Zemědělský svaz proti krácení top-up

Ministerstvo zemědělství ČR má v plánu ještě v letošním roce ušetřit na investicích, provozních nákladech a dotacích 1,288 miliardy korun. Oznámil to v pondělí ministr Ivan Fuksa. Zemědělský svaz ČR si uvědomuje obtížnou situaci státních financí a oceňuje snahu ji řešit úsporami na správních výdajích a mzdách. Zásadně však nesouhlasí s krácením národních doplňkových plateb (top-up) zemědělcům a ani s argumentací ministra zemědělství, jak uvádí ve stanovisku jeho předseda Miroslav Jirovský.

„Ministr zemědělství Ivan Fuksa ve své tiskové zprávě ze dne 16. srpna uvádí, že zemědělci v letošním roce přijdou při vyplacení 3,18 miliardy korun vlivem úspor v rámci top-up „pouze“ o 2,32 miliardy korun, než by teoreticky mohlo být vyplaceno podle přístupové smlouvy k Evropské unii. Tato informace je však mylná. Zemědělci by mohli podle přístupové smlouvy v letošním roce dostat vyplaceno až sedm milliard korun. Při platbách 3,18 miliardy korun jde o krácení ve výši 55 procent.
Zemědělský svaz ČR odmítá další krácení národních doplňkových plateb rovněž z důvodu, že Poslanecká sněmovna již schválila úroveň těchto plateb ve výši 4,5 miliardy korun a dále bylo přislíbeno doplnit je o 0,5 miliardy korun.
Ministr Fuksa zároveň uvádí, že Ministerstvo zemědělství ČR předpokládá, že zemědělci dosáhnou v letošním roce lepšího hospodářského výsledku vlivem růstu cen zemědělských komodit. Konkrétně sdělil, že cena potravinářské pšenice je proti loňskému roku vyšší o 41,5 %, cena krmné pšenice o 39,8 % a cena řepky o 29,4 %. S tím ale také nemůžeme souhlasit. Tento nárůst cen je aktuální v posledních třech týdnech za kvalitní pšenici i řepku. Zatím se však v této ceně mnoho neobchoduje.
Navíc většina obilí je nesklizena a porůstá, jeho prodej bude realizován za podstatně nižší ceny. Přitom ceny placené zemědělským výrobcům se za první pololetí 2010 proti stejnému období loňského roku dosahovaly 95,6 %, tedy byly o 4,4 procenta nižší. Zároveň podotýkáme, že loni byly ceny zemědělských výrobců nejnižší za posledních deset až patnáct let a proti průměru od vstupu do Evropské unie klesly o 11,2 procenta. Podrobný přehled cen hlavních komodit za polovinu roku je uveden v tabulce.
Celoročně předpokládáme nárůst cen i my, ale nikoli v desítkách procent. Na hospodářský výsledek bude mít dopad kromě cen také vliv nepřízně počasí, kde předpokládáme pokles produkce obilí o 15-17 %, tedy asi o 1,3 milionu tun a pokles produkce řepky o 10 procent. V současné době je sklizeň zpožděna již o více než čtrnáct dní. Dosud není sklizeno více než 55 procent obilovin a asi 10 procent řepky. S každým dnem zpoždění tak klesá kvalita sklízených plodin, jejich horšímu zpeněžení a také růstu nákladů na sklizeň.“