Výsledky reprodukce v roce 2007

Ekonomický význam plodnosti spočívá v produkci telat a v hormonální stimulaci laktace. Za optimální plodnost se obecně považuje získání jednoho zdravého telete od jedné krávy za rok. Dobré plodnosti krav odpovídají délka inseminačního intervalu do 75 dnů, březost po první inseminaci nad 50 % a inseminační index (počet inseminací na zabřeznutí) do 1,5.

Dobrou plodnost charakterizují dále délka servis periody (období od porodu do zabřeznutí) do 100 dnů a délka mezidobí (období mezi dvěma po sobě následujícími porody) do 385 dnů.
Při vysoké užitkovosti (nad 7000 kg mléka) lze tolerovat prodloužení mezidobí asi na 400 dnů spolu s adekvátním prodloužením inseminačního intervalu a servis periody.
Stejně jako v předchozích letech, došlo i v roce 2007 ve srovnání s rokem 2006 (tab. 1) ke snížení počtu prvních inseminací krav (o 8 tis. a 2,1 %), jalovic (o 3 tis. a 1,9 %) a celkem (o 11 tis. a 2 %). Znamená to, že pokles stavů skotu bude pokračovat i v dalším období. V souladu s vývojem počtu prvních inseminací v roce 2006 se v roce 2007 snížily počty zabřezlých krav (o 6 tis. a 1,7 %), jalovic (o 3 tis. a 1,9 %) a plemenic skotu celkem (o 9 tis. a 1,8 %). Nižší počet březích plemenic se nepříznivě projeví v počtu narozených telat v roce 2008, s negativními dopady na intenzitu selekce, obměnu stáda krav, prodej zvířat a produkci jatečného skotu.
Období let 2002 až 2007 charakterizuje mírný pokles podílu prvních inseminací býky českého strakatého plemene a masných plemen a nárůst podílu prvních inseminací býky holštýnského plemene.
V roce 2007 se ve srovnání s rokem 2006 podíl prvních inseminací u českých strakatých a holštýnských krav snížil o 0,9 a 0,3 %, u masných plemen se zvýšil o 1,2 %. Z počtu prvních inseminací v roce 2007 připadá 52,5 % na holštýnské, 40,1 % na české strakaté a 7,4 % na „masné“ býky (tab. 2).
Základní ukazatele reprodukce plemenic skotu vykazují dlouhodobou tendenci ke zhoršování. Z tab. 3 je zřejmé, že se tento nepříznivý trend podařilo v roce 2007 zastavit u inseminačního intervalu (85,2 dne), servis periody (125,3 dne) a mezidobí (409 dnů). V roce 2007 pokračoval nepříznivý vývoj březosti po první inseminaci.
Výsledky reprodukce spolu s vysokými úhyny a nutnými porážkami telat ohrožují prostou obměnu stád krav. Vzhledem k ekonomickému významu plodnosti by první inseminace krav po otelení měla být provedena v průměru o deset dnů dříve, zabřezávání by mělo být o 5 % vyšší, SP a mezidobí by měly být o 10 až 20 dnů kratší. Výsledky chovů s vysokou užitkovostí a dobrou reprodukcí potvrzují, že lze tyto dva základní ukazatele v praxi úspěšně skloubit. Ekonomickou ztrátu prodloužení SP o den, resp. o pohlavní cyklus nad optimální délku, lze odhadnout asi na 50 až 70 Kč, resp. na 1000 až 1400 Kč. Nevyhovující plodnost je zhruba ze 60 % způsobena nedostatky v managementu, 40 % pak nedostatky ve výživě a krmení dojnic. Znamená to, že ji lze často zlepšit bez realizace ekonomicky náročných opatření (organizace práce, evidence a sledování příznaků říje).
Z rozdílů v zabřezávání po první a po všech inseminacích mezi užitkovými typy skotu v roce 2007 (tab. 4) je zřejmé, že nejlepší výsledky vykazují masná plemena (67,3 % po první a 61 % po všech inseminacích) a že české strakaté krávy a jalovice zabřezávaly po první a všech inseminacích úspěšněji než holštýnské plemenice.
Podíl plemenic s nevyhovující délkou servis periody (nad 90 dnů, tab. 5) v roce 2006 přesáhl 60 %. Zvýšená pozornost by měla být věnována ukazatelům plodnosti především ve stádech s průměrným intervalem nad 90 dnů a SP nad 120 dnů.
Počet prvních inseminací od deseti nejvyužívanějších českých strakatých býků v roce 2007 kolísal mezi 3565 až 17 563, všech inseminací pak mezi 6295 až 33 446 na jednoho býka (tab. 6). Na každého z uvedených deseti plemeníků připadlo v průměru 7454 prvních a 13 990 všech inseminací. Selekční indexu (SIC) kolísal mezi 108 až 135 bez zřetelné vazby na počet prvních inseminací. Značnou variabilitou (91 až 127) se vyznačuje relativní plemenná hodnota pro korigovaný netto přírůstek. Nejvíce prvních (17 563) i všech inseminací (33 446) bylo v roce 2007 provedeno spermatem býka RAD-110 (Aport), jehož majitelem je společnost Jihočeský chovatel.
Počty prvních (2956 až 7470, průměr 5010) i všech inseminací (5204 až 17 409, průměr 10 834) deseti nejvyužívanějších holštýnských býků v roce 2007 (tab. 7) byly nižší než u českých strakatých plemeníků ve stejném roce. Vysoká hodnota pro selekční index (SIH) kolísala od 115 do 140. Podle počtu prvních i všech inseminací se v roce 2007 nejvíce využívali býci Eldorado (17 409 všech inseminací, státní registr NEB-921) a Econom (14 295 všech inseminací, registr NXA--056).
Celkem z 491 tis. prvních inseminací dojených krav v roce 2007 bylo 35,7 % provedeno spermatem domácích zlepšovatelů a 40,7 % prověřenými býky z dovozu. Ve srovnání s rokem 2006 se jedná o mírný pokles podílu zlepšovatelů a zvýšení podílu prověřených býků z dovozu. Domácí zlepšovatelé se v roce 2007 podíleli na počtu prvních inseminací krav českého strakatého plemene 44,4 %, černostrakatého holštýnského 32,3 % a červeného holštýnského (RED) 8,2 % (tab. 8). Na býky v testaci připadlo ve stejném roce v průměru 13,5 % prvních inseminací (13,2, 14,7 a 6,2 % u stejných plemen). Rozsah testace nelze z hlediska domácího šlechtění považovat za dostatečný. Podíl prvních inseminací spermatem testovaných býků by se měl zvýšit asi na 20 %, a to nižším využíváním importovaných a neprověřených býků.
U masných plemen skotu bylo v roce 2007 provedeno 39 290 prvních inseminací.
Výsledkem reprodukce plemenic skotu jsou narozená a odchovaná telata. V období 2002 až 2007 se počet narozených a odchovaných telat na 100 krav ani úhyny telat do tří měsíců věku nezměnily (tab. 9).
Proto i nadále platí, že průměrný počet narozených a odchovaných telat neodpovídá fyziologickým možnostem plemenic ani potřebám a požadavkům českého agrárního sektoru. Nízká produkce telat snižuje tržby chovatelů, možnosti exportu skotu a výrobu hovězího masa. Při značné variabilitě ukazatelů může být v mnoha podnicích ohrožena prostá reprodukce stáda. K zajištění prosté obměny je při ročním vyřazování ve výši 35 % nutno na 100 krav odchovat asi deset jaloviček ve věku tří měsíců a stádo každoročně doplnit o asi 35 vysokobřezích jalovic.
Z tab. 9 vyplývá, že v roce 2007 bylo na 100 krav odchováno asi 43 jaloviček. Proto je nutné současně se zvyšováním užitkovosti věnovat pozornost zlepšování ukazatelů plodnosti a snižování úhynů a nutných porážek telat a všech dalších kategorií skotu.
Z tabulky 10 vyplývá, že na zvyšování plemenné hodnoty stád skotu se podílejí i přenosy embryí. V letech 2005 až 2007 se zvýšil počet přenosů o 305 a 5,5 % a průměrný počet přenosuschopných embryí od jedné dárkyně o 0,8 embrya a 17 %.

Klíčové informace

- Počet prvních inseminací krav i jalovic se opět snížil. Pokles stavů skotu proto bude pokračovat i v dalším období. 
- V souladu s vývojem počtu prvních inseminací v roce 2006 byl loni evidován nižší počet zabřezlých plemenic skotu.
- Nižší počet březích plemenic se nepříznivě projeví v počtu narozených telat v roce 2008, s negativními dopady na intenzitu selekce, obměnu stáda krav, prodej zvířat a produkci jatečného skotu.

Ing. Pavel Bucek
Českomoravská společnost chovatelů, a. s.