Pracovníků v odvětví stále ubývá

Trend snižování zaměstnanosti v zemědělství se v loňském roce prohloubil. Meziroční úbytek pracovníků v zemědělských podnicích byl 4,9 procenta a jejich počet poklesl zhruba na 120 tisíc. Vyplývá to ze Zprávy o stavu zemědělství ČR za rok 2009, tzv. Zelené zprávy, kterou má Agroweb k dispozici.

Podíl pracovníků v zemědělství na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství naší země činil 2,4 procenta a meziročně poklesl o desetinu procentního bodu.
Úbytek pracovníků nastal podle zprávy ve všech právních formách zemědělského podnikání. Nejvyšší relativní pokles počtu pracovníků zaznamenala již tradičně družstva, a to o 7,8 procenta a dále pak obchodní společnosti o 4,8 procenta; absolutní úbytek pracovníků však byl v meziročním srovnání vyšší v obchodních společnostech než v družstvech. Podniky fyzických osob zaznamenaly vloni relativně menší snížení zaměstnanosti, a to o 2,1 procenta.
Zpráva uvádí, že omezování rozsahu živočišné výroby u nás postihlo takto specializované podniky ztrátou 11,1 procenta pracovních míst. I když v podnicích se smíšenou výrobou není relativní ztráta tak výrazná a činí 6,8 procenta, jde absolutně téměř o pět tisíc pracovních míst celkem, přitom v podnicích specializovaných na rostlinnou výrobu ubylo jen zhruba tři sta pracovníků.
Věková struktura zaměstnanosti v zemědělství zůstává dlouhodobě nepříznivá. Z hlediska věkových kategorií pracuje v odvětví nejvíce, téměř 47 procent, pracovníků ve věku 45 až 59 let. Mladší kategorie 30 až 44 let čítá něco přes 35 procent a pracovníků nejmladší kategorie mezi 15 a 29 lety pracuje v zemědělství pouze deset procent.
Průměrná měsíční mzda na přepočtené počty zaměstnanců dosáhla za celý loňský rok v zemědělství 17 259 korun, zatímco v průmyslu to bylo 22 888 a v národním hospodářství celkem dokonce 23 598 korun. Přitom v zemědělství se mzdy meziročně prakticky nezměnily, ale v průmyslu i v národním hospodářství vzrostly shodně o celá čtyři procenta. Obdobně dokumentují situaci i absolutní nárůsty mezd – zatímco v zemědělství to bylo jen několik desítek korun (33 Kč), nárůst v průmyslu i národním hospodářství se blížil tisícikoruně (878 Kč, resp. 907 Kč). Stávající výrazný absolutní schodek ve mzdové úrovni tak meziročně dále narostl a překračuje šest tisíc korun vůči národnímu hospodářství a o tisícikorunu méně vůči průmyslu. Disparita mezd v zemědělství se tak meziročně prohloubila a loňská průměrná mzda dosáhla pouze 75,4 procenta průměrné mzdy v průmyslu a 73,1 procenta průmerné mzdy v národním hospodářství. Zpráva tak konstatuje, že „v souvislosti s nízkou a dále zaostávající úrovní mezd v resortu se prohloubil handicap zemědělských podniků na trhu práce, a to i za situace, kdy se obecně zvýšila nabídka volné pracovní síly. Potřebné zvýšení mzdové úrovně je přitom podmínkou zvýšení atraktivnosti sektoru pro mladé a kvalifikované pracovníky a předpokladem zajištění průběžné obměny pracovních sil v odvětví“.