Komu vadí čerstvé mléko

Prodej čerstvého mléka z automatů i přesto, že jeho objem je jen mizivým zlomkem produkce mléka v České republice, nedává spát společnosti Tetra Pak, která je u nás známa především výrobou obalů na trvanlivé mléko. Minulý týden proti čerstvému mléku svolala tiskovou konferenci.

Téma tiskové konference firmy Tetra Pak, která, jak uvádí na svých internetových stránkách zaměstnává 21 tisíc zaměstnanců a působí ve 150 zemích, bylo Pít či nepít mléko z automatů? a jejím cílem bylo informovat novináře, že čerstvé mléko z automatů není zdravé. To ostatně dokládá i text na pozvánce, který informuje, že se účastníci konference dozvědí „ proč může přímá konzumace mléka z mlékomatů ohrozit lidské zdraví...“.
Zástupcům zemědělců a výrobce mléčných automatů, kteří se pokusili na této konferenci vystoupit a vysvětlit svoje stanovisko, však vstup do sálu pořadatelé neumožnili. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby, který se osobně na tiskovou konferenci dostavil, šlo o účelovou akci Tetra Paku s cílem poškodit prodejce čerstvého mléka.
„Byla na nás přivolána policie a ze strany německého majitele pražské restaurace, ke se konference konala, došlo k fyzické inzultaci, jejímž výsledkem je poškozený oblek prezidenta AK,“ uvádí se ve sdělení odmítnutých účastníků konference, které má náš týdeník k dispozici.
Ve sdělení dále stojí, že „farmáři chovající dojné krávy se dostávají do situace, kdy o prodeji jejich mléka (zákonným způsobem) rozhodují zahraniční firmy a úředníci státní administrativy. Agrární komora ČR k tomuto skandálnímu postupu zaujme v krátké době zřetelné a jasné stanovisko, které bude mít celorepublikové konsekvence“.
Na samotné konferenci pak vedoucí Nemocniční hygieny z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Antonie Bořkovcová uvedla, že „pít tepelně neošetřené mléko je nebezpečné zejména pro těhotné a kojící ženy, infekce se může totiž přenést na plod, respektive na dítě“.
Producenti mléka nicméně konstatují, že automaty na čerstvé mléko jsou běžnou součástí života obyvatel mnoha států Evropy již několik let. Vyhovují evropskému právu a legislativě pro hygienu a bezpečnost potravin. Každý chov je registrován a kontrolován na krajské veterinární stanici, každé zvíře je evidováno a při schvalování automatu se veterinární stanice vyjádří, z kterého chovu lze dodávat mléko a z kterého ne.
Čerstvé mléko od chovatelů není nijak technologicky zpracováno, proto je jeho trvanlivost jen zhruba do tří dnů. Narozdíl od trvanlivého mléka však má to čerstvé zpravidla vyšší obsah tuku a je použitelné i na domácí výrobu tvarohu, másla nebo sýru.
Mléčných automatů u nás nyní funguje více než stovka. Kdyby hypoteticky každý z nich prodal denně v průměru 300 litrů mléka, v celé republice by to činilo zhruba 30 tisíc litrů, přitom denní tuzemská produkce mléka dosahuje zhruba šesti milionů litrů. Mlékaři proto zatím automaty nepovažují za větší konkurenci. Otázkou tedy zůstává, proč vadí jejich dodavateli obalů.