Hladké přistání má naději

Mléčný trh je na tom nyní o mnoho lépe než loni. Ceny placené prvovýrobcům se dostaly ze své nejnižší hladiny, kterou měly na jaře 2009. Produkce mléka se zvyšuje jen málo a ve většině zemí je pod úrovní kvóty. Cena kvóty se převážně blíží nule. Naděje na „hladké přistání“do období bez kvót v komisi roste.

O stavu mléčného trhu v Evropské unii i ve světě vypovídá čtvrtletní zpráva a zpráva o vývoji situace na trhu a podmínkách pro „hladké přistání“ do období bez mléčných kvót vydané Evropskou komisí.
Průměrná farmářská cena mléka v unii dosáhla letos v září 32,5 eurocentů na kilogram mléka ve srovnání s 27 eurocenty za kilogram uprostřed roku 2009 a je vyšší než průměrná měsíční cena z let 2003 až 2006. Po postupném růstu cen mléka se podle zprávy v poslední době projevuje stagnace. I růstový trend cen některých mléčných komodit slábne. Nicméně průměrné ceny mléčných výrobků jsou většinou nad svou intervenční úrovní. Světové ceny jsou nadále na historicky vysoké hladině, pokud ovšem nebereme v úvahu mimořádná maxima z roku 2007.
Produkce roste Mléčná produkce v EU od jara stále roste a od ledna do září byla o 0,8 procenta vyšší než ve stejné době v předchozím roce. Nárůst produkce se využil zejména na výrobky s vyšší přidanou hodnotou, například jogurty a sýry. Odpovídá to poptávce po tomto sortimentu. Naproti tomu másla, sušeného odstředěného i neodstředěného mléka se v EU vyrobilo méně. Poklesly intervenční zásoby másla a sušeného odstředěného mléka. Zůstalo jen 190 tisíc tun sušeného odstředěného mléka, z nichž 94 tisíc tun půjde na opatření na pomoc pro nejchudší lidi v unii. Na tento účel je určeno i 1500 tun skladovaného másla.
Nenaplněná kvóta První odhady ukazují, že celkové dodávky do mlékáren byly od dubna do září šest procent pod kvótou pro EU-27. V hospodářském roce 2009/2010 překročily svou mléčnou kvótu na dodávky do mlékáren tři členské země, a to Dánsko, Nizozemsko a Kypr. Nizozemsko převýšilo i kvótu na přímé dodávky. Růst dodávek do mlékáren zaznamenalo jen deset členských zemí – Belgie, Bulharsko, Dánsko, Německo, Španělsko, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Rakousko a Finsko. Celkově dodávky v EU-27 meziročně poklesly o 0,6 procenta. O více než dvě procenta se snížily v 11 členských zemích – České republice, Estonsku, Irsku, Řecku, Francii, Lotyšsku, Litvě, Maďarsku, Rumunsku, Slovensku a Švédsku.
Pro prvních šest měsíců tohoto kvótového roku (tj. od dubna do září) vzrostla meziročně celková kvóta unie na dodávky do mlékáren o 1,8 procenta. (Jde o postupný narůstání kvóty do roku 2015.) Procentuálně se dodávky nejvíce zvedly v Irsku (o 7,4 procenta), největší relativní pokles naopak vykázalo Maďarsko (o 9,1 procenta). V absolutní hodnotě se nejvíce zvýšila výroba mléka pro mlékárny ve Francii (o 379 000 t) a nejvíce poklesla v Polsku (o 103 00 t).
Více mléka hlásí i země mimo unii Měsíc za měsícem roste produkce mléka v USA. Její zvýšení však kvůli vysokým cenám krmiva patrně nedosáhne předpovídané úrovně, tj. o 1,8 procenta za letošní rok a o 1,5 procenta v roce 2011. Nepříliš příznivé přírodní podmínky nedovolily ani předpokládaný rozvoj produkce o jedno až tři procenta v Austrálii a na Novém Zélandě.
Až padnou kvóty
Vývoj výroby mléka po zrušení kvót závisí na různých faktorech. Jde zejména o podobu společné zemědělské politiky po roce 2013 (tržní opatření, přímé platby, rozvoj venkova), výrobní náklady, ekologické závazky, alternativy pro zaměstnání a výrobu a vývoj na národních a mezinárodních trzích, včetně ceny mléka. Podle modelu, který Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropské komise (DG Agri) používá pro střednědobou a dlouhodobou perspektivu, by se produkce mléka měla v nadcházejících létech a i po zrušení kvót jen velmi mírně zvýšit. Některé národní studie naznačují možný velký nárůst, ale většina z nich nebere v úvahu situaci v celé EU-27. Studie, které se uskutečnily v rámci zdravotní kontroly společné zemědělské politiky (health check) naznačily, že jen omezený počet členských států patrně využije plně zvýšení kvót pro mléko. Většina členských zemí bude vyrábět méně. Souvisí to nejen s farmářskou cenou mléka, ale také třeba s cenou krmiva.
„Hladké přistání“ by se tedy podle komise mělo podařit. Jsou pro ně důležité dva faktory, a to kromě úrovně produkce i cena kvóty. V drtivé většině členských států již kvóty nejsou třeba k omezení výroby. Kromě tří zemí (Dánska, Nizozemska a Kypru), kde cena kvóty zůstala vysoká, má v ostatních členských státech velmi nízkou hodnotu. Postupně se stále snižuje, takže je pravděpodobné, že do roku 2015 klesne na nulu.