Rizik z potravin se nebojíme

Úřady unie by měly více dbát o zajištění zdravotní nezávadnosti potravin, měly by také více informovat o zdravé stravě a zdravém životním stylu. Podle Eurobarometru zaměřeného na rizika spjatá s potravinami je o tom přesvědčena naprostá většina občanů všech zemí Evropské unie a přes devadesát procent obyvatel České republiky.

 S tvrzením, které odpovědnost za bezpečnost potravin dává na bedra evropským úřadům, nesouhlasí v průměru unie 11 procent a jen pět procent dotázaných z ČR. Na druhou stranu je z velmi obsáhlého celoevropského průzkumu veřejného mínění Eurobarometr zřejmé, že 66 procent dotázaných z celé unie a 67 procent z ČR je přesvědčeno, že nařízení EU týkající se nezávadnosti potravin jsou přísná. S informacemi, které úřady EU poskytují občanům, je spokojena více než polovina dotázaných (56 procent v EU a 58 procent v ČR). Doufají také ve velké míře (46 procent v EU a 49 procent v ČR), že pro úřady unie je zdraví obyvatel důležitější než zisky producentů potravin. Méně potěšující již je to, že jen 42 procent lidí v unii se domnívá, že potraviny jsou bezpečnější než před deseti lety, v ČR je to 46 procent.
Jídlo vyvolává spíše příjemné představy Většina obyvatel unie si jídlo spojuje s příjemným požitkem. Pro 58 procent dotázaných jídlo jsou navíc čerstvé a chutné potraviny. O zdravotní nezávadnost konzumovaného se stará jen asi 37 procent a o nutnost kontrolovat kalorie a přemýšlet o tom, zda jídlo neobsahuje moc tuku či cukru, jen 23 procent dotázaných. Nejvíce o bezpečnost potravin při jídle dbají obyvatelé Kypru (75 procent) a nejméně Rakušané - jen 14 procent jich odpovědělo, že se o zdravotní nezávadnost potravin zajímají ve velké míře. Respondenti z ČR byli na stejné úrovni jako průměr EU, obyvatelé Slovenska shodně s Poláky vykázali 27 procent kladných odpovědí. Při výběru možných ohrožení vlastní osoby (například dopady ekonomické krize, nemocí, či dopravní nehodou) si nebezpečí plynoucí ze závadných potravin vybralo 11 procent lidí z celé unie, v ČR devět a v SR jen sedm procent lidí. Je zajímavé, že celounijní podíl ve srovnání s rokem 2005 vzrostl o tři procentní body.
Obavy z rizik Rizika plynoucí z potravin respondenti v EU většinou spontánně nezmiňovali. Na přímé dotazy uvedlo 19 procent jako hlavní důvod obav chemické látky, pesticidy apod., desetina prohlásila, že u potravin nevidí vůbec žádný problém. Až po předložení seznamu možných ohrožení spojených s jídlem vybrali občané jako rizika, kterými jsou „velmi znepokojeni“ zbytky pesticidů v ovoci, zelenině a obilninách (znepokojují 72 procent občanů EU a 66 procent lidí v ČR), antibiotika nebo hormony v mase (70 procent v EU, 66 procent v ČR), klonování zvířat pro výrobu potravin (65 procent v EU a 60 procent v ČR), znečišťující látky jako rtuť v rybách či dioxiny ve vepřovém mase (69 procent v EU a 67 procent v ČR). Je zajímavé, že v EU-27 bylo méně lidí znepokojeno bakteriální kontaminací potravin (62 procent) než v ČR (77 procent). Poměrně málo se lidé obávají možných výživových rizik, jako je zvyšování tělesné hmotnosti (47 procent v EU a 52 procent v ČR) nebo nezdravé a nevyvážené stravy (52 procent EU a 56 procent v ČR). Zajímavé také je, že podíl lidí, kteří se obávají tzv. šílenství krav (BSE), je vyšší o deset procentních bodů v ČR než v EU-27 (56 proti 46 procentům).
Nejvíce věříme  tvrzení lékařů Podle výsledků průzkumu věří občané unie nejvíce tomu, co slyší od lékařů a dalších profesionálů působících v oblasti zdraví (84 procent), jen o málo méně rodině a přátelům (82 procent), následuje sdružení na ochranu spotřebitelů (76 procent), vědci (73 procent) a skupiny zaměřené na ochranu životního prostředí (71 procent).
Drtivá většina lidí (80 procent) se dozvěděla o nebezpečné nebo nezdravé potravině v médiích nebo na internetu. Jeden z deseti se s podobnou novinovou zprávou nikdy nesetkal. Polovina z dotázaných se přitom přiznala, že tyto zprávy ignorovala nebo se sice začala obávat o své zdraví, nezměnila však svoje stravovací návyky. Asi jeden ze tří tvrdil, že se potravině zmíněné v novinové zprávě chvíli vyhýbal. Přičemž 35 procent dotázaných to dělalo kvůli obavám ze zdravotního ohrožení z dané potraviny, 31 procent z dietetických důvodů. Jen 11 procent dotázaných napříč EU tvrdilo, že své stravovací návyky v reakci na zprávu v médích o bezpečnosti potravin změnilo trvale (v roce 2005 to bylo 16 procent). Zdá se, že lidé více ignorují informace týkající se výživy (29 procent) než ty, které se vztahují k bezpečnosti potravin (24 procent).
Hlavní obavy  podle členských států Podle shrnutí výsledků Eurobarometru, který udělal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), vzbuzují zbytky pesticidů v ovoci, zelenině a obilninách největší strach ve 12 členských státech, a to v Řecku (91 procent), Litvě (88 procent), Itálii (85 procent), Lucembursku (85 procent), Bulharsku (84 procent), Maďarsku (84 procent), Francii (80 procent), na Maltě (77 procent), ve Slovinsku (75 procent), Německu (75 procent), Belgii (72 procent) a v Rakousku (67 procent).
O to, zda jsou potraviny skutečně kvalitní a čerstvé, se obávají nejvíce v Lotyšsku (94 procent), Litvě (88 procent), Portugalsku (86 procent); Španělsku (80 procent); Dánsku (77 procent), na Maltě (77 %), v Estonsku (74 procent) či Irsku (66 procent).
Podmínky chovu hospodářských zvířat zmínili nejčastěji jako problém ve Švédsku (74 procent), Finsku (66 procent) a Velké Británii (67 procent).
Potraviny kontaminované bakteriemi (například salmonela ve vejcích či listérie v sýrech) vzbuzují největší obavy v Bulharsku (84 procent), České republice (77 procent) a na Slovensku (72 procent). Je možné, že důvodem k obavám ze salmonel a z listérií u nás a na Slovensku jsou kauzy, které před nepříliš vzdálenou dobou proběhly v českém i slovenském tisku, a dotázaní je ještě mají v živé paměti.
Barviva, konzervační látky a arómata používané v potravinách a nápojích zmínili nejčastěji jako možnou hrozbu Poláci (79 procent) a Rumuni (70 procent).
Zbytky antibiotik a hormonů v mase pociťují jako problematické nejvíce Kypřané (99 procent) a Nizozemci (63 procent).