Stížnost obchodníků míří do Bruselu

Stížnost obchodníků na zákon o významné tržní síle je hotova a v tomto týdnu odejde do Bruselu. Brzy poputuje do Brna i podání na stejný zákon k Ústavnímu soudu ČR. Na druhou stranu se potravináři obracejí na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se stížnostmi na obchodníky, kteří zákon nedodržují

Obchodníci si Evropské komisi a českému Ústavnímu soudu stěžují na zákon, který platí od letošního února a jenž reguluje vztahy mezi obchodníky a jejich dodavateli. Ukládá obchodním řetězcům, aby poskytovaly dodavatelům své všeobecné obchodní podmínky, které musí obsahovat i ceny a údaje o jejich snižování. Určuje, že za zboží musí být zaplaceno nejpozději do 30 dnů od dodání. Zakazuje obchodníkům prodávat za nižší cenu, než jakou za zboží zaplatili, s výjimkou rychle se kazících potravin a sezónních výrobků. Za překročení zákona hrozí pokuta až deset milionů korun nebo deset procent z obratu.
Podle Zdeňka Juračky, prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu, dělá zákon obchodníkům problémy. Mimo jiné se silně zvýšila i administrativa. „Ctíme zákony, je ale otázka, zda se takovýmto zákonem lze řídit a zda jej lze ctít,“ prohlásil Juračka s tím, že praxe ukazuje, kolik je v zákonu chyb a nejasností, které nabízejí různé varianty vysvětlení.
Svaz chce podle Juračky vyzvat ke spolupráci i obchodníky, kteří v něm nejsou organizovaní. Nabízí také jim a jejich právníkům v případě potřeby veškeré potřebné materiály pro případná soudní jednání. Podklady dá svaz rovněž k dispozici Poslanecké sněmovně a Senátu. Mohou je využít poslanci a senátoři, kteří se zákonem nesouhlasí, k podání vlastní ústavní stížnosti. Juračka doufá i v novou vládu. Jak uvedl, z dosavadních jednání trojkoalice je zřejmé, že bude chtít rušit diskriminující a omezující legislativu, jejímž příkladem je podle něho právě zmíněný zákon.
Zákon o významné tržní síle požadoval agrární i potravinářská komora. Potravináři a zemědělci poukazovali zejména na tlak řetězců na snižování cen dodávaného zboží. V mnoha případech tak byli nuceni dodávat za ceny, které byly nižší než jejich náklady. Řetězce také po nich požadovaly různé poplatky, třeba za umístění zboží na lukrativnějším místě v regále či v reklamních letáčcích. Problémem byly i dlouhé doby splatnosti. Přestože zákon zavedl, že za dodané potraviny musí obchodník zaplatit do 30 dní, praxe je podle Potravinářské komory ČR (PK) poněkud jiná. Desítky podnětů odeslali potravináři podle Dany Večeřové, mluvčí PK, na komoru i na Úřad pro ochrnu hospodářské soutěže (ÚOHS). „Nejvíce se týkají podnákupních cen či délky splatnosti nad zákonem stanovených 30 dnů,“ přiblížila Večeřová s tím, že ÚOHS zahájil ve dvou případech šetření právě ohledně délky splatnosti. Potravináři zatím podle mluvčí vyčkávají na stanovisko úřadu. „Je sice dobře, že je na koho se s podněty obrátit, ale musí být také řečeno b a vynesen nějaký verdikt, což se zatím nestalo,“ uzavřela Večeřová.