logistika a její význam

Tlak na stále vyšší výkon se projevuje zhruba od roku 1995 a renomovaní výrobci se doslova předhánějí, kdo z nich nabídne výkonnější sklízecí mlátičku. Pokud se podíváme na současný stav, jsou na trhu k dispozici stroje, které výkonem motoru atakují hranici 441 kW (600 k), přitom modely s výkonem
257 až 330 kW (350 až 450 k) představují velmi významný podíl nově dodávaných sklízecích mlátiček.

To samé platí o pracovním záběru žacího válu. Menší modely dostupné na trhu využívají zpravidla žací vál o záběru asi 5,5 až 6,5 m (v minimální míře jsou zastoupeny pracovní záběry 4 až 5 m), naopak s růstem výkonů se dnes běžně využívají pracovní záběry 7,5 až 9 m a začínají se objevovat i pracovní záběry nad 10 m. Obdobné je to u sklizně kukuřice na zrno, kdy čtyřřádkové adaptéry jsou spíše výjimkou a častěji se setkáváme s kukuřičnými adaptéry pro sklizeň šesti a osmi řádků. Na trhu jsou k dispozici rovněž větší modely, kdy nejvýkonnější sklízecí mlátičky mají dvanáctiřádkové adaptéry. Tyto údaje napovídají, že nároky na zajištění plynulé dopravy zrnin a olejnin jsou značné a splnit je lze pouze s nasazením výkonné dopravní techniky a pečlivým sestavením technologických linek.

Větší násypky při sklizni i v dopravě 

Počet mlátiček je vodítkem při výběru vhodných přepravních prostředků a souprav, neboť objem násypky zrnin vzrůstá úměrně zvětšujícímu se pracovnímu záběru adaptéru. Nároky se zvyšují v případě využití tzv. skupinového nasazení strojů. Ačkoli má naše zemědělství s tímto systémem bohaté zkušenosti, je často zajištění dopravy limitujícím faktorem celé sklizňové technologie.
U nejmenších sklízecích mlátiček s objemem násypky 3000 až 4500 l, tj. 2400 až 3600 t pšenice, je zajištění odvozu poměrně jednouchou záležitost. U nejvýkonnějších strojů, kde je objem zásobníku 8000 až 12 000 l, tj. 6400 až 9600 kg, je to mnohem složitější. Vezmeme-li v úvahu nosnost malých traktorových přívěsů a návěsů, či starších zemědělských verzí nákladních vozidel, pak zjistíme, že hmotnost nákladu se často rovná hmotnosti objemu zásobníku jedné sklízecí mlátičky a nasazení takových přepravních prostředků může snížit výkon i v případě, že sklizeň zajišťuje pouze jediná sklízecí mlátička. Vzhledem k tomu, že počet pracovníků neustále klesá, není řešením efektivní dopravy při žních zvyšování počtu přepravních prostředků, ale je nutné zvolit vhodnou dopravní techniku. V minulosti se téměř výhradně využívalo nasazení nákladních automobilů a traktorových přípojných vozidel a tento systém se používá také dnes. Vzhledem k tehdejšímu omezenému přístupu k progresivním technologiím, nízké výkonnosti sklízecích mlátiček a objemům zásobníku zrna stačila taková technika zjistit požadovanou obslužnost. V souvislosti s výše popsanými faktory se však stále více prosazují překládací vozy různé konstrukce.

Velký výběr překládacích vozů

Překládací vozy mají svůj původ v zámoří a již několik let se tato technologie pomalu začíná prosazovat i u nás. Důvody pro nasazení překládacích vozů jsou v podstatě dva. Prvním z nich je zajištění plynulé sklizně a minimalizace neproduktivních časů sklízecích mlátiček, druhým pak šetrné zacházení s půdním profilem. Můžeme zaznamenat značené rozdíly mezi půdním tlakem soupravy trakčního prostředku s překládacím vozem na nízkotlakých pneumatikách a nákladním automobilem o vysoké tonáži na silničních pneumatikách. Tyto vlastnosti se umocňují za situace, kdy sklizeň probíhá za ztížených půdních, případně klimatických podmínek. Překládací vozy podle některých pramenů dokážou během dne uspořit u skupiny sklízecích mlátiček až dvě hodiny pracovního času, který by byl jinak neproduktivní (vyprazdňování násypky, přejezdy k dopravní technice apod). Jiné prameny uvádějí, že nasazení překládacího vozu umožňuje zvýšit výkonnost mlátiček až o 25 %. Úspory času jsou dány zejména skutečností plynulého průběhu práce mlátičky a možnosti vysýpání za jízdy.
Překládací návěsy se používají ve spojení s klasickými zemědělskými kolovými traktory. Setkáváme se rovněž s agregacemi s pásovými traktory, neboť tato možnost rozšiřuje jejich nasazení v rámci zemědělské dopravy. Konstrukční rychlost moderních pásových traktorů většinou nepřesahuje 30 km/h, navíc jízda po pozemní komunikaci, zejména při vyšších rychlostech, není příliš komfortní.
Na poli při obsluhování sklízecích mlátiček nejsou tyto vlastnosti limitující.
Překládací vozy byly zkonstruovány zejména k odvozu zrna od mlátiček během sklizně, avšak nalézají další uplatnění v zemědělském podniku, a to při plnění secích strojů, nebo rozmetadel pevných průmyslových hnojiv. Pokud jde o konstrukci, můžeme se setkat jak se speciální překládacími vozy, tak s nástavbami výměnných systémů s různým příslušenstvím pro klasické vanové a vícestranné korby nebo pro návěsy a nástavby s výtlačným čelem. Na trhu je k dispozici dostatečná nabídka. Rovněž existují překládací nástavby, které se montují na šasi nákladních automobilů. Ty se však používají zejména pro plnění rozmetadel průmyslových hnojiv, neboť není žádoucí, aby se takto naložený nákladní automobil pohyboval po pozemku. Překláda-
cí návěsy mohou být rovněž
významným pomocníkem při
sklizni vlhkého kukuřičného zrna, rovněž zajišťují plnění šrotovacího nebo mačkacího zařízení na okraji pozemku. Navíc sklizeň kukuřice probíhá mnohdy za velmi ztížených podmínek a jakýkoli nadbytečný pohyb sklízecí mlátičky, navíc s naplněnou násypkou, není žádoucí.

Osvědčená konstrukce 

Speciální překládací vůz či nástavba jsou tvořeny zásobníkem, jehož objem by měl být volen tak, aby pojal dvě až tři násypky sklízecí mlátičky. Jednotliví výrobci dnes nabízejí objemy nástaveb, které odpovídají násobkům nejpoužívanějších objemů zásobníků sklízecích mlátiček. V praxi se setkáváme zpravidla s objemem nástaveb v rozsahu 12 až 25 m3. Menší modely překládacích vozů jsou opatřeny jednoosým podvozkem, větší modely disponují dvouosým provedením a někteří výrobci nabízejí provedení se třemi nápravami.
Nástavby těchto vozů jsou vybaveny pod určitým úhlem zkosenými bočnicemi, jejich dno tvoří šnekový dopravník o velkém průměru, zpravidla 350 až 450 mm. Někteří výrobci používají takové materiály a zpracování povrchu, jež svými povrchovými vlastnostmi zlepšují posuv zrnin směrem ke středovému podlahovému šnekovému dopravníku. Jeho úkolem je posuv zrna směrem k vynášecímu šnekovému dopravníku, který bývá u většiny modelů usazen v oblasti předního čela. Vynášecí dopravník, zpravidla konstruovaný jako hydraulicky sklopný, neboť musí často zajistit plnění přepravních prostředků velkých objemů s vysokými bočnicemi, je nutné během přepravy složit do přepravní polohy. U některých modelů může být opatřen speciálním adaptérem se šnekem o malém průměru, který slouží k plnění secích strojů osivem.
Zde je požadavek na plnění podstatně menších objemů, nežli jsou kamionové návěsy. Kromě samostatných jedno-účelových překládacích vozů se setkáváme rovněž s nástavbami výměnných systémů, a to nejčastěji s dvouosým podvozkem.

Nové možnosti návěsů

Další skupinu překládacích vozů tvoří klasické zemědělské návěsy různé konstrukce a provedení, které se přemění na překládací vůz díky montáži příslušenství. Úprava spočívá v náhradě zadního čela za čelo s překládacím šnekovým dopravníkem, jenž je zpravidla poháněn hydraulicky a rovněž se hydraulicky skládá do přepravní polohy. Obdobou je montáž takového překládacího čela na vůz, nebo nástavbu s výtlačným štítem. Obě posledně jmenovaná řešení jsou určitým kompromisem. Jako jednu z nevýhod lze označit skutečnost, že na rozdíl od uvedeného řešení speciálně konstruované nástavby není vynášecí šnekový dopravník v zorném poli řidiče trakčního prostředku. Navíc u vanové nebo vícestranné korby je nutné sklápět na poli, což do určité míry snižuje možnosti manévrování.
Kromě výrobců zemědělské dopravní techniky se věnují vývoji a výrobě překládacích vozů také výrobci velkých rozmetadel průmyslových hnojiv, neboť využívají příbuznosti řady komponentů, zejména nosné konstrukce nástavby a podvozkových skupin.
Někteří z nich pak nabízejí různé sady pro svá rozmetadla, kdy například šnekové dopravníky pro aplikaci vápenných hmot nahrazují šnekovým dopravníkem, který je rovněž určen pro plnění secích strojů. 

Klasický odvoz zrnin

I nadále se setkáváme s klasickým pojetím odvozu obilovin a olejnin od sklízecích mlátiček. V řadě případů zajišťuje sklizeň pouze jedna mlátička, nebo jde o nasazení většího počtu středně výkonných strojů s menším objemem násypky a menším pracovním záběrem, tedy i výkonností. Technika, kterou jsme mohli vidět takřka výhradně na našich polích před 15 až 20 i více lety, dosluhuje a při její obnově je nutné klást důraz na vysokou přepravní výkonnost, dostatečný objem a nosnost, šetrné zacházení s půdou a příznivé ekonomické ukazatele. Nabízí se dva základní směry, a to traktorová nebo automobilová doprava. Půjde o agregaci s vanovou nebo vícestranně sklápěnou korbou, přičemž moderní konstrukce zajišťují dostatečnou těsnost i při přepravě semen olejnin. Při sestavování technologie je také žádoucí, aby objem nástavby byl násobkem objemu sklízecí mlátičky. Vzhledem ke skutečnosti, že vozidlo nebo souprava vozidel zajišťuje odvoz z pole do místa skladování, měl by objem korby dosahovat alespoň trojnásobku objemu násypky.
V moderní zemědělské dopravě se uplatňují zejména dvou a tříosé univerzální návěsy nebo výměnné systémy s objemem korby 15 až 30 m3 pro přepravu zrnin, samozřejmostí jsou vhodné pneumatiky pro pohyb po pozemku. Jako trakční prostředky se uplatňují kolové traktory a systémové nosiče s plynulou či mechanickou převodovkou vhodnou pro práce v dopravě. Konstrukční rychlost takových trakčních prostředků dosahuje zpravidla 40 až 60 km/h, u některých systémových nosičů a tahačů i 60 až 80 km/h.
V praxi se setkáváme nejen s klasickými nákladními automobily se dvěma a třemi nápravami, ale řada renomovaných výrobců nabízí rovněž provedení se čtyřmi osami. Existují specializovaní dodavatelé nákladních automobilů, kteří se zabývají rovněž úpravami nákladních vozidel pro potřeby zemědělství. Úpravy se týkají podvozku, montáží zemědělských pneumatik a přípravy pro osazení pracovními nástavbami, jakou jsou korba, rozmetadlo, cisterna apod.
V oblasti klasické zemědělské dopravy nachází uplatnění rovněž kontejnerová dopravní technika, která do určité míry nahradí překládací vůz. Kontejnery jsou vhodně rozmístněny na pozemku a kontejnerový nosič na návěsu nebo nákladním automobilu zajišťuje jejich svoz. Kontejnerové nosiče naleznou rovněž využití jako klasické návěsy a přívěsy.

Z pole na silo

Vzhledem k tomu, že jedním z důvodů, proč se využívají překládací vozy, je šetrné zacházení s půdním profilem, měly by mít trakční prostředek i přípojný vůz nízkotlaké pneumatiky, jejichž nasazení v silniční provozu není vhodné a ekonomické. Dalším důvodem, proč se využívají systémy oddělené dopravy, je skutečnost, že nosnost moderních kamionových návěsů či souprav nákladních automobilů s přívěsy je přeci jenom vyšší než u průměrně velkého překládacího návěsu. Navíc přepravní rychlost po pozemních komunikacích u nákladních vozidel a kamionů je vyšší než u souprav zemědělských trakčních prostředků. Běžná maximální konstrukční rychlost zemědělských souprav je 40 až 50 km/h, i když u některých systémových nosičů dosahuje zpravidla i 50 až 80 km/h. Vzhledem k tomu, že přeprava komodit často probíhá na větší vzdálenosti a po silnicích I. tříd a dálnicích, je nasazení automobilové dopravní techniky přeci jenom výhodnější. Svou roli hraje rovněž skutečnost, že pěstitel nemusí být ten, kdo je skladuje a dále s nimi nakládá. Soupravy nákladních automobilů jsou osazeny silničními pneumatikami, které však nejsou vhodné pro pohyb po zemědělských pozemcích z důvodu utužení půdy a prostupnosti terénem, neboť jsou konstruovány pro pohyb po zpevněných plochách, kde je jejich úloha nezastupitelná.
Překládací vozy se mohou uplatnit rovněž v souvislosti s využíváním železniční přepravy sypkých zemědělských materiálů a komodit. Díky konstrukci s překládacím šnekovým dopravníkem mohou nahrazovat různá stacionární zařízení určená k plnění železničních vagónů a rovněž přispívají k úsporám pracovníků, kteří tato zařízení obsluhují.

Využít nejlepší čas

Neustálé zvyšování výkonnosti sklizňové techniky a navazujících technologií při sklizni obilovin a olejnin vychází nejen z poklesu počtu pracovníků v zemědělství a nepříliš velkého zájmu v tomto odvětví pracovat, ale velmi důležitou úlohu hrají i klimatické vlivy. Žně posledních let ukazují, že je žádoucí nasazení takové techniky, která zvládne sklizeň s co nejvyšší výkonností, a tedy v co nejkratším čase. Průběh počasí během celého vegetačního cyklu (od založení porostu po sklizeň) má v poslední době k optimálnímu průběhu dost daleko. Pro sklizeň je vhodných dnů buď málo, nebo vývoj počasí během vegetace je takový, že průběh dozrávání kulturních plodin značně omezuje možnost optimálního rozvržení sklizně.
Pokud nebude zvládnuta logistika, výkonnost sebelepších a dokonalejších sklízecích mlátiček nebude dostatečně využita a podíl neproduktivních časů bude zbytečně vysoký. Stále se budeme ještě setkávat s dopravou, kdy jeden či více přepravních prostředků budou zajišťovat celý řetězec dopravy – od sklízecí mlátičky na poli přes dopravu po pozemní komunikaci až po přepravu do místa skladování a zpracování. Avšak i zde je nutné mít na paměti neustálé zvyšování výkonnosti, zvětšování objemů zásobníků a ekonomická hlediska včetně šetrného zacházení s půdním profilem.

Klíčové informace

- Výkonnost techniky pro sklizeň obilnin a olejnin a navazujících technologií se neustále zvyšuje. 
- Snaha o ukončení sklizně v co nejkratší době (a tím maximální eliminace vlivu počasí) je hlavním důvodem tohoto trendu.
- Samotná výkonnost sklízecích mlátiček ale nebude využita a podíl neproduktivních časů se nezmenší, pokud se stavu techniky nepřizpůsobí i logistika.

Ing. Filip Javorek
spolupracovník redakce