Výhled pro nadcházející dekádu

Jak se budou vyvíjet trhy zemědělských komodit během následujícího desetiletí? Převládá očekávání oživení produkce a většinou i mezinárodního obchodu. Každá předpověď musí brát v úvahu mnoho okolností a v zemědělství se k běžným ekonomickým řadí i méně odhadnutelné klimatické podmínky, které mohou i dobře rozdané karty pořádně zamíchat. V následujícím textu se vracíme k předpovědi Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), Organizace pro potraviny a zemědělství (FAO) a amerického Výzkumného ústavu pro potravinářskou a zemědělskou politiku (FAPRI), kterou vydala na svých internetových stránkách Evropská komise. Tentokrát jde o výhled pro mléko a biopaliva.

Mléko a výrobky z něj Střednědobý výhled do roku 2019 počítá s růstem světových cen mléka. Táhnout vzhůru by je měla rostoucí populace a výrazná expanze poptávky. Tu podmiňuje rostoucí obliba mléčných produktů i příjmy obyvatel v rozvojových zemích. Letošní předpověď je proto optimističtější než loňská, a to díky globálnímu ekonomickému růstu a oživení světových cen mléka ve druhé polovině roku 2009. FAPRI očekává růst světových cen mléka ke konci desetiletí v nominální hodnotě o tři až čtyři procenta ročně, OECD a FAO předpovídají jejich zvyšování o dvě až tři procenta. OECD a FAO počítají na rozdíl od FAPRI s krátkodobým poklesem cen v letech 2010 až 2011, který přičítají snižování zásob v USA a v EU. Průměrné ceny pro příští desetiletí by měly zůstat nad průměrem z dekády před cenovým boomem z let 2007 a 2008. Nejvyšší nárůst se očekává u másla, jehož světové ceny by se měly proti zmíněné úrovni zvednout o 85 (OECD a FAO) až 94 (FAPRI) procent. Sýry a sušená mléka (odstředěné i neodstředěné) by měly zdražit o polovinu (podle OECD a FAO) až o dvě třetiny (podle FAPRI).
Světová produkce mléka vzrostla loni o jedno procento (o dvě ve srovnání s dlouhodobým průměrem). Během následující dekády by měla ročně růst o 2,2 procenta oproti průměru z období 2007 až 2009. Hlavní část přírůstku půjde z rozvojových zemí.
Z výrobků by se měla zvedat zejména produkce neodstředěného sušeného mléka (zhruba o 2,7 až 2,8 procenta za rok) a másla (o 2,2 až 2,9 procenta). Růst výroby sýrů a sušeného odstředěného mléka by měl být pomalejší (1,7 až 18 procenta ročně).
Spotřeba poroste hlavně u sýrů, a to až o 20 procent v rozvinutých ekonomikách. V rozvojových zemích bude stoupat poptávka po sušeném mléce a másle.
Předpověď FAPRI počítá s růstem světového obchodu zejména u sušeného odstředěného mléka (o 49 procent) a sýrů (o 41 procent) ve srovnání s průměrnou úrovní z let 2007 až 2009. O čtvrtinu by měl poskočit obchod s máslem a neodstředěným sušeným mlékem. Naproti tomu OECD a FAO očekávají pokles v obchodu s máslem, a to až o pět procent. Jako důvod uvádějí nižší import do Ruska. I u ostatních komodit jsou tyto organizace zdrženlivější. Obchod se sušeným odstředěným mlékem se podle nich zvedne jen o devět procent a se sýry i sušeným neodstředěným mlékem pouze o 14 procent.
Biopaliva Biopaliva patří k těm agrárním komoditám, jejichž produkce i mezinárodní obchod s nimi se nejvíce rozvíjejí. Je dost pravděpodobné, že se tento vývoj se udrží i v následující dekádě. Kromě vlastní poptávky po biopalivech poroste i zájem o suroviny na jejich výrobu, zejména kukuřici, pšenici, cukr a rostlinné oleje. V surovinách a využití zemědělské půdy budou také stále více konkurovat potravinám a krmivům. Přesto podle zmíněných organizací je výhled biopaliv do budoucnosti nejméně zřetelný. Vývoj jejich spotřeby, a tím i produkce, totiž velmi závisí na řadě klíčových předpokladů. Jde hlavně o legislativu jednotlivých zemí, vývoj trhů s energií a cen ropy, výnos plodin, změny vyvolané rostoucí konkurencí s potravinami a krmivy, zlepšování technologie, předpovídaný nástup biopaliv druhé generace i konkurenci s energiemi z jiných obnovitelných zdrojů (například bioplyn pro pohon vozidel). Vzhledem k tomu, že biopaliva jsou stále daleko dražší než fosilní pohonné hmoty, budou růst jejich produkce řídit spíše národní politiky jednotlivých zemí. Zejména řada rozvinutých států přijme patrně podobně jako Evropská unie nějaký cíl daný minimálním podílem těchto biopaliv v pohonných hmotách, popřípadě bude i podporovat jejich využití.
Roční globální produkce bioetanolu by měla růst o 4,6 až 6,2 procenta téměř na 160 miliard litrů. Předpovědi se shodují na tom, že zhruba 80 procent produkce bioetanolu zajistí USA a Brazílie. Ta by měla posílit svou pozici hlavního světového exportéra tohoto biopaliva, zatímco USA budou jeho dominantním importérem. Až za nimi skončí v dovozu EU, Kanada a Japonsko. Roční světová produkce bionafty by se měla zvyšovat o čtyři až osm procent a na konci dekády přesáhnout 40 miliard litrů. Hlavním producentem a také spotřebitelem bionafty bude EU, jejíž podíl na světové produkci dosáhne 50 procent. O zbytek se podělí zejména USA, Brazílie a Argentina. Hlavním exportérem by měla být Argentina, naopak dominantním dovozcem EU.