Většina Evropanů biotechnologiím věří

Průzkum agentury Eurobarometer týkající se biologických věd a biotechnologií ukazuje, že Evropané jsou ve vztahu k biotechnologiím optimističtí. Padesát tři procent dotázaných se domnívá, že biotechnologie sehrají v budoucnu kladnou roli, zatímco dvacet procent je přesvědčeno o opaku. Průzkum odhalil i závažné nedostatky v informovanosti a ukázal na potřebu větší komunikace. Většina dotázaných totiž nikdy neslyšela o některých oblastech, na které byl průzkum zaměřen, například o nanotechnologiích (55 %), biobankách (67 %) a syntetické biologii (83 %). V některých oblastech, jako jsou geneticky modifikované potraviny, přetrvává skepse a obavy. Informoval o tom mluvčí ze Zastoupení Evropské komise v České republice Martin Stašek.

Průzkum Eurobarometru, který probíhal v únoru 2010, je sedmým v řadě od roku 1991 a vychází z reprezentativních vzorků ze 32 evropských zemí.
Komisařka EU pro výzkum, inovace a vědu Máire Geoghegan-Quinnová k tomu uvedla: „Z provedeného průzkumu vyplývají tři závěry: za prvé, Evropané vnímají biotechnologie většinou spíše pozitivně, ačkoli některé oblasti v nich nadále vyvolávají znepokojení. Za druhé, mnoho lidí se domnívá, že nemá základní informace o důležitých otázkách týkajících se biotechnologií, takže je nutno se zaměřit na lepší komunikaci v této oblasti. Já se hodlám v tomto směru angažovat a vyzývám všechny zúčastněné strany, aby učinily totéž. Za třetí, veškerá rozhodnutí týkající se biotechnologií by měla být postavena na seriózním vědeckém základě a měla by náležitě zohledňovat etická, zdravotní a environmentální hlediska: nemůžeme se nechat unášet emocionálními reakcemi ani krátkodobými komerčními výhodami.
Biotechnologie mohou obrovským dílem přispět k cílům strategie Evropa 2020, pokud jde o udržitelný růst, lepší zdraví a kvalitu života, takže zůstanou klíčovou oblastí výzkumu v rámci našich rámcových programů EU.“
Stejně jako u předcházejících průzkumů agentury Eurobarometer týkajících se biotechnologií byl dotazník pro průzkum sestaven a analýza výsledků provedena nezávislým týmem sociologů, v tomto případě pod vedením univerzity London School of Economics. Tito odborníci dospěli k závěru, že Evropané se inovacím nebrání. Obecně lze říci, že upřednostňují odpovědné inovace s příslušnou regulací k vyvážení trhu a chtějí se podílet na rozhodnutích o nových technologiích, pokud jsou v sázce sociální hodnoty. Zároveň došlo od roku 2005 k nárůstu důvěry k většině zúčastněných v tomto procesu, jako jsou lékaři, vědci, EU, národní vlády a dané odvětví, v tom smyslu, že přijímají správná rozhodnutí v otázkách biotechnologií (viz tabulka 9 zprávy). Postupem doby nabyla důležitosti otázka udržitelnosti.
Z 53 % obyvatel EU, kteří jsou ve vztahu k biotechnologiím optimističtí bylo nejvíce lidí s tímto postojem v Estonsku (77 %), Švédsku (72 %) a Finsku (69 %). Jediným členským státem, kde počet těch, kteří se domnívají, že biotechnologie budou mít negativní dopady, je větší než počet optimistů, je Rakousko, kde je tento poměr 41 % ku 35 %.
V celé EU se silné podpoře těší biopaliva. Sedmdesát dva procent respondentů podpořilo biopaliva vyráběná z potravinářských plodin a 83 % bylo pro biopaliva z nepotravinářských plodin.
Naprostou podporu mají aplikace biotechnologií v medicíně za předpokladu, že budou podléhat přísným zákonům Šedestá tři procent dotázaných schvalovalo výzkum kmenových buněk pěstovaných z embryí, což je nárůst ve srovnání s rokem 2005, kdy jich bylo pouze 59 %. Šedestá devět procent podporovalo jiný výzkum kmenových buněk za určitých podmínek oproti 65 % v předchozím průzkumu a 63 % se vyslovilo pro genovou terapii ve srovnání s 54 % před pěti lety. Dalších 15–18 % bylo připraveno akceptovat výše uvedené aplikace za zvláštních okolností. Mezi země, ve kterých většina dotázaných vyjádřila podporu těmto aplikacím jako celku, patří Spojené království, Španělsko a Dánsko.
Jasná většina Evropanů (61 %, což je nárůst oproti 57 % v roce 2005) zastává obecně negativní postoj ke geneticky modifikovaným potravinám. Respondenti uvádějí obavy týkající se bezpečnosti těchto potravin, pociťovanou absenci přínosů a obecnou nechuť. Avšak existuje opatrná podpora nových „lehkých“ aplikací geneticky modifikovaných potravin – např. přenos genů z planých jablek do konzumních jablek, kde je 46 % dotázaných pro a 38 % proti.
Průzkum rovněž ukázal na silný odpor proti klonování zvířat za účelem produkce potravin – klonování podporuje pouze 18 % dotázaných.
Analýza tohoto průzkumu agentury Eurobarometer je součástí výzkumného projektu Citlivé technologie a etika evropské veřejnosti (STEPE) financovaného z programu Věda ve společnosti sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj (FP7). Stanoviska vyjádřená ve zprávě sociologů vyjadřují mínění autorů a nemusí nutně představovat názor Evropské omise.