Proti vyššímu krácení

Nevládní agrární organizace nesouhlasí s tím, aby zemědělci přišli o 900 milionů korun na dorovnání přímých plateb, tzv. top-up, jak údajně doporučuje ministerstvu zemědělství vláda, ani s tím, aby byl rozpočet MZe krácen výrazněji než ostatní resorty, navíc ve prospěch ministerstva obrany. Vláda minulou středu schválila zmrazení výdajů ministerstev v celkové výši 10,2 miliardy korun, přičemž MZe má z toho ušetřit 1,29 miliardy korun.

"Je pro nás nepřijatelné, aby v této pro zemědělce těžké době bylo z důvodu zvýhodnění rozpočtu ministerstva obrany ministerstvo zemědělství kráceno nad rámec ostatních,“ uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. Komora je podle jeho slov prvním krokem vlády směrem k zemědělcům znepokojena.
„Čeští zemědělci mají v kontextu kodaňské přístupové smlouvy z prosince 2003 nárok na dorovnání 30 procent přímých plateb ze státního rozpočtu, což představuje 7,2 miliardy korun top-up. Po složitých jednáních s vládou Jana Fišera a poslanci Poslanecké sněmovny se nám podařilo vyjednat úroveň top-up z různých zdrojů pro tento rok na 4,5 miliardy korun s tím, že jsme měli přislíbeno další navýšení o minimálně 500 milionů korun,“ shrnuje Veleba. Dodává, že omezení rozpočtu, již nyní naplněného jen z necelých dvou třetin, o plných dvacet považuje komora za krajně necitlivé a nekorektní. „Vyjadřujeme svoje znepokojení a vyzýváme členy AK ČR, kteří zaměstnávají 80 procent pracovníků resortu, aby se připravili na první kolo obrany – politická jednání se zákonodárci a představiteli státní administrativy,“ říká jménem vedení komory Veleba s tím, že v těchto jednáních půjde o to, aby zmrazení prostředků v resortu zemědělství bylo relativně stejné jako na ostatních resortech, tedy na úrovni 2,5 procenta. Šetřit by mělo podle komory MZe přednostně v chodu ministerstva a v institucích, které řídí. Například odložením zakázek, které snesou odkladu.
"Dosud neproběhlo rozložení úspor do jednotlivých položek ministerstva zemědělství. Není tedy možné říci, jak úspory ovlivní výdaje na chod ministerstva i jednotlivé dotační tituly," uvedl v reakci na prohlášení komory ministr zemědělství Ivan Fuksa. "Nebudeme však předstírat, že v době, kdy úspory dopadnou na rodiny s dětmi či nezaměstnané, se šetření nijak nedotkne českých zemědělců," dodal. Podle Fuksy bude ministerstvo při rozhodování o dotacích brát ohled i na vývoj cen na zemědělském trhu a vývoj čerpání dotací z Evropské unie. Oba tyto faktory totiž významně ovlivňují celkové příjmy zemědělců. "Současně bude ministerstvo iniciovat změnu v zákonech, které umožní posílit rozpočet z volných prostředků ležících na účtech státních podniků," řekl ministr.
Ani Zemědělský svaz ČR nesouhlasí se snahou vlády pozastavit finanční prostředky na národní doplňkové platby a kompenzovat tak nižší snížení rozpočtu u jiných resortů. „Ze sektoru zemědělství byly již v roce 2009 odvedeny rezervní prostředky ve výši cca 13 miliard. korun s cílem snížit schodek rozpočtu státu. Další krácení, by tak mělo vážné dopady na konkurenceschopnost českých zemědělců,“ uvedl předseda svazu Miroslav Jirovský s tím, že případné nevyplacení pozastavených plateb top-up prohloubí záporný hospodářský výsledek zemědělství při současném cenovém trendu na zhruba mínus 4,5 miliardy korun.
Podle předsedy Asociace soukromého zemědělství ČR Josefa Stehlíka by zmrazení části národních doplňkových plateb neměly být jedinými škrty. „Podle nás jsou v resortu další finanční rezervy a krácení plateb top-up by mělo přicházet v úvahu až na posledním místě... Jsme přesvědčeni o tom, že je třeba inventarizovat i jiné platby, například dotace do agropotravinářského komplexu,“ konstatoval. Pokud však podle něj nastane situace, že se bude muset šetřit i v této oblasti, stát by měl slevit z požadavků na zemědělce. „Jestliže se objednaná služba nezaplatí v plné míře, tak nikdo nemůže vyžadovat její stoprocentní plnění,“ míní Stehlík. Jako příklad uvedl například snížení kontrol cross compliance.
Také předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Zdeněk Koubek nesouhlasí se zmrazením části finančních prostředků určených na platby top-up. „To by vláda nesplnila to, co připravuje ve svém programovém prohlášení,“ řekl. Podle něj by měl první čin nového ministra zemědělství vypadat jinak.