OAK Trutnov k biopalivům

V neděli 16. 5. 2010 v televizním pořadu Otázky Václava Moravce proběhla diskuse k přimíchávání bioložek do pohonných hmot. Vzhledem k průběhu diskuse a argumentům, které použil tajemník prezidenta ČR Ladislav Jakl k obhajobě prezidentského veto zákona o ochraně ovzduší, zareagovalo představenstvo Okresní agrární komory Trutnov za zemědělce ze svého okresu a své členy. Reakci OAK Trutnov zveřejňujeme.

V minulém týdnu prezident ČR Václav Klaus vetoval novelu zákona o ochraně ovzduší, která úspěšně prošla Parlamentem a Senátem ČR. Tato novela kromě jiného přikazovala navýšení podílu biosložky v pohonných hmotách, konkrétně navýšení podílu biolihu u motorových benzínů z dosavadních 3,5 na 4,1 % a navýšení podílu MEŘO (metylesteru řepkového oleje) u motorové nafty z 4,5 na 6,1. K veto byl připojen vysvětlující dopis prezidenta, který už sám o sobě vyvolával dojem honu na čarodějnice (nebo tažení veterinářů, hygieniků a výrobců obalů na trvanlivé mléko proti mléčným automatům).
Při schválení navrhované novely by bylo možné na biosložky do pohonných hmot využít dalších 9500 ha osetých obilím, popřípadě cukrovkou, a 57 500 ha řepky.
Podle Důvodové zprávy k předloženému návrhu novely zákona by její schválení představovalo kromě toho, že splníme cíle EU v této oblasti, také:
• podporu využívání biopaliv, která jsou obnovitelným zdrojem energie. Zároveň užitím biopaliv v dopravě se snižuje závislost na ropě, a následně se zvyšuje bezpečnost ekonomiky v zásobování energiemi;
• dosažení snížení emisí skleníkových plynů především emisí oxidu uhličitého fosilního původu cca o 0,7 milionu tun;
• podporu pro zemědělství (bez nároků na státní rozpočet).
Prezident Klaus připojil ke svému veto také vysvětlující dokument, kde hlavním argumentem je jeho názor o nesmyslnosti teorie globálního oteplování.
V neděli 16. 5. 2010 se na toto téma sešli v pořadu Otázky Václava Moravce ředitel politického odboru kanceláře prezidenta republiky a tajemník prezidenta Ladislav Jakl, bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík, prezident Agrární komory ČR Jan Veleba a analytik společnosti Fio Josef Novotný.
Začala tak naprosto neuvěřitelná přehlídka názorů a přesvědčování zarytého odpůrce obnovitelných energií, která sice nebere v potaz žádný věcný argument v oblasti jejich využívání, ani realistické informace o dopadu na životní prostředí v České republice nebo v Evropě, ale zato naprosto arogantně, urážlivě a diletantsky odsuzuje celé toto odvětví, navíc zcela bez ohledu na dopady takového postoje hned na několik resortů hospodářství. Je s podivem, jak si může tajemník prezidenta republiky dovolit ve veřejné debatě tak zarytě předkládat naprosté nesmysly a na jejich základě zmařit další možnost pro využití další části zemědělské produkce na trhu. Stačí jen citovat z jeho vystoupení: „přimíchávání biopaliv je špatné, zlé, pochybné“, „pan Veleba přece musí jako každý poctivý zemědělec a sedlák přiznat, že mu krvácí srdce, když místo normálních dobrých plodin, místo chleba musí na svých polích pěstovat ten žlutý odporný benzín“, „žlutá pole zamořila krajinu, mají vážné dopady na krajinu, hospodaření s hnojivy, s vodou, vážné dopady na motory vozidel“, „biopaliva škodí, škodí lidskému zdraví, škodí přírodě, škodí ovzduší, škodí krajině, škodí motorům, škodí peněženkám českých motoristů“, „zemědělci jsou skupinou, kteří vydělávají na pokřivení pravidel“…
Ladislavu Jaklovi se sice dostalo na jeho „vědecké argumenty“ hodné odporu papeže proti antikoncepci realistických a podložených odpovědí od pana Bursíka a Jana Veleby, zjevně je ale nejen nehodlal poslouchat, natož akceptovat. V takovém případě je každá snaha o diskusi naprosto marná a je jen ztrátou času.
Jelikož je postoj pana Jakla tlumočením oficiálního postoje prezidenta České republiky, vede k několika velmi závažným důsledkům.
• Znemožnění uplatnění produkce ze zhruba 60 tisíc hektarů zemědělské půdy na domácím trhu s biopalivy – tato produkce nyní zůstane v ČR jako neuplatnitelná na trhu a povede k dalšímu snižování cen rostlinných komodit, které jsou již druhým rokem na úrovni devadesátých let.
• Drží české zemědělce na úrovni producentů surovin, jelikož nebude zájem o zpracování vypěstovaných komodit na MEŘO a biolíh. Bude nutné pro tuto produkci najít cestu na trhy zemí EU15, které ale dávají přednost zpracování vlastní produkce. Za vysoký podíl produkce surovin jsme zároveň opět kritizováni.
• Díky přímým platbám vypláceným v režimu na hektar zemědělské půdy se současným pěstitelům energetických plodin zatím vyplatí tyto v osevních postupech snížit a zaměřit se na technologicky jednoduché obiloviny. To bude znamenat další tlak na jejich ceny. Nebo zcela upustí od obdělávání orné půdy a nechají ji ležet ladem. To může přinést další tlak na zastavění úrodné půdy a tím její definitivní vyřazení jak z produkce potravin, tak z její role v přírodním prostředí a koloběhu vody v krajině.
• Uvalení sankcí Evropské unie za neplnění mezinárodních závazků, které opět zatíží rozpočet ČR.

Pan prezident Václav Klaus ústy pana Jakla zcela ignoruje fakta o pěstování plodin na produkci biopaliv.
• Řepka olejka, řepa cukrovka i obiloviny jsou plodiny pěstované na českém území stovky až tisíce let. Mají své místo v osevních plánech a jejich pěstování má propracované agrotechnické postupy.
• Řepka, obiloviny ani cukrovka nevytlačují z polí potravinové plodiny, protože o ty není na trzích zájem a ceny krmných a potravinových obilovin jsou těsně na hranici výrobních nákladů. Energetické plodiny pouze nahrazují plodiny, které by zemědělci přestali pěstovat.
• Kvůli pěstování energetických plodin nedochází na území ČR ke kácení lesů ani k vysušování mokřadů, ani k rozorávání travních porostů z toho důvodu, že máme dostatek zemědělské půdy jak pro potravinovou a krmivářskou, tak pro energetickou produkci. Pokud ke jmenovaným jevům dochází na druhé straně zeměkoule, je třeba tlačit na Evropskou komisi a parlament, aby evropské trhy ochránili před dovozem bioložek z těchto zemí, nikoliv bránit jejich pěstování u nás.
• Každý rok se pro zemědělce zpřísňují pravidla na zacházení s půdou, přírodními zdroji a zvířaty, které na jednu stranu snižují případné negativní vlivy zemědělství na životní prostředí, ale na druhé straně komplikují a dále prodražují zemědělské podnikání bez jakéhokoliv pozitivního vlivu na úroveň příjmů. Tato pravidla - kontrolovaná, vymáhaná a sankcionovaná mají stejný dopad u potravinových jako energetických komodit.
• Zemědělci také používají pohonné hmoty, v období jarních a sklizňových prací jsou jejich významnými spotřebiteli a nemají tedy nejmenší důvod usilovat o jakékoliv zhoršování jejich kvality, protože by docházelo k poškozování i jejich techniky. Pokud existuje problém s kvalitou směsných pohonných hmot, je nutné jej řešit tam kde se PHM míchají, nikoliv bránit produkci biosložek.

A konečně poslední informace – řepka jako nejpranýřovanější energetická plodina se pěstuje asi na 360 tisících hektarech zemědělské půdy z celkových 2,5 milionu obdělávaných, tedy na 14,5 %, z toho na metylester řepkového oleje se zpracovává produkce z 20 % osetých ploch, tedy z asi 70 tisíc hektarů. To z celkové plochy orné půdy představuje 2,9 %. Naproti tomu obiloviny se pěstují na 1,5 milionech hektarů – 60 % orné půdy. Kdyby řepka kvetla bíle nebo zeleně, pravděpodobně by si jí na polích málokdo všiml.
Pana Václava Klause si jako zemědělci vážíme kromě jiného také kvůli jeho rezervovanému postoji k centralismu Bruselu i ke katastrofickým scénářům globálního oteplování. Musíme ale bohužel konstatovat, že oba tyto postoje v případě zákona o ochraně ovzduší zcela jednoznačně poškodily zemědělce jak z hlediska uplatnění produkce na trhu, tak v očích veřejnosti. Zejména jejich prezentace panem Jaklem byla záměrně zavádějící a jednostranná, bez věcných argumentů a bez ohledu na realitu v České republice i v Evropě. Proto budeme i nadále podporovat záměr na zvýšení podílu bioložek v palivech i záměr na zvyšování podílu zemědělství na energetické politice státu.
Je to pro nás totiž jedna z cest, jak si vůbec zachovat existenci. Se zachováním existence českých zemědělců souvisí i možnost nadále dodávat našim občanům kvalitní, prověřené a bezpečné potraviny, jejichž produkci musíme v současnosti tak těžce obhajovat a prosazovat na trhu.

Vladimír Šimek
předseda Okresní agrární komory Trutnov