Malá země, ale velký exportér

Země tulipánů a poldrů, která o každou píď půdy svádí boj s mořem – tak by bylo možné charakterizovat Nizozemsko. Jde však také o jeden ze států Evropské unie, které se mohou chlubit svým zemědělstvím. Přes svou nevelkou rozlohu je Nizozemsko třetím největším vývozcem agrárních komodit na světě po Spojených státech amerických a Francii.

Nizozemsko je jedním z menších států Evropské unie a jako jeden ze šesti zakládajících členů Evropského společenství uhlí a oceli v roce 1951 se od počátku zapojuje do evropské integrace. Jde o nížinatou zemi na pobřeží Severního moře, která na východě hraničí s Německem a na jihu s Belgií. Na jejím území o rozloze přes 41 tisíc kilometrů čtverečních žije asi 16,5 milionu lidí. To odpovídá v průměru 488 obyvatelům na kilometr čtvereční, což řadí Nizozemsko mezi státy s největší hustotou obyvatel na světě. Nizozemsko je konstituční monarchiím, v čele země stojí královna Beatrix I., která vládne od roku 1980.
Zemědělsky se využívá více než polovina území státu, pětina jsou vodní plochy a 12 procent lesy nebo otevřený přírodní terén. V Nizozemsku je jen jedno procento z celkové zemědělské půdy v Evropské unii. Z 56 procent se tato půda využívá jako orná nebo v zahradnictví, na 42 procentech jsou trvalé travní porosty a dvě procenta slouží pro vytrvalé kultury (sady apod.). Údaje o agrárním sektoru země, které uvádíme, vycházejí z publikace o nizozemském zemědělství v globálním kontextu, kterou letos vydalo nizozemské ministerstvo zemědělství, přírody a kvality potravin.
Třetí největší vývozce zemědělských komodit
Zemědělství a zahradnictví se v roce 2008 podílelo na hrubém domácím produktu (HDP) země 1,6 procenta (průměr v EU dosáhl v té době 1,2 procenta). Z celkové hodnoty produkce 24 miliard eur připadalo 11,4 miliardy eur na polní plodiny a zahradnictví. Více než polovinu této částky zajistil prodej květin a rostlin. Dalších 9,7 miliardy eur vytvořila živočišná výroba, z toho 43 procent připadalo na chov dojnic. Celková hodnota produkce vzrostla v nominálních cenách od roku 2000 o 21 procent.
Po USA a Francii je Nizozemsko třetím největším světovým exportérem agrárních produktů.
Počet farem klesá
V zemědělství působilo v roce 2008 zhruba 75 tisíc subjektů. Z toho čtvrtina byla orientovaná na chov dojnic, dalších 25 procent na ostatní pasoucí se zvířata, tj. ovce, kozy a masný skot. Jedenáct tisíc farem se specializovalo na rostlinnou produkci, zejména na pěstování obilí, cukrovky či brambor, přes 13 tisíc subjektů bylo zaměřeno na zahradnictví, včetně skleníkového, dalších 6,5 tisíce se věnovalo výkrmu prasat nebo drůbeže a zhruba stejně velká skupina kombinovala různé typy produkce.
V posledních letech je trendem mírná expanze některých farem, jejich restrukturalizace a intenzifikace produkce. Mezi roky 1990 a 2008 se počet zemědělských subjektů snížil o 40 procent. Zbývající farmy převzaly výrobu zaniklých a rozšířily se. Tento trend je nejvíce patrný ve skleníkovém zahradnictví, kde se počet subjektů zmenšil od roku 2000 o 40 procent. Důvodem je nárůst cen energií a ostrá konkurence na trzích.
V několika uplynulých desetiletích se výrazně zvýšil výnos plodin. Například hektarový výnos ozimé pšenice vzrostl z 5,1 tuny v roce 1975 na devět tun v roce 2008. Výnos cukrové řepy se zvedl ze 44 na 72 t/ha a brambor z 33 na 46 t/ha. Podobný trend vykazuje i sektor mléka, kde roční dojivost se vyhoupla ze 4625 kilogramů na dojnici dosahovaných v průměru v roce 1975 na 7879 kilogramů na krávu v roce 2007.
Přestože v Nizozemsku je zemědělská výroba poměrně intenzivní, pokleslo mezi lety 1990 a 2004 o třetinu hnojení dusíkem a o polovinu přísun fosforu do půdy. Emise amoniaku se ve stejném období snížily téměř o polovinu.
Ekologické zemědělství V roce 2008 obdělávalo 1400 certifikovaných ekologických farem přes pět tisíc hektarů, tj. asi 2,6 procenta zemědělské půdy. Průměrné ekologické farmy mívají větší výměru než konvenční. Podobně jako u nás převažují v celkové rozloze ekologicky obhospodařované půdy pastviny – pokrývají zhruba dvě třetiny její plochy. Na více než deseti procentech výměry se produkuje bioovoce, biozelenina a biobrambory. Na delších deseti procentech se ekologicky pěstuje obilí. Zbytek ekologicky obhospodařované půdy se využívá pro výrobu krmiv nebo ostatních plodin.
Z ekologické produkce ovoce, zeleniny, mléka, hovězího masa, drůbeže, sýrů a vajec vyváží Nizozemsko více než polovinu, a to zejména do Německa, Velké Británie, Belgie a Francie.
Regionální výrobky
Ačkoliv trh pro regionální výrobky není velký – odhaduje se, že se jejich prodej pohybuje mezi 120 až 180 miliony eur ročně, zájem o ně stále roste. O jedné z možností, jak zvýšit jejich odbyt a zlepšit distribuci, vypovídá článek na této stránce.
Od roku 1992 mohou produkty získat i ochranné značení původu a zeměpisné značení, která registruje a schvaluje Evropská komise.
Potravinářský, nápojářský a tabákový průmysl
Potravinářský, nápojářský a tabákový sektor je v Nizozemsku důležitým průmyslovým odvětvím. Tvoří jej 4500 podniků, které zaměstnávají 150 tisíc lidí. V roce 2006 vykázal sektor obrat na úrovni 57 miliard eur. Slučování a koncentrace vedou k postupnému snižování počtu výrobních subjektů. Podniky v sektoru jsou často součástí velkých nadnárodních firem a Nizozemsko je také domovem mnoha z nich. Osm největších nizozemských potravinářských korporací jsou světové firmy, které například v roce 2008 vykázaly celkový prodej zboží za téměř 85 miliard eur. K nejdůležitějším z nich patří například Unilever a švýcarská korporace Nestlé, což jsou i nejvýznamnější světoví výrobci potravin. V roce 2008 měl Unilever celkový globální prodej zboží za více než 40 milionů eur, z toho přes polovinu bylo za potraviny a nápoje. Jde o nadnárodní firmu se 174 tisíci zaměstnanců ve stovce zemí, z toho 30 tisíc lidí je v západní Evropě, 42 tisíc na obou amerických kontinentech a přes 100 tisíc v Asii a Africe. (Donedávna vlastnil Unilever v ČR Povltavské tukové závody.)
Další velkou známou nizozemskou potravinářskou firmou je Heineken. Jde o největší pivovarskou společnost v Evropě a jednu z největších na světě. Vlastní 125 pivovarů ve více než 70 zemích světa (v ČR je to například pivovar Krušovice či Starobrno). V roce 2008 vyrobil Heineken celkem 126 milionů hektolitrů piva. V samotném Nizozemsku zásobuje firma pivem polovinu trhu.
Na celém světě má také své podniky další velká nadnárodní nizozemská společnost Vion Food Group. Její potravinářská divize zahrnuje čerstvé maso hovězí, vepřové, jehněčí a kuřecí a také polotovary a potraviny z těchto druhů masa. Tržní podíl firmy v Evropě dosahuje v produktech z vepřového masa devět procent a z hovězího masa pět procent.
Třetí největší mlékárenskou firmou v Evropě za švýcarskou Nestlé a francouzskou Danone je nizozemská Royal Friesland Campina, která je součástí družstva chovatelů dojnic. Zaměstnává 21 tisíc lidí. V roce 2008 vykázala prodej za 9,5 miliardy eur. Působí ve 25 zemích a zpracovává ročně kolem 11,5 milionu kilogramů mléka.
Firma Nutreco patří ke třem největším producentům krmiv na světě. Zaměstnává přes devět tisíc lidí ve 30 státech a svoje produkty dodává do 80 zemí světa.
Pekařské výrobky, přípravky a ingredience pro pekaře, mléčnou kyselinu a její deriváty produkuje společnost CMS. Je na špičce v tomto oboru v Evropě a v USA drží druhou příčku.