Menu
e-shop
V systému povolování staveb přináší stavební zákon č.183/2006 Sb. vedle známých postupů předtím platné právní normy řadu zjednodušení a zrychlení procesních postupů pro výstavbu, ale i užívání staveb. Upravuje efektivnost výkonu veřejné zprávy, stanovuje jeho výkon ale i povinnosti účastníků výstavby. Je třeba konstatovat, že novému zákonu předcházelo vydání nového správního řádu (zákon č. 500/2006 Sb.). Významným přínosem jsou nové prováděcí vyhlášky zpřesňující ustanovení stavebního zákona.
Zjednodušeně lze říci že povolování staveb nebo zařízení, změn staveb atd. se provádí ve dvou krocích.
Prvním krokem je umisťování staveb a jejich změn ve vztahu k vlastnímu pozemku a k okolnímu území, to znamená vliv na využití území. Druhým krokem je vlastní povolení pro realizaci stavby nebo jejích změn atd.
Ve vztahu stavby k území dochází k posílení posuzování a projednávání navrhovaných staveb a jejich změn prováděných při územním rozhodování, které předchází vlastnímu povolování staveb. Je to institut územního řízení, nově zjednodušeného územního řízení a územního souhlasu. Za splnění zákonných podmínek je to i regulační plán, který je sice územně plánovací dokumentací, ale je důležité vědět, že regulační plán nahrazuje v řešené ploše ve schváleném rozsahu územní rozhodnutí § 61 až 75 zákona.
Zásady prvního kroku
V tomto příspěvku uvedu podmínky zmíněného prvního kroku. Předesílám že půjde o hlavní zásady, nikoliv detailní postupy. O tom, jak postupovat v daném konkrétním případě, rozhoduje orgán státní zprávy, který je příslušný a kompetentní pro daný úkon.
Za tímto účelem stavební zákon zavádí územně plánovací informaci § 21 zákona, jako nový institut, který informuje o podmínkách využití území a jeho změn, o podmínkách vydání regulačního plánu, územního rozhodnutí, resp. územního souhlasu včetně seznamu dotčených orgánů, případně o podmínkách provedení jednoduchých staveb bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu.
Územně plánovací informaci poskytuje stavební úřad, úřad územního plánování (obec s rozšířenou působností) a krajský úřad, na žádost např. stavebníků, investorů, projektantů aj.
V žádosti musí být uvedeny konkrétní údaje o záměru, zejména účel a technické provedení. Obsahové náležitosti jsou vedeny ve vyhlášce č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření.
Územní řízení
Podmínky úplného územního řízení, jehož výsledkem je územní rozhodnutí, jsou dány stavebním zákonem (SZ) § 84 až 94.
Územní rozhodnutí (ÚR) je rozhodnutí o
– umístění stavby nebo zařízení,
– změně využití území,
– změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území (je to nový druh ÚR, které se týká zejména nástaveb, přístaveb a změny ve způsobu užívání stavby, které podstatně mění nároky stavby na okolí ve smyslu životního prostředí nebo nároky na dopravní a technickou infrastrukturu,
– dělení nebo scelování pozemků,
– ochranném pásmu (zde se jedná například o pásmo hygienické ochrany a veterinární ochranná pásma vydávaná v součinnosti příslušného úřadu).
Novým institutem je možnost u prvních třech územních rozhodnutí uzavřít se žadatelem za zákonných podmínek veřejnoprávní smlouvu, jež nahradí tato územní rozhodnutí.
Kromě jiných zákonných podmínek řízení se předkládaná žádost, jejíž součástí je dokumentace záměru, řídí vyhláškou č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření. Dokumentaci musí zpracovat projektant, který má osvědčení o autorizaci. V případě, že záměr podléhá zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, tzv. EIA, se tento procesní postup podle tohoto zákona spojuje s územním řízením a řídíme se § 91 zákona. (Týká se staveb pro chov hospodářských zvířat s kapacitou od 50 do 180 DJ, kdy záměry vyžadují zjišťovací řízení. Chovy s kapacitou nad 180 DJ vždy podléhají posouzení.)
Územní řízení se zahajuje na základě žádosti. V případě, že náležitosti, dokumentace a přílohy žádosti jsou v souladu se SZ, stavební úřad oznámí zahájení územního řízení a nařídí veřejné ústní jednání, které může spojit s ohledáním na místě, je-li to účelné. Závazná stanoviska dotčených orgánů, námitky účastníků řízení a připomínky veřejnosti musí být uplatněny nejpozději při ústním jednání, jinak se k nim nepřihlíží. Kdo je účastníkem v řízení, upravuje § 85 zákona, zde je uvedeno kromě jiných v odst. 2 písm. b) Osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno. Nelze chápat jenom výhradně sousedů tzv. mezujících, které mají společnou hranici, ale např. u stavby s výrobními technologiemi mohou být dotčeny pozemky a stavby v širším okolí. Důležité je znát, že k závazným stanoviskům a námitkám, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územního nebo regulačního plánu, se nepřihlíží. Nově při územním řízení je povinnost stavebníka vyvěsit informace o záměru s grafickým vyjádřením o tom, že byla podána žádost o vydání územního rozhodnutí, na místě záměru nebo vhodném veřejně přístupném místě určeném stavebním úřadem. Je to způsob oznamování s možností se k záměru vyjadřovat v průběhu řízení v zákonných lhůtách. V případě, že záměr je v souladu se SZ, stavební úřad vydá územní rozhodnutí. V případě nesplnění zákonem stanovených podmínek stavební úřad žádost o vydání územního rozhodnutí zamítne.
Územní rozhodnutí vydává příslušný obecní stavební úřad. Doba platnosti ÚR je dva roky ode dne nabytí právní moci. V některých případech může být lhůta delší nebo za určitých podmínek lze lhůtu prodloužit v řízení o prodloužení. Rozhodnutí o ochranném pásmu platí po dobu trvání stavby.
Zjednodušené územní řízení
Jde o postup vydání územního rozhodnutí bez předchozího řízení, ale je zde nutnost splnění podmínek stanovených § 95 zákona. Tento postup se vztahuje na rozhodnutí o umístění stavby, o změně využití území, o změně stavby, o dělení a scelování pozemků, a to za těchto podmínek:
– záměr je v zastavitelné ploše (plocha v územním plánu určená k zastavění) nebo v zastavěném území,
– záměr nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí (EIA),
– žádost má předepsané náležitosti a
– žádost je doložena souhlasnými stanovisky dotčených orgánů a souhlasem účastníků řízení, kteří mají vlastnická práva k pozemkům, jež jsou předmětem územního řízení nebo mají společnou hranici s těmito pozemky a stavbami na nich. Závazná stanoviska a souhlasy účastníků řízení musí obsahovat výslovný souhlas se zjednodušeným řízením.
Co se týká dokumentace a příslušnosti pro podání, je shodná jako výše uvedené územní rozhodnutí.
Po přezkoumání a dodržení všech zákonných podmínek stavební úřad zveřejní návrh výroku rozhodnutí a stavebník, žadatel musí vyvěsit informaci o návrhu výroku rozhodnutí včetně grafického vyjádření na vhodném veřejně přístupném místě u stavby nebo pozemku. Výhrady a námitky je možno podat do patnácti dnů ode dne zveřejnění.
Pokud nebyly v zákonné lhůtě uplatněny výhrady, námitky nebo připomínky, rozhodnutí se považuje za vydané a nabývá právní moci. V případě, že záměr a žádost nesplňují podmínky pro zjednodušené územní řízení nebo jsou v zákonné lhůtě uplatněny výhrady, námitky nebo připomínky, rozhodne stavební úřad usnesením o provedení úplného územního rozhodnutí.
Územní souhlas
Územní souhlas je dalším novým institutem SZ § 96 zákona, kdy se nevede územní řízení, a který může stavební úřad vydat místo územního rozhodnutí. A to za podmínek, že záměr je v zastavitelné ploše nebo v zastavěném území, poměry v území se podstatně nemění, záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Územní souhlas nelze vydat, obsahuje-li závazné stanovisko dotčených orgánů podmínky, nebo je takovýmto závazným stanoviskem vyjádřen nesouhlas, nebo pokud záměr podléhá zákonu č. 100/2001 Sb., o posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí. Pokud ovšem závěrem zjišťovacího řízení bylo stanoveno, že záměr nemůže mít vliv na životní prostředí, pak lze územní souhlas vydat.
Případy, kdy je možno vydat územní souhlas, jsou dány taxativně v § 96 odst. 2, např. u staveb, jejich změn a zařízení, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení podle § 103 odst. 1 a 2, dále ohlašovaných staveb, jejich změn a zařízení atd.
Oznámení o záměru v území se podává u příslušného stavebního úřadu, jehož součástí je zpracovaná dokumentace záměru. Zpracování dokumentace pro územní souhlas není projektovou činností ve výstavbě, takže ji může zpracovat také osoba, která nemá autorizaci k projektové činnosti. Dokumentace však musí být zpracována v přiměřené kvalitě. Oznámení o záměru se podávají povinně na formuláři, který je přílohou č. 9 vyhlášky č. 503/2006 Sb.
Podmínkou jsou souhlasy účastníků v řízení, dle § 85 odst. 2 písm. a) a b), to jest vlastníka pozemku, pakliže není sám žadatelem, a osoby, jejichž vlastnické nebo jiné právo k sousedním stavbám a pozemkům může být přímo dotčeno. Souhlasy je nutno zaznamenat do situačního výkresu.
Žadatel – stavebník má povinnost po oznámení bezodkladně zajistit, aby informace o jeho záměru byla vyvěšena na veřejně přístupném místě u stavby nebo pozemku, kde se má záměr uskutečnit, po dobu třiceti dnů. Pokud jsou splněny zákonem stanovené podmínky, stavební úřad vydá územní souhlas, nebo v opačném případě rozhodne usnesením, že se záměr musí projednat v územním rozhodnutí. Územní souhlas není rozhodnutí, ale sdělení. Doba platnosti je dvanáct měsíců ode dne jeho vydání.
V zákonem stanovených případech je možno uplatnit zjednodušené postupy:
– spojení územního a stavebního řízení, jsou-li podmínky v území jednoznačné (zjednodušené územní řízení nelze spojit se stavebním povolením) § 78 odst. 1,
– sloučení vydání územního souhlasu s vydáním souhlasu s provedením ohlášené stavby § 79 zákona,
– stavební úřad může v územním rozhodnutím na žádost stavebníka stanovit, že k provedení některých zákonem vymezených staveb a při splnění zákonných podmínek nebude vyžadováno ohlášení ani stavební povolení, § 78 odst. 2.
V případě, kdy mluvíme o územním rozhodování, je třeba ještě zmínit další nové instituty, a tím je územní opatření, které se vydává jako opatření obecné povahy podle nového správního řádu. Jedná se o územní opatření o stavební uzávěře § 97, odst. 1 (dříve územní rozhodnutí o stavební uzávěře), které omezuje nebo zakazuje v nezbytném rozsahu stavební činnost ve vymezeném území. Druhým opatřením je územní opatření o asanaci území § 97 odst. 2, které se vydává na území postižené živelní pohromou nebo závažnou havárií.
Soulad podmínkou
S novým SZ nabývá na významu územní plánování.
Všechny postupy povolování mají podmínku: soulad s územně plánovací dokumentací (zásadami územního rozvoje pro území kraje, územním plánem pro území obce a regulačním plánem pro určité plochy, tj. části sídla).
Jde o nadřazený závazný dokument v území.
Proto je nezbytně nutné věnovat pozornost těmto dokumentům především v době zpracovávání a pořizování. Zde musíme uplatňovat prosazování svých záměrů, ať to jsou rozvojové koncepce pro podnikání, nebo naopak ochrana sídla, nemovitostí, pozemků a životního prostředí.
Připomínám, že při povolování staveb a jejich změn v procesu územního rozhodování platí, že k závazným stanoviskům a námitkám k věcem (o kterých bylo rozhodnuto při vydání územního nebo regulačního plánu) se nepřihlíží.
Dále je třeba vědět, že připomínky, námitky (které byly nebo mohly být uplatněny při územním rozhodování) se již neřeší a není k nim přihlíženo v dalším postupu vlastního povolování staveb.
V navazujícím článku (vyjde opět v týdeníku Zemědělec, ale v jiné rubrice) se seznámíme s vlastním povolováním hospodářských staveb.
Klíčové informace
- Stavební zákon přinesl zjednodušení a urychlení procesů pro výstavbu i užívání staveb.
- Zákon stanoví podmínky úplného územního řízení, jeho výsledkem je územní rozhodnutí.
- Novými instituty zákona jsou územně plánovací informace a územní souhlas.
- Význam územního plánování se s nyní platnou legislativou zvyšuje.
Ing. Jiří Kykal, CSc.
Česká zemědělská univerzita v Praze
Fakulta životního prostředí
katedra staveb a územního plánování
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Ve stavebnictví by to chtělo pořádnou změnu. Nám trvalo skoro rok, než nám stavbu domu povolili. Už jsme mohli klidně bydlet, ale bohužel. Máme zatím jen hrubou stavbu. Jsem ale rád, že jsme mohli konečně začít a teď už je to na mě, jak rychle zvládnu náš dům dodělat. Minulý týden nám přivezli okna, která jsme si objednali z https://www.jis.cz/hlinikova-okna/ , tak teď můžu v klidu pracovat uvnitř.