Trh zemědělský i finančních derivátů

Finanční trhy a nadměrné spekulace se podle komisaře pro zemědělství a rozvoj venkova Daciana Cioloșe staly součástí jeho každodenní agendy. Na veřejném slyšení k revizi směrnice o trzích finančních nástrojů, která se konala v uplynulém týdnu, Cioloș připomněl skokový růst cen mléčných komodit v roce 2007, který rychle zastavila ekonomická krize, vůči níž se producenti mléka cítí bezmocní. Podobně letos v létě vzrostly ceny pšenice za dva měsíce o 70 procent. Rozsah a rychlost tohoto nárůstu jsou vážnou hrozbou pro všechna odvětví, které pšenici používají, včetně živočišné výroby, konstatoval komisař a varoval: “Od července do září narostl v Paříži počet smluv na termínový trh pro evropskou potravinářskou pšenici více než dvojnásobně, a tento bezprecedentní růst pokračuje. Jak dodal, chápe nervozitu obchodníků, kterým je jasné, že letos na trh nedodají pšenici dva z hlavních globálních exportérů, a to Rusko a Ukrajina.

  Ale pečlivé analýzy ukazují, že jde z hlediska vývoje v posledních týdnech o nepřiměřené reakce. „Sklizeň v Evropě je dobrá. Globální zásoby jsou na úrovni více než adekvátní,“ konstatoval komisař. Jak uvedl, zemědělci, zpracovatelé i spotřebitelé v unii volají po větší transparentnosti trhu i cen. Vyplývá to i ze sdělení Evropské komise z roku 2009 o fungování potravinového řetězce. K transparentnosti by podle Cioloșe měly přispět futures trhy s komoditami. Ty, jak vysvětlil, mají poskytnout nástroje pro předvídání, řízení volatility a přispět k setkání mezi nabídkou a poptávkou. Měly by být nástrojem pro všechny aktéry v rámci potravinového řetězce.
Komisař připomněl, že zemědělství, které pokrývá základní potřeby všech lidí, není odvětví jako každé jiné. Mimo jiné je vystaveno klimatickým vlivům. Jako příklad uvedl, jak se letos během několika dní kvůli suchému a horkému létu změnil odhad úrody obilovin v Rusku z 97 milionů tun na pouhých 60 milionů tun.
„Musíme pokračovat v investicích do výroby potravin. Potřebujeme více investic v našem zemědělství a vyvinout nástroje k boji proti změně klimatu. Je třeba využívat přírodní zdroje udržitelným způsobem. Musíme investovat do zemědělství k zachování vitality našeho území,“ prohlásil komisař s tím, že ve venkovských oblastech, které představují asi 80 procent území Evropské unie, bez zemědělství, průmyslu a souvisejících služeb zmizí pracovní místa.
“Musíme chránit před extrémní volatilitou cen zemědělských produktů, která ohrožuje velkou část našeho zemědělství,“ uvedl Cioloș. Jak ale dodal, je již pryč doba, kdy Evropa kontrolovala své zemědělské trhy. „Rozhodli jsme se pro otevření se světu,“ vysvětlil s tím, že se na globálním trhu objevují další hráči, ať již jde o importéry či exportéry. Jako příklad zmínil Čínu a Brazílii.
Musíme tedy podle něho mít potřebné nástroje, tj. přímou podporu příjmů a mechanismy řízení trhu. Jsou nezbytné, pokud chceme zachovat veřejné investice, které šly v posledních padesáti letech do zemědělského sektoru. Kromě toho ale potřebujeme nové nástroje pro prevenci a řešení krizí. „Nechci navrhovat návrat k nástrojům minulosti. Budoucnost některých forem zemědělství závisí jasně na trzích. Každý zemědělec se musí najít své příležitosti, které jsou místní, národní, evropské či globální. Ale my musíme najít nové formy řízení, které zabrání chaosu. Nezbytným předpokladem je transparentnost a fungování finančních trhů.