Ekologičtí zemědělci jsou velmi znepokojeni návrhem prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby na uzákonění povinného členství zemědělců v Agrární komoře, jako je tomu například u lékařů nebo advokátů. Zemědělci to sdělila Vendula Fižová ze Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO, který v současné době sdružuje 615 ekologických zemědělců, 68 bioprodejen a 220 členů PRO-BIO Ligy, sekce pro spotřebitele
Podle manažerky svazu Kateřiny Nesrstové ale nelze advokáty, stomatology a lékaře se zemědělci a potravináři vůbec srovnávat. Jak jejich zaměřením, tak i charakterem podnikatelské odpovědnosti. „Velká část zemědělců rozhodně nechce být členy agrární komory. Elementárním projevem demokracie je možnost výběru profesní organizace a návrh na povinné členství v komoře je v tomto ohledu jednoznačným krokem zpět,“ řekla Nesrstová. Svaz podle ní nesouhlasí s tím, že je třeba tímto způsobem zemědělce sjednotit, aby zesílil jejich hlas. Ekologičtí zemědělci, jak uvedla, nestojí o takovou záštitu a obávají se, že ve skutečnosti jde spíše o manévr, jak monopolizovat pozici agrární komory a umlčet konkurenční profesní sdružení zemědělců.
„Pod jedinou značkou agrární komory o takové ‚zesílení‘ a lepší ‚obhajobu‘ našich zájmů nestojíme. Agrární komora doposud byla ekologickým zemědělcům spíše než partnerem protivníkem, kterému jsou čisté biofarmy trnem v oku. Naposledy to dokázala snahami o snížení podpory agroenvironmentálních opatření. Nemluvě o tom, že hlas ekologických zemědělců, kteří už v agrární komoře jsou, její vedení vůbec neposlouchá,“ podotkla Nesrstová. Agrární komora je podle ní sice největší zemědělskou organizací u nás, její zájmy však podle svazu prostřednictvím politického lobbingu sledují hlavně prospěch velkých intenzivních farem.
Podle prezidenta Veleby je však v Evropě zvykem, že agrární komory sehrávají důležitou roli ve struktuře řízení evropského zemědělství a jsou jim svěřovány i některé role státní administrativy, například ve Slovinsku, v Polsku nebo v Rakousku. „Záměrně jsem s tímto názorem vyšel až nyní, kdy končím jako prezident komory, abych nebyl obviněn, že si chci budovat nějaké mocenské postavení. Došel jsme k názoru, že české zemědělství je tak rozbité a zájmy jednotlivých skupin v něm jsou tak protichůdné, že pokud ve vládě nesedí kvalifikovaný a kompetentní ministr zemědělství, velmi to resortu i zemědělcům škodí,“ řekl Veleba. „Musím však konstatovat, že jde v tuto chvíli pouze o můj osobní názor a nic jsem zatím pro to neudělal vyjma toho, že jsem ho řekl nahlas,“ dodal. Podle vlastních slov je však přesvědčen, že kdyby existovalo povinné členství v agrární komoře, tak by se většina zájmových organizací v resortu chovala jinak, a to tak, aby získala pozici v řídicích strukturách komory. „Jako senátor si dokážu představit, že podobný návrh sám či ve spolupráci s kolegy časem podám,“ řekl Veleba s tím, že jej nejprve probere se zájmovými organizacemi v resortu i s hospodářskou komorou a teprve pak se rozhodne. Záležet bude podle něj také na nové vládě a jejím programovém prohlášení.*
