Spor o mzdy neskončil

Zemědělští podnikatelé se stále nedohodli s odboráři ohledně růstu mezd v odvětví. Potvrdili to vedoucí představitelé obou stran. Zatímco odbory požadují mírné zvýšení tarifů ve zbývajících měsících roku, zaměstnavatelé o něm v současnosti nechtějí slyšet. Podle šéfa zemědělských odborů Bohumíra Dufka se odboráři pravděpodobně obrátí na rozhodce.

 „Pravděpodobně to dáme zprostředkovateli, aby o tom rozhodl,“ uvedl Dufek, který se domnívá, že rostoucí ceny zemědělských produktů určitý růst mezd umožňují. „Nárůsty ceny obilí už jsou adekvátní, cena i krmného je nad 3000 korun za tunu, mléko se pohybuje nad sedmi korunami za litr. Nevím, co by ještě chtěli,“ řekl Dufek. Agrární podnikatelé se ke zvýšení tarifů nechtějí zavázat, v prvním pololetí ceny zemědělských výrobců totiž dále meziročně klesly, starosti jim navíc dělá navrhovaný rozpočet resortu pro příští rok, v němž není ani koruna na dorovnání přímých plateb. To by výrazně snížilo příjmy podniků. Očekávaný růst cen komodit podle předsedy Zemědělského svazu ČR Miroslava Jirovského přesto dává naději, že by se ke zvýšení mezd mohli zavázat v kolektivní smlouvě pro příští rok. Jirovský si je prý vědom obtížné sociální situace pracovníků v zemědělství, které firmy potřebují. Odborářům se během předchozích kol letošních jednání podařilo prosadit pouze nárůst minimálního příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění a životní pojištění zaměstnanců, který byl zvýšen ze 100 na 250 korun měsíčně. Vzrostl také příplatek za rizikovou práci ze šesti na sedm korun za hodinu. Odbory šly původně do jednání s požadavkem čtyřprocentního růstu mzdových tarifů, nyní slevili na 1,25 procenta v druhém pololetí. Platy v zemědělství dlouhodobě výrazně zaostávají za průměrem celého hospodářství. Pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství loni brali v průměru 17 639 korun, o čtvrtinu méně než činil průměr domácí ekonomiky, který dosáhl 23 598 Kč.