Od letošního roku výrazně stoupají poplatky za vyjímání zemědělské půdy z fondu. Několikanásobně dražší bude zejména vynětí těch nejkvalitnějších půd, které především má novela chránit. V důsledku výstavby ubývá v České republice 11 až 16 hektarů zemědělské půdy denně.
Zvýšení poplatků se podle Václava Marka z ministerstva životního prostředí dotkne jak záborů pro výstavbu solárních elektráren, tak pro výstavbu skladů, obchodních center či továren. Naopak nezpoplatněno zůstává vyjímání půdy za účelem výstavby objektů pro bydlení, pokud jsou budovány na místech vymezených k tomu územními plány obcí.
Například v páté, nejhorší, třídě má odvod z loňských 17 korun vzrůst na 38 tisíc korun za hektar, naopak v té nejlepší třídě bonity devětkrát, z 82 tisíc korun za hektar na 937 tisíc korun za hektar. Zvýšení poplatků má státu letos navíc přinést 1,7 miliardy korun, které mají být součástí takzvaného protisolárního balíčku k zamezení skokového zdražení elektřiny.
Poplatky za vynětí půdy se v České republice nezměnily od roku 1992, patří k nejnižším v EU. Podle dřívějšího Markova vyjádření tak vůbec neplní funkci ochrany půdy. Novela má proto mnohem lépe hlídat půdu jako strategickou komoditu.