Inspirace u Francouzů

Inspiraci u zavedených francouzských výrobců biopotravin a dalších produktů ekologického zemědělství mohli jejich čeští kolegové hledat na veletrhu Biostyl, který se uskutečnil minulý týden na pražském Výstavišti. "Francie je pro nás země dobrého jídla, gurmánství a kvalitního vína," řekl organizátor veletrhu Ctirad Hemelík. Podle jeho zkušeností jsou biopotraviny i v ČR velkým hitem posledních let a zájem lidí o ně vzrůstá

ČR si v rozvoji biopotravin ve srovnání s dalšími státy bývalého východního bloku vede lépe, proti západoevropským zemím však stále pokulhává. První domácí biologické potraviny se na trhu začaly objevovat už v roce 1990. "Zatímco Maďaři a Slováci se orientovali jenom na export surovin, tak my jsme vytvářeli trh," řekl náměstek ministra zemědělství Jiří Urban na odborné konferenci nazvané Biostyl po francouzsku, která byla součástí programu veletrhu. Ekologické zemědělství se podle Urbana v Česku již prosadilo téměř na desetině obdělávaných ploch, ekologické potraviny však činí pouze 0,75 procenta celkové spotřeby potravin. Stát zemědělce k rozvoji ekologického zemědělství motivuje finančně podle toho, čím své plochy osejí. Za hektar travních porostů dostávají 3000 korun, za sady v ekologickém režimu až 24 tisíc korun. Zemědělci proto mají o ekologické zemědělství zájem, spotřebitele však od nákupu biopotravin často odrazuje jejich vysoká cena. Mnohem vyšší rozdíl v ceně biopotravin a "konvenčních" potravin oproti západoevropským zemím je podle Urbana dán tím, že se obchoduje s menšími objemy zboží, které se musejí převážet na dlouhé vzdálenosti.  "Kromě cenového rozdílu spotřebitelům vadí i nedostatečný sortiment," míní Urban. Zatímco na západ od českých hranic si lidé mohou bez problémů koupit čerstvé biologické produkty jako mléko, maso, zeleninu, ovoce a pečivo, u nás jsou zákazníkům z ekologické produkce k dispozici zejména různé čaje, koření a dětské výživy. "Navíc biozelenina, která se prodává v supermarketech, bývá ovadlá, a proto není příliš atraktivní," dodal.