Technologie založení porostu

K založení porostu se v současné době v České republice využívá přibližně na dvou třetinách ploch tradiční technologie s orbou. Na zbývající třetině najdeme různé modifikace bezorebných systémů. Při volbě technologie zpracování půdy je nutné přihlížet k předplodině, která je pro založení porostu řepky k dispozici. U nás se řepka pěstuje téměř výhradně po obilninách.

Řepku je samozřejmě možné pěstovat i po řadě dalších časně sklizených plodinách, jako jsou letní směsky, mák nebo časně sklizené okopaniny, a také se při výběru předplodiny každoročně určité plochy po těchto předplodinách realizují, ale jejich zastoupení je téměř zanedbatelné.
Nevhodnější předplodinou je proto z tohoto pohledu ozimý ječmen, který dává ve všech výrobních typech pěstiteli dostatek prostoru pro kvalitní zpracování půdy při kterékoliv zvolené technologii. V posledních letech došlo k poměrně značnému poklesu ploch ozimých ječmenů v důsledku nízkých výkupních cen a problémům s výskytem viróz. Po loňském skokovém zvýšení cen a zlepšených možností ochrany proti vektorům viróz se oseté plochy zvýšily, ale zdaleka zatím nedosahují potřebné výměry. Poměrně dobrou předplodinou je pšenice ozimá, především pěstování raných odrůd, a jejich promyšlené osevy na budoucích pozemcích pro řepku umožňují pěstiteli zvládnout přípravu půdy na dobré úrovni. Vysoký osev jarního ječmene bude důvodem pro výběr této předplodiny především v nejúrodnějších oblastech státu. Tam je jarní ječmen jednou z hlavních plodin a pěstitel často nemá jinou možnost. Výdrol jarního ječmene, tedy sklizňové ztráty, je především pro vzcházející řepku velmi nepříjemným konkurentem. Na vzejití potřebuje méně vláhy a v srpnu, kdy jsou většinou ještě vysoké teploty a nedostatek půdní vlhkosti, odebírá řepce i ty poslední zbytky vody, která v půdě zbývá. V bezorebných technologiích je proto často nutné opakované použití graminicidů pro jeho rychlé potlačení a zvládnutí tohoto opatření může být leckde problémem.

Zpracování a příprava půdy na setí

V posledních třech až čtyřech letech znovu narůstá podíl porostů zakládaných tradiční technologií. Nedá se však říci, že řepka v bezorebných technologiích poskytuje nižší výnosy. Přesto se řada podniků po několikaleté exkurzi do minimalizačních technologií vrátila k orbě, a to především proto, že tuto na první pohled jednoduchou technologii nezvládla.
Základním cílem zpracování a přípravy půdy je připravit pro osev řepkou vhodné podmínky. To znamená dostatečně prokypřit půdu do hloubky alespoň 20 cm pro vytvoření silné kořenové soustavy a především typického kůlového kořene a vytvořit tak kvalitní seťové lůžko pro rychlé vzejití osiva. Použití pluhu je celkem bez problémů. Při bezorebné technologii je nutné provést alespoň jednu operaci do této hloubky, aby došlo k dostatečnému prokypření půdy. Vyžaduje to použití odpovídajícího nářadí v agregaci s dostatečným energetickým zdrojem.
Mělké kypření do hloubek kolem 10 cm, které je vyhovující pro ozimou pšenici, je pro řepku téměř nepřijatelné. Takto založené porosty jsou daleko zranitelnější při tvrdší zimě a velmi rychle reagují na přísušek. Řepka v důsledku zhutnělé neprokypřené vrstvy vytváří pouze mělčeji zformovanou kořenovou soustavu bez kůlového kořene. Zpracovaná půda je charakteristická velmi špatným vodním režimem. Je náchylná jak k rychlejším projevům nedostatku vody, tak k přemokření, které je způsobeno pomalým zasakováním.
Rostliny řepky v takových podmínkách velmi trpí především v předjaří, kdy může dojít až k vyzimování následkem vymokání, tak jako tomu bylo v řadě případů letos. Ani orba není však vhodná do všech oblastí.
Poněvadž je dnes řepka velmi žádanou komoditou, rozšířil se areál jejího pěstování i do téměř nevhodných lokalit. V aridních oblastech nebo na těžkých, obtížně zpracovatelných půdách je zcela určitě daleko menším rizikem bezorebná technologie šetřící vláhu a půdní strukturu, poněvadž druhým neméně důležitým cílem předseťové přípravy půdy je vytvoření vhodné struktury pro uložení osiva a jeho úspěšného vzejití.
Orba je z tohoto důvodu náchylnější na rychlou ztrátu půdní vláhy. V optimálních podmínkách po časně sklizených předplodinách na hlinitých, strukturních půdách je ideální ošetřit hrubou brázdu hned při orbě nebo bezprostředně po ní vhodným nářadím, které půdní profil poněkud přitlačí a zároveň částečně urovná, aby se zmenšila plocha odparu a zabránilo se zaschnutí. Různé typy rýhovaných válců jsou pro tuto operaci dostatečné. Na těžší půdy se velmi osvědčily dříve vyráběné těžké válce typu VAK, které dodnes pracují v řadě firem. Po dvou až třech týdnech následuje příprava půdy, která u obou technologií musí půdu přivést do struktury vhodné pro výsev.
Tohoto cíle se dosáhne použitím agregátů smyků a bran či kompaktorů nebo diskového nářadí. V případě, že je předplodinou ozimá pšenice nebo jarní ječmen, následuje častěji po orbě okamžitá příprava půdy a setí s cílem využít půdní vláhu čerstvé orby pro vzejití osiva. Moderní secí stroje jsou schopné připravit pro vzcházení velmi dobré podmínky a vytvoření seťového lůžka je většinou bezproblémové. Do těžších půdních podmínek se více osvědčují secí stroje s aktivním kypřičem, do strukturnějších půd s méně náročnou přípravou půdy jsou výhodnější secí stroje s pasivním výsevním ústrojím. Tyto stroje mají zpravidla vyšší výkonnost a menší požadavek na výkon traktoru.
Válení po zasetí lze doporučit jen ve skutečně suchých oblastech. Na většině pozemků s kvalitně provedeným osevem není válení nutné, za dostatku půdní vláhy je přímo škodlivé. Na vytěsnění vzduchu řepka reaguje negativně a takové porosty, které jsou po zaválení ještě postiženy většími srážkami, se ve vývoji začnou silně opožďovat. Nápravná opatření jsou možná, ale jsou to většinou zbytečné náklady.

Organizace porostu

V průběhu posledního desetiletí se značně zvýšil výnosový potenciál ozimé řepky vyšlechtěním jak výkonných klasických, tak především hybridních odrůd. Tyto výkonné odrůdy řepky mají zcela odlišné nároky na organizaci porostu. Své přednosti tyto materiály uplatní pouze při nízkých výsevcích při počtech rostlin od 20 do max. 50/m2. Při těchto nízkých počtech je nutné rovnoměrné rozmístění rostlin a včasný výsev. Důvodem včasného výsevu je požadavek na silnou rostlinu, která zajistí vytvoření dostatečného počtu větví a bohaté kvetení. Nebezpečí přerůstání, které dříve plynulo z časných výsevů, je dnes eliminováno zavedením fungicidů s regulačním účinkem nebo přímo regulátory růstu bez fungicidního účinku. U porostů, které mají vyšší hustotu a jsou včas zasety, dochází k předčasnému zapojení, a to omezuje výrazně dlouživý růst kořenů. Obdobně se projevuje i dostatek dusíku. Vysoká tvorba velkých listů je nežádoucí jev, který vede rovněž k předčasnému zapojení porostu. K hnojení dusíkem by se mělo přistupovat na podzim obezřetně a jen v odůvodněných případech, jako jsou zaoraná sláma, opožděný výsev, poškození preemergentními herbicidy apod. Stav, ve kterém by se měla řepka nacházet, dobře vystihuje výrok prof. Andreje Fábryho, který k podzimnímu vývoji poznamenal: „repka by sa na podzim mala troška trápiť“.
Přechod na nízké výsevky s sebou přinesl značné požadavky na ochranu před škůdci. Výskyt v podstatě jakéhokoliv škůdce na vzcházející řepce znamená vždy vážné ohrožení porostu. Agronomická práce se v tomto období musí soustředit na včasnou eliminaci škůdců. Při silnějších výskytech dřepčíků a slimáčků stačí často dva dny na dokonalou likvidaci založeného porostu. Ani ochrana insekticidním mořením osiva nebývá při silnějších náletech dřepčíků dostatečná a plošný zásah je v takových případech nutností.
Posledním zásahem v podzimním období je v současné technologii pěstování řepky aplikace fungicidů s morforegulačním účinkem. Ty sehrávají v porostech dvojí roli. Jednak svým fungicidním účinkem ochraňují rostlinu před houbovými chorobami, a to především před primární infekcí fómové hniloby, a jednak připravují rostliny na zimu. Jejich účinek vyvolává v rostlině změnu priorit ve prospěch růstu kořenů. Jejich přednostní růst a vytvoření dostatečné hmotnosti je tou největší jistotou pro úspěšné přezimování porostu řepky.

Klíčové informace

- V posledních třech až čtyřech letech znovu narůstá podíl porostů zakládaných tradiční technologií. 
- Nedá se však  říci, že řepka v bezorebných technologiích poskytuje nižší výnosy. Přesto se řada podniků po několikaleté exkurzi do minimalizačních technologií vrátila k orbě, a to především proto, že tuto na první pohled jednoduchou technologii nezvládla.
- Základním cílem zpracování a přípravy půdy je připravit pro osev řepky vhodné podmínky. 
- Znamená to dostatečně prokypřit půdu do hloubky alespoň 20 cm pro vytvoření silné kořenové soustavy a především typického kůlového kořene a vytvořit tak kvalitní seťové lůžko pro rychlé vzejití osiva.

Ing. Karel SyptákSvaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin