Rozhovor týdne

S Janem Záhorkou, poradcem prezidenta Agrární komory ČR, jsme hovořili o letošních žních.

Jak pokračují žňové práce? K 2. srpnu, kdy se provádělo zatím poslední šetření, se sklízely již všechny druhy obilovin. Žňové práce však nabírají zpoždění. Pod střechou je teprve 16 procent obilovin a 45 procent řepky. Vloni byla přitom sklizena již více než třetina obilnin, v roce 2008 to bylo dokonce 48 procent. Počátkem srpna tak bylo sklizeno 1,053 milionu tun obilnin a 479 477 tun řepky. V současnosti prakticky končí sklizeň ozimého ječmene s výnosem 4,68 tuny z hektaru, loni to bylo 4,82 tuny. Sklizeň ostatních obilnin je stále v začátcích. Ozimá pšenice byla sklizena z 8,41 procenta ploch, jarní ječmen z 14,85 procenta a žito z 4,83 procenta výměry. Jednu čtvrtinu sklizených ploch pak překročil pouze Jihomoravský kraj. Karlovarský kraj ještě k 3. srpnu pro deštivé počasí žně nezahájil. Řepka byla vloni sklizena z 83 procent a v roce 2008 z 90 procent.
Projeví se toto zpoždění na výnosech? Každé zpoždění má vliv na snížení úrody. Propad je totiž způsoben horšími podmínkami sklizně. Vloni bylo například sklizeno téměř 90 procent řepek, dnes není ani půlka. Navíc výnos bude horší, než se původně předpokládalo. Český statistický úřad odhadoval výnosy na úrovni 3,1 tuny z hektaru, ale dnes už víme, že to bude pod tři tuny z hektaru. Ve výnosech jsou zaznamenány velké rozdíly mezi podniky i mezi jednotlivými poli, výnosy dosahují od dvou do 4,5 tuny z hektaru. Dobré výnosy jsou například na Hané, jinde okolo 2,5 tuny z hektaru. Letos je problém s dozráváním řepky, vrchy přeprahly, na kombajnu se drtí, spodní patro stále živé a zelené, týká se to často i desikovaných ploch. U poloprovozních odrůdových výnosů byl zaznamenán propad proti minulému roku o 15 procent. Řepka přitom podle Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin vykazuje vyšší olejnatost, většinou slabě nad 41 procent. Neošetřené plochy mají problémy s chorobami a škůdci, botritidou, fomou a hlízečkou.. Na severní Moravě žně brzdilo deštivé počasí. Na těžších a těžkých půdách s horším vodním režimem je 20 až 60 procent rostlin s odumřelými kořeny.
Jaká se očekává úroda řepky v sousedních zemích? Odhady produkce řepky snížila i Evropská unie.Úroda této plodiny zřejmě meziročně klesne v Německu asi o 13 procent, ve Francii a v Polsku o 17 procent a v Dánsku o 24 procent. Naopak nárůst se očekává v Anglii, a to o 13 procent a v Rumunsku o 65 procent. Zde by mělo být podle předpokladů sklizeno jeden milion tun řepky. Na Slovensku lze očekávat 14procentní propad produkce řepky. Jižní Slovensko je totiž extrémně podmáčené, pozemky jsou často nepřístupné. Výnos se odhaduje na 2,1 tuny z hektaru, pěstitelé díky nízkému výnosu zřejmě nesplní již podepsané kontrakty. Projevuje se obrovský zájem o nákup řepky ze strany Poláků a Maďarů – platí hotově.
Projevují se nižší odhady sklizně již na cenách? Ano, ceny rostou, a to jak u řepky, tak u pšenice. V České republice jsou výkupní ceny obilovin zatím mírně vyšší než před rokem. Ceny ozimé pšenice, placené zemědělcům, na základě údajů ze šesti krajů pohybují asi na úrovni 2900 až 3100 korun za tunu, u ozimého ječmene od 2200 korun za tunu. Jarní ječmen se prodává od 2100 do 2500 korun za tunu a oves 2100 korun za tunu. Ale pro lihovar v Trmicích se pšenice nakupuje již za 3650 korun za tunu a triticale za 3550 korun za tunu. Zde je cítit tlak německých lihovarů a mlýnů. Ty nakupují například chlebovou pšenici s dodáním do přístavu v Lovosicích za 155 eur, to je při kurzu 24,705 koruny za euro 3836 korun za tunu. Německé mlýny přitom platí promptně.
Ceny řepky se podle údajů Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin pohybují zhruba na 8.500 až 8.800 korun. Poptávka přitom stoupá, ale většina řepky je již prodána (asi 85 procent). Exportní i českou cenu řepky však negativně ovlivňuje posilující koruna.
Podle zpráv ze zahraničí je však možné očekávat další růst cen. Na evropských burzách cena tuny obilí již přesahuje čtyři tisíce korun, někde se již přehoupla i přes pět tisíc korun za tunu.
Ceny pšenice na chicagské burze se vyšplhaly až o 7,5 procenta na nejvyšší úroveň od září 2008. Podle analytiků však na trhu přetrvává růstový trend, protože se očekávají další škody na úrodě v důsledku teplého počasí a požárů v Rusku.