Vláda minulý týden schválila své programové prohlášení, ve kterém mimo jiné deklaruje zastavení růstu veřejného dluhu a nasměrování státu k vyrovnanému rozpočtu v roce 2016. Její prioritou je rovněž vyjednání spravedlivých podmínek pro české zemědělce a v rámci možností rozpočtu chce usilovat o dorovnání národních doplňkových plateb top-up. Tento asi čtyřicetistránkový dokument podle premiéra Petra Nečase teď míří do Poslanecké sněmovny.
Zuzana Fialová
Programové prohlášení je podle premiéra přirozeným promítnutím koaliční smlouvy do podoby vládní agendy. „Obsahuje vizi a úkoly vlády, která si je vědoma své odpovědnosti provést hluboké strukturální reformy veřejných systémů, převést úspěšně zemi přes turbulence globální ekonomiky, jejíž jsme nedílnou součástí, zachovat a posilovat demokratické hodnoty českého státu a chránit svobody a individuální práva občanů,“ uvádí se v prohlášení. Co se týká zemědělství a venkova, vláda se zavazuje mimo jiné rovněž k tomu, že bude usilovat o účinnou ochranu půdy, navýší poplatky za vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu, bude pokračovat v přípravě českého zemědělství na změny společné zemědělské politiky Evropské unie. Vláda bude podporovat konkurenceschopnost zemědělců také racionální kontrolou bezpečnosti potravin a navrhne spojení odborně příslušných kontrolních institucí s cílem zjednodušit administrativu a snížit byrokratickou zátěž podnikatelů. Za nezbytnou podmínku rozvoje venkova považuje pak zpřístupnění zemědělských pozemků oprávněným vlastníkům a prodej zbylé půdy v majetku státu těm, kdo na ní chtějí hospodařit. Zavázala se i k tomu, že prověří hospodaření podniku Lesy ČR.
Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba uvedl, že programové prohlášení obsahuje mnoho pozitivních věcí. Přesto má však komora k němu připomínky. „Podle našeho názoru by měly být lépe definované vyjednávané podmínky pro české zemědělce. Slovo spravedlivé by mělo být nahrazeno slovem rovné,“ řekl s tím, že spravedlivé podmínky si může každý vykládat poněkud jinak. Komora také ve vládním prohlášení postrádá jasnou zprávu, že čeští zemědělci budou dostávat národní doplňkové platby top-up v plné možné výši. „Zatím se uvádí, že vláda bude usilovat o jejich dorovnání v rámci rozpočtových možností, což se nám jeví jako nedostatečné,“ řekl Veleba. Podle něj v dokumentu není zakotvena podpora českých potravin celkově. „Ta by měla být jasně deklarována,“ prohlásil.
Předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský poznamenal, že podpora národních potravin je zúžená pouze na podporu regionálních potravin. Dokument by podle něj měl řešit také otázku většího podílu zemědělců na spotřebitelských cenách potravin a podporu zpracovatelských podniků vůči obchodním řetězcům. Jirovskému v programovém prohlášení chybí rovněž to, že se nevyjadřuje k rozměru zemědělské výroby. Podle něj by to bylo v současné situaci, kdy v ČR klesá produkce, důležité. Podle posledních údajů Českého statistického úřadu se totiž v letošním druhém čtvrtletí opět snížila tuzemská produkce masa, a to o 3,4 procenta a výkup mléka o 2,4 procenta. Výroba podle něj nadále klesá přesto, že země není již v řadě komodit soběstačná. V loňském roce se do České republiky dovezlo již 45 procent spotřebovaného vepřového a 38 procent mléčných výrobků. V dokumentu by podle Jirovského měla být řešena i otázka snižování záporného salda agrárního obchodu. Na druhou stranu předseda Zemědělského svazu ČR oceňuje, že prohlášení zmiňuje rozpracování Vize českého zemědělství po roce 2010, kterou vytvořila Skupina pro strategické otázky v zemědělství, založená bývalým ministrem Jakubem Šebestou, do konkrétních opatření. Předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Josef Stehlík míní, že tato deklarace vychází z koaliční smlouvy a splňuje to, co si představovali od zemědělské politiky. „Další věcí je, jak budou naplňovány jednotlivé body programového prohlášení,“ dodal
