Diskusní fórum Manažera roku

Několik desítek manažerů dnes diskutovalo na pražském Žofíně při kulatém stolu. Obsahem jejichn diskuse bylo, jaké jsou konkrétní dopady globální recese na českou ekonomiku a jaké jsou úspěšné manažerské metody při jejím překonávání. Zejména se řešila otázka, do jaké míry je nynější krize vyvolána i morálním úpadkem politických a ekonomických elit. Diskuse probíhala v rámci udělování cen finalistům prestižní soutěže Manažer roku 2009, která letos probíhá již po sedmnácté. Informovala o tom mluvčí Manažerského svazového fondu Lýdie Procházková.

Vyhlašovateli soutěže Manažer roku 2009 jsou Svaz průmyslu a dopravy ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a Česká manažerská asociace.
„Současná krize je také krizí morálky. Přestože má Česká republika evidentní konkurenční výhody, jakými jsou relativně levná a vzdělaná pracovní síla či strategická poloha a další faktory, jsou zde i výrazná negativa jako je korupce, což sráží naši konkurenceschopnost,“ uvedl Zbyněk Frolík, majitel společnosti Linet a člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Podobně své obavy ze současného stavu společenské morálky a jednání části politické reprezentace vyjádřili i ostatní manažeři - účastníci debaty. „Krize bude tak hluboká, jak nám dovolí etické kodexy,“ poznamenal k tomu Pavel Bobošík, majitel sklářské firmy Sahm.
Například Jan Mühlfeit, předseda Microsoft Europe, upozornil na skutečnost, že morální aspekt krize není jen záležitostí české společnosti, nýbrž že jde o součást problémů globálního světa. „Žijeme ve velkém nadbytku, hmotné statky se staly nejdůležitější hodnotou. To se projevilo v tom, že během posledních dvacet let se vytratila rovnováha mezi profitem a péči o společnost,“ uvedl.
Někteří manažeři poukázali i na slabou zodpovědnost politiků v souvislosti s jejich hodnocením hloubky krize. „Zapomněli jsme na to, že se krize pravidelně opakují. Veškerá politika žila tím, že se nám nemůže nic stát a že příští rok budeme mít vše za sebou,“ řekl Handl,generální ředitel společnosti Setuza.
V diskusi vystoupil i Radek Špicar, komunikační ředitel automobilky Škoda Auto a poradce Svazu průmyslu a dopravy ČR. Z pohledu automobilového průmyslu poukázal na tři aspekty vývoje krize. „Krize přišla nečekaně rychle. Během krátké doby postihla jako pásový opar celou zeměkouli. Projevila se v propadu poptávky v řádech desítek procent,“ uvedl Radek Špicar.
Manažeři se shodli v tom, že tuzemské firmy v krizi obstály. „Prokázaly svou operativní schopnost a obstály i ve snaze udržet zaměstnanost svých lidí,“ uvedl Zbyněk Frolík. Podobný názor vyjádřil i Pavel Bobošík: „České podniky si s krizí poradily. Máme k tomu dobré fundamenty, zejména vzdělanost“.
Diskutující poukázali i na to, že nebýt zodpovědného přístupu mnohých manažerů, míra nezaměstnanosti by byla mnohem vyšší, než tomu je v této době.
Krize však podle účastníků debaty ještě v té či oné míře trvá. Problém spočívá v tom, že některá odvětví ji prožívají se zpožděním. Například ve stavebnictví existuje vždy značná setrvačnost, takže loňský rok se na jeho situaci neprojevil tak dramaticky jako v odvětvích jiných.