i právnické osoby. Možností je několik, pocházejí z různých zdrojů a vyžadují detailní prostudování všech podkladů. Někdy postačí prosté vyplnění formuláře, jindy je zapotřebí vypracovat detailní projekt.
Přehled možných podpor vydalo například Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL), formace by měly poskytnout příslušné zemědělské agentury, příslušní pracovníci úřadů krajů či pověřených obcí. O tomto nejednoduchém tématu informoval ve svém příspěvku předneseném na výroční konferenci SVOL Ing. Karel Kovář.
Finanční příspěvky ze státního rozpočtu
Podpory ze státního rozpočtu jsou nyní omezeny jen na tvorbu lesních hospodářských plánů (LHP, jsou povinné pro lesy nad 50 ha), dotaci nákladů souvisejících se zachováním a reprodukcí genových zdrojů lesních dřevin, zakládání a provoz semenných sadů a určité činnosti související s mysliveckým hospodařením. Ze státního rozpočtu je možné dostávat podporu i na další činnosti v lesích, ale jen v tom případě, pokud rostou na území národních parků a jejich ochranných pásem. Dotace, které je možné ze státního rozpočtu čerpat, a podmínky pro jejich získání vycházejí každoročně v příloze k zákonu o státním rozpočtu na daný rok. Letos je to příloha č. 10 zákona č. 360/2007 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2008. Ta uvádí možné finanční příspěvky pro lesní hospodářství, a to na:
a) obnovu lesů poškozených imisemi,
b) obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů,
c) sdružování vlastníků lesů malých výměr,
d) ekologické a k přírodě šetrné technologie,
e) neobsazeno,
f) neobsazeno,
g) vybrané činnosti mysliveckého hospodaření,
h) úhradu zvýšených nákladů spojených s vyhotovením digitální formy dat lesního hospodářského plánu (LHP) pro účely státní správy lesů,
i) ostatní hospodaření v lesích,
j) neobsazeno,
k) chov a výcvik národních plemen loveckých psů a loveckých dravců.
Příloha dále vysvětluje, že příspěvky pod písmeny a) až i) poskytuje ministerstvo životního prostředí, pokud jde o pozemky v národních parcích a jejich ochranných pásmech. Dále je poskytuje ministerstvo obrany, ale pouze pro lesy důležité pro obranu státu. Ministerstvo zemědělství přispívá v ostatních lesích, a to na činnosti uvedené pod písmeny g), h), i) a k).
Pokud pozemky vlastní více osob, pak žádost podává ta, která vlastní největší podíl, nebo ji k tomu řádnou plnou mocí vybavili ostatní majitelé. O podporu může žádat i nájemce lesa, k žádosti však musí přiložit nájemní smlouvu a souhlas majitele.
Příspěvky se poskytují ve formě sazby na technickou jednotku nebo na základě vyúčtování vynaložených nákladů. U sazbových příspěvků se náklady nevykazují, rozhoduje jen splnění deklarovaného účelu.
Žádosti se podávají:
– u příspěvků z ministerstva obrany přímo na toto ministerstvo,
– u příspěvků z ministerstva životního prostředí na jeho odbor státní správy, v jehož územním obvodu se pozemek s daným lesem nachází,
– v ostatních případech na krajském úřadě, do jehož působnosti místo, kde les je, patří, nebo na jehož území je jeho větší část; stejně tak je tomu v případě podpor pro digitalizaci LHP. Majitelé loveckých psů a loveckých dravců žádají o příspěvek na jejich výcvik na krajském úřadě, na jehož území mají bydliště.
Podpory z krajů
Větší část podpor vycházejících ze zákona o lesích udělují od roku 2006 krajské úřady. Podpory, které byly do té doby stejné pro celé území ČR, se nyní liší. Některé kraje si ponechaly původní strukturu podpor, jiné přišly se svou vlastní. Liší se i výše příspěvků. Je proto třeba se vždy detailně informovat na příslušném krajském úřadě. Přehled internetového spojení přináší tab. 1. Ne všechny krajské úřady poskytují stejné příspěvky pro hospodaření v lesích. Většina má pravidla upravená shodně s přílohou č. 10 zákona o státním rozpočtu, Ústecký a Jihomoravský kraj a Praha je řeší odlišně. Majitelé lesů poškozených imisemi mají naději na podpory v kraji Středočeském, Libereckém, Karlovarském, Královéhradeckém, Moravskoslezském a Vysočina, které dávají příspěvky na obnovu, ochranu, oplocenky a hnojení těchto porostů. Plzeňský kraj podporuje jen jejich obnovu a zajištění. Všechny kraje (kromě Ústeckého a Jihomoravského) přispívají na obnovu, zajištění a výchovu (tedy probírky a prořezávky) lesů a s výjimkou Královéhradeckého kraje i na rekonstrukci. Sdružování majitelů malých lesů podporuje Liberecký kraj a kraj Vysočina. Na ekologické a k přírodě šetrné technologie mají naději na příspěvek, a to na použití lanovky a štěpkovače, s výjimkou Královéhradeckého i na koně a kromě Pardubického a Královéhradeckého také na vyvážení z lesa. Na tvorbu lesních hospodářských plánů je možné dostat podporu v kraji Karlovarském, Plzeňském a Vysočina. Na genofond a semenné stromy přispívá kraj Liberecký, Jihočeský, Pardubický, Vysočina, Olomoucký a Zlínský. Moravskoslezský kraj dotuje lapáky a lapače.
V Ústeckém kraji je možné žádat o dotace pro imisemi poškozené lesy, a to na jejich obnovu, ochranu, hnojení, zajištění, rekonstrukci a prořezávky. Dále kraj v rámci přírodě blízkého hospodaření přispívá na pěstování lesa na více etáží porostu, ponechání výstavků k dožití a rozkladu na místě, doplnění keřového patra na okraji porostů a zvýšení podílu málo zastoupených a okusových dřevin. Pro ostatní hospodaření má Ústecký kraj dotační tituly týkající se budování oplocenek, mechanické přípravy půdy, používání koně či lanovky, odklizení klestu štěpkováním a ponecháním štěpků na místě, na certifikaci a obnovu lesního hospodářského plánu. Trochu jinak, jak bylo uvedeno, podporuje vlastníky lesů i Jihomoravský kraj. Ten přispívá na přirozenou obnovu a umělou obnovu síjí, umělou obnovu sadbou (první a opakovanou), zajištění nových porostů, odstraňování porostů v rámci jejich rekonstrukce a přeměny dřevin, prořezávky (i s předmýtní úmyslnou těžbou) a zřizování nových oplocenek. V rámci podpory ekologických technologií je možné žádat o dotace na používání lanovky či koně, přibližování dříví na odvozní místo a štěpkování klestu.
Náhrady a služby dané zákonem
Možnosti získat náhrady za některé činnosti, které majitelům (či správcům a nájemcům) předepisuje zákon o lesích, přináší tabulka 2. Zároveň uvádí i služby, které vlastníkům lesa hradí (a vykonává) stát. Jde například o vápnění porostů, lesní ochrannou službu, leteckou protipožární službu či poradenství.
Možnosti z Programu rozvoje venkova
Osa I
- Rychlerostoucí dřeviny – z první osy programu rozvoje venkova je možné získat 40 až 60 procent (podle oblasti a věku žadatele) na založení porostu rychlerostoucích dřevin na zemědělské půdě. Nejde tedy o dotace na lesní porost podle zákona o lesích a vznikající na lesní půdě. Žádosti se podávají na příslušném regionálním pracovišti Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), a to každoročně v říjnu (letos od 6. do 24. 10.).
Investiční podpory
- Pořízení strojů a zařízení na údržbu a budování lesních cest, stezek a chodníků, meliorací, hrazení bystřin, retenčních nádrží, strojů a zařízení pro obnovu a výchovu lesních porostů a stroje a zařízení na výrobu materiálu pro obnovu a výchovu lesních porostů a prvotní zpracování dříví ekologickými technologiemi.
Žádosti se opět dávají na regionální pracoviště SZIF, pro letošní rok od 6. do 24. října (další roky v říjnu). Žádat mohou fyzické i právnické osoby, včetně obcí i jejich sdružení. Minimální výměra lesa musí být tři hektary, výše podpory je maximálně polovina způsobilých nákladů. Na tuto podporu se vztahuje pravidlo de minimis, tj. dotace daná jedné osobě (fyzické či právnické) nesmí v tříletém období během let 2007 až 2013 přestoupit stanovenou částku, a to 200 tisíc korun. Posuzuje se i velikost investice v závislosti na výměře lesa, v němž žadatel hospodaří. To znamená, že například neuspěje majitel malého lesa, který žádá o podporu na nákup harvestoru.
- Pořízení a modernizace technologií (včetně nehmotných investic) pro zpracování a využití biomasy na energetické a jiné účely, vybudování a modernizace malokapacitních venkovských provozů na produkci výrobků s větší přidanou hodnotou (opět včetně nehmotných investic). Žádat mohou malé firmy fyzických nebo právnických osob s nejvýše deseti zaměstnanci a ročním obratem do dvou milionů eur. Jde opět o podporu de minimis, maximální příspěvek činí polovinu uznatelných výdajů. Žádosti se podávají v říjnu (letos od 6. do 24. 10.) na regionální pracoviště SZIF.
- Lesnická infrastruktura – výstavba, modernizace, rekonstrukce a celkové opravy lesních cest (nad dva metry šíře, včetně souvisejících objektů, zařízení upravujících vodní režim v lesích, včetně souvisejících objektů a ostatních infrastrukturních objektů a zařízení sloužících lesnímu hospodářství. Žádat mohou fyzické i právnické osoby, a to i obce nebo i sdružení, minimální výměra lesa jsou tři hektary. Žádosti se podávají v říjnu (letos od 6. do 24. 10.) na regionální pracoviště SZIF.
- Další odborné vzdělávání a informační činnost, lesnicko-environmentální hospodaření. Žádat o podporu může fyzická nebo právnická osoba, která má příslušné vzdělání. Podpora činí 100 procent způsobilých nákladů, min. 200 tisíc korun, max. jeden milion korun, a to na zajištění prostor a zařízení a přípravu materiálů pro výuku, uhrazení nákladů na exkurze a lektory. Žádosti se podávají vždy v červnu na regionální pracoviště SZIF.
- Využívání poradenských služeb – podpora pro vlastníky a nájemce lesa na poradenství z platné legislativy, například na podporu šetrného způsobu hospodaření v lesích, nové technologie, lesnicko-environmentální opatření. Způsobilým výdajem jsou poradenské služby poskytnuté poradcem z registru MZe. Jejich seznam je na internetové adrese www.agroporadenstvi.cz. Podpora je ve výši 60 až 80 procent způsobilých výdajů, maximálně 315 tisíc korun. Žádosti se letos podávají v červnu, a to na služby poskytnuté od 3. 1. 2008, další roky na přelomu února a března na regionální pracoviště SZIF.
Osa II- Zalesnění zemědělské půdy – podporu je možné získat na první zalesnění zemědělské půdy, péči o založený lesní porost po dobu pěti let a náhradu za ukončení zemědělské činnosti na zalesněném zemědělském pozemku po dobu 15 let. Podpory se řídí nařízením vlády č. 239/2007 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy. Žádat může vlastník nebo nájemce zemědělské půdy nebo jejich sdružení s právní subjektivitou. Je možné získat až 70 – 80 procent způsobilých výdajů. Ty jsou stanovené hektarovou sazbou, která u jehličnatých stromů je u 70procentního příspěvku 1945 eur na hektar a u 80procentního 2233 eur na hektar. U listnatých stromů činí tyto částky 2590 eur a 2961 eur na hektar. Sazba za pětiletou péči o lesní porost vysazený na zemědělské půdě je 437 eur za hektar. Náhrada za ukončení hospodaření pro podnikatele v zemědělství a pro ornou půdu dosahuje 294 eur na hektar za rok, pro toho, kdo v zemědělství nepodniká, 149 eur na hektar za rok. Pro ostatní zemědělskou půdu je to pro obě kategorie podnikatelů shodně 149 eur na hektar za rok. Žádosti se podávají na příslušnou Zemědělskou agenturu – pozemkový úřad u zalesnění do konce listopadu v roce zalesnění. Žádosti o péči a náhradu za ukončení hospodaření se podávají vždy do 15. května běžného roku.
- Natura 2000 – zachování hospodářského souboru z předchozího produkčního cyklu na územích Natura 2000. O podporu může žádat soukromý majitel lesního pozemku v území chráněném Natura 2000 nebo sdružení vlastníků těchto pozemků, a to na pracovišti příslušné zemědělské agentury. Po dobu dvaceti let se na základě tohoto opatření může vlastníkům nebo spoluvlastníkům lesů nebo jejich sdružením vyplácet šedesát eur na hektar lesa v lokalitě Natuta 2000. Žádosti se podávají do poloviny května na pracovišti příslušné zemědělské agentury. Podrobné informace přináší Příručka pro žadatele opatření Natura 2000 v lesích, která je k mání na internetové stránce SZIF v souborech Programu rozvoje venkova. Letos se žádosti podávaly do poloviny května. Podmínky pro jejich poskytování stanovuje nařízení vlády č. 147/2008 Sb., a k němu vydaná metodika.
Lesnicko-environmentální platby
- Zlepšování druhové skladby lesních porostů – jde o opatření, o jehož podporu lze požádat pro lesy v celé ČR kromě území hlavního města Prahy, a to u porostů, u nichž je dosažený podíl melioračních dřevin vyšší nejméně o pět procent, než je uvedeno v příslušném LHP. Žadatelem může být fyzická i právnická osoba, obce nebo sdružení obcí či vlastníků lesů. Podpory jsou vyšší pro chráněné oblasti a oblasti Natura 2000 a uvádí je tab. 3. Žádosti se podávají na regionální pracoviště SZIF.
Obnova po kalamitách a společenské funkce
- Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření – jde o podporu na ochranná opatření pro zamezení, respektive zmírnění škod způsobených přírodními kalamitami a požáry v lesích. Vztahuje se na kalamity způsobené biotickými činiteli, zejména hmyzími a houbovými škůdci, i abiotickými vlivy. O dotaci, která maximálně může pokrýt až 100 procent způsobilých nákladů, se žádá na regionálním pracovišti SZIF.
- Zvyšování společenské hodnoty lesa – jde o posílení jeho rekreační funkce, usměrňování návštěvnosti a bezpečnost návštěvnosti lesa. Jde například o výstavbu a rekonstrukci turistických stezek, parkovacích míst, ploch pro odpočinek, přístřešků, informačních tabulí či lesních studánek. Na regionální pracoviště si může žádost podat vlastník nebo nájemce lesa a jejich sdružení, podpora činí maximálně pět milionů na projekt. n
Klíčové informace
- Podpory pro majitele lesů jdou z několika zdrojů a žádosti
o ně se podávají na různé úřady.
- Rozdílné jsou i termíny, do kdy je třeba žádosti o podpory
podat.
- U některých podpor postačí vyplnit žádost, u jiných je třeba předložit projekt.
- Na některé podpory se vztahuje pravidlo de minimis, které omezuje celkovou výši všech poskytovaných příspěvků v určitém období.
Libuše Alterová