Rozhovor týdne

S novým předsedou Asociace soukromého zemědělství ČR Joefem Stehlíkem jsme hovořili o dalším směřování této organizace.

Minulý týden jste byl zvolen do čela Asociace soukromého zemědělství ČR. Kam by podle vás měla tato organizace směřovat? Myslím si, že asociace má dobrý směr, bývalý předseda Stanislav Němec v tom udělal kus práce. Dnes je důležité, že asociace má kancelář, která aktivně funguje.
Jinak je třeba dál pokračovat ve věcech kolem byrokracie. Je to strašný boj, ale jde skutečně o věci, které mohou nejsnáze a nejlaciněji ulehčovat sedlákům život. Mají totiž mnoho starostí s odbytem a cenami a navíc ještě na ně navalujeme to, že se musí věnovat po sobě chodícím kontrolám, tak to je samozřejmě umořuje. Pak se chceme zabývat zákonem o prodeji státní půdy. Je třeba využít zbytku času, který je ještě vyčleněn na její prodej, aby se k ní dostali zemědělci, nájemci, případně vlastníci, kteří hospodaří v místě nebo sousedních katastrech. Pak bychom se chtěli soustředit na pozemkové úpravy, protože se v nich promítá několik potřeb, a to jak vlastníků, tak i záležitostí, které jsou potřeba udělat v krajině. Jsme přesvědčeni o tom, že je třeba pokračovat v pozemkových úpravách, ale je nutné je koordinovat s operačními programy jiných resortů, jako je třeba ministerstvo životního prostředí, protože jde o zadání práce , která má pozitivní dopad na krajinu. Pak se samozřejmě budeme zabývat takovými věcmi, jako jsou prodeje ze dvora, domácí porážky a Program rozvoje venkova (PRV).
Mohl byste konkretizovat oblast PRV? V tom se již udělalo hodně práce. Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF) už umí komunikovat se žadateli na začátku procesu podávání projektů, ale nastává problém na jeho konci, při podávání žádostí o proplacení, kdy jsou vyřazeny a finančně kráceny ukončené projekty. Myslím si, že nevládní organizace by měly intenzivně pracovat a komunikovat s ministerstvem, se SZIFem, aby se omezily důvody formálních vyřazení.
Stát by měl podle nás spolupracovat se žadatelem až do doby proplacení žádostí, aby se zbytečně nevršily formální nedostatky během realizace projektu.
Zmínil jste se o vyřazování projektů na konci celého procesu? Ano. Asi 23 procent projektů z opatření PRV je vyřazeno, nebo pokráceno. To znamená, že projekty se realizují a na konci se z nějakého důvodu vyřazují, nebo se žadatelům krátí peníze. Teď je potřeba zjistit, z jakých důvodů k tomu dochází. Z prvního kola jde asi o 350 milionů korun, což je hodně peněz. Vzhledem k tomu, že máme převis v poptávce, tak není potíž tyto peníze utratit. Problém je ale v tom, že když si vezmete třeba 30 procentní „úmrtnost“ projektů na počátku a 20 procentní na konci, tak to je celkem zhruba 50 procent projektů, které musí někdo zúřadovat, ale je to k ničemu. Úředníci na SZIFu tak dělají 50 procent práce úplně zbytečně. Chápu, že je to zatěžuje. Nemohou se totiž věnovat tomu, co by bylo efektivní. Myslím si, že stát by měl v této oblasti skutečně pomoc a udělat nějakou nápravu.
Co se týká byrokracie, tak byste tedy začali ve vztahu se SZIF?
Tyto věci se již trochu vyprofilovaly. Je ale třeba také více využívat Portálu farmáře. Víme například, že existuje určitá byrokracie například při pravidelných hlášeních. Například se dělají měsíční hlášení při drobném prodeji. Drobný prodej bude narůstat, tím pádem budou podniky muset dělat tato hlášení. Tak proč nevyužít Portál farmáře k pravidelnému měsíčnímu hlášení, které je stejně jenom orientační. Mnohem důležitější je roční hlášení. Autorizovaný přístup do portálu farmáře by měl stačit SZIFu k tomu, aby měl neustálou kontrolu sledování, jak je třeba plněna kvóta.
Ještě bych se vrátila k pozemkovým úpravám. Došlo již k navázání nějakých kontaktů? Přiznám se, že zatím nedošlo. Hledáme spíš spojence, třeba i v jiných nevládních organizacích, jako je teď Spolek pro obnovu venkova, nebo Svaz vlastníků půdy ČR, abychom po volbách iniciovali, spolupráci resortů při komplexních pozemkových úpravách a peníze se používaly koordinovaně.