S tím, nakolik se již během prvních sto dnů vlády na ministerstvu životního prostředí podařilo Pavlu Drobilovi naplnit předsevzetí, s nímž do funkce nastupoval, dnes seznámil prezidenta Václava Klause. Jak ministr Drobil uvedl, jde zejména o antibyrokratizaci ekologické legislativy, řešení stavu Národního parku Šumava a třeba i o dobrovolné dohody, které by měly výrazně přispět ke zlepšení ochrany životního prostředí. Jedním z bodů byla i česká pozice k nadcházejícímu jednání o klimatu v Cancúnu.
Prezident zdůraznil, že ministerstvo životního prostředí (MŽP) navštívil poprvé po 14 letech. „To něco signalizuje,“ konstatoval. Ocenil snahu ministra o odbourání zbytečné agendy i propuštění zbytečných zaměstnanců na ministerstvu i v podřízených organizacích. Podle prezidenta není pochyb o tom, že je naší povinností, abychom chránili přírodu, která nás obklopuje, Není však možné k tomu přistupovat fundamentalisticky, jak to dříve MŽP činilo. Správná je ochrana, která je součástí společenského rozhodování o řadě priorit. S příchodem ministra Drobila se podle Klause „rozum na toto ministerstvo vrátil“.
Pokud jde o nadcházející jednání v Cancúnu, je podle Klause třeba odlišit dvě věci: Za prvé ochranu životního prostředí, kdy říká jednoznačně ano. Za druhé boj s klimatem, kdy říká jednoznačné ne. Vyzval k odlišení dvou věcí, které se někdo snaží směšovat. Když nechceme bojovat s emisemi oxidu uhličitého neznamená to, že chceme mít špinavá jezera či usychající lesy.
Podle Drobila je to v podstatě i pozice české vlády. ČR podle něho odmítá snahu Velké Británie, Francie a Německa, které chtějí zvýšit závazek Evropské unie na omezení emisí skleníkových plynů od roku 1990 do roku 2020 z původních schválených 20 procent na 30 procent. Je podle něho třeba schválit analýzu dopadů na členské státy, zejména na jejich konkurenceschopnost. Závazek nemá cenu, pokud se k němu nepřipojí velcí znečišťovatelé, jako je třeba Čína či USA.
Klaus zmínil nesmyslnost podpor solární energetice. Škody, které byly napáchány v této oblasti a v této budově byly podle něho větší než v jiných resortech. Připomněl, že ceny za energii nezvýšili byznysmeni, ale stát, který dnes hledá krkolomné metody, jak jim zabránit. Nejde přitom jen o zdražení energie pro domácnosti a firmy. Drobil odhadl, že banky nainvestovaly do solární energetiky 60 až 90 miliard korun. Ty, jak uvedl, dnes chybí na investice do průmyslu.