Soud neuvolnil blokovaný majetek

Ústavní soud neuvolnil majetek obcí a dalších vlastníků, který blokují nevyřešené církevní restituce. Minulý týden nezrušil část zákona o půdě z roku 1991, jak požadovala skupina senátorů. Konstatoval však, že dlouhodobá nečinnost zákonodárců při řešení vztahu státu a církví je protiústavní.

Právní zástupce senátorů Jaroslav Hostinský po vyhlášení nálezu řekl, že by stálo za to, aby si ho prostudovala vznikající vláda a sněmovna. Ústavní soud dal zřetelný signál k tomu, aby byly neprodleně řešeny církevní restituce, řekl.
Podle předsedy České biskupské konference (ČBK), pražského arcibiskupa Dominika Duky rozhodnutí ÚS poukazuje na potřebu řešit otázku zablokovaného majetku církví jednáním zainteresovaných stran. "Důležité je, aby toto jednání přineslo spravedlivé a oboustranně výhodné řešení," sdělil Duka.
Soudkyně Ivana Janů v odůvodnění řekla, že zrušení paragrafu by umožnilo převod historického majetku církví třetím osobám, čímž by bylo ohroženo, ne-li znemožněno, majetkové narovnání státu a církve. Zúžil by se tak také prostor pro zákonodárce, kteří formu církevních restitucí mají schválit. Nemohli by vracet pozemky, což by mohlo zvýšit nároky na státní rozpočet.
"Dispoziční omezení s historickým církevním majetkem slouží k ochraně tohoto majetku do přijetí zvláštních zákonů," uvedla Janů. ÚS podle svého nálezu musí odmítnout "pokus o své vtažení do politického boje, v němž určitá právní otázka slouží ke sledování určitých politických cílů".
Skupina senátorů chtěla svým návrhem vyjít vstříc zejména starostům. Obce nemohou majetek zablokovaný nevyřešenými církevními restitucemi prodávat ani na pozemcích stavět. U části obcí je tak znemožněn jejich rozvoj, protože jsou církevními pozemky doslova sevřeny, řekl Hostinský.