Chtějí rovné podmínky

Zástupci nevládních agrárních organizací ČR, Slovenska, Polska, Maďarska, Litvy a Lotyšska podepsali minulý týden na kongresu v Brně deklaraci, v níž požadují vyrovnání podmínek při výpočtu přímých zemědělských dotací se starými zeměmi Evropské unie od roku 2014. Tato mezinárodní akce navazovala na setkání agrárních organizací zemí Visegradské čtyřky, které se uskutečnilo 22. března.

Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba prohlásil,že tento podpis představuje významný krok, po kterém bude následovat série dalších. „Půjde především o práci s politiky a vládami konkrétních zemí a všichni společně pak i s evropským parlamentem,“ upřesnil s tím, že pokud Evropská komise tyto požadavky nevyslyší, nevylučuje ani protesty přímo v Bruselu. Podle něj je pro zemědělce z nových členských zemí nepřijatelné, aby současný stav trval i po roce 2013. Farmáři podle něj požadují, aby se přímé platby nadále nevypočítávaly podle historických dat, které zvýhodňují staré země, ale byly rovné pro všechny státy. Původní země EU naopak chtějí prodloužit takzvané přechodné období pro vyrovnání přímých plateb i po roce 2013. Poradce ministra zemědělství Jiří Šír považuje nastolení rovných podmínek za klíčovou záležitost. „Těžko můžeme vydávat větší množství z rozpočtů na přímé platby, které nebudou spravedlivé,“ konstatoval. Podle Veleby vývoj ve všech nových zemích kromě Slovinska byl po vstupu do EU „jako přes kopírák“. Všude zaznamenali pokles zemědělské produkce a zaměstnanosti, dovoz ze starých zemí EU naopak roste. Představitelé nevládních agrárních organizací se shodli, že celková situace sektoru v jednotlivých zemích je nadále kritická, hospodářské výsledky podnikatelských subjektů za rok 2009 jsou v propadu a bez výhledu zlepšení podmínek. Současná rámcová pravidla zemědělských politik vedou podle nich k útlumu výrobního hospodaření a podpoře extenzivních forem. Stále podle nich trvá katastrofální situace v sektoru produkce mléka. „Chovatelé dlouhodobě prodávají mléko za ceny které jsou pod výrobními náklady produkce a nadále klesají stavy dojnic,“ uvedli účastníci kongresu ve své deklaraci. Aktuální mimořádná pomoc Evropské komise je podle nich sice vítaná, ale nedokáže účinně zvrátit situaci. Národní programy pomoci přicházejí se zpožděním. Účastníci setkání se také shodli, že neustoupila ani kritická situace v chovech prasat a produkci vepřového masa. Výrazně klesly a nadále se snižují stavy prasat a poptávka místních trhů je kryta dovozy ze starých členských zemí EU. U obilovin přetrvávají problémy s odbytem produkce za nízké realizační ceny. Na setkání zazněl rovněž požadavek na zachování intervenčních nástrojů nejen u obilovin, ale i u dalších komodit. „Intervenční cena musí být však o něco vyšší než nákladová a to by teprve zachránilo výrobu,“ zdůraznil jeden z přednášejících. Veleba poznamenal, že kongresu se zúčastnily jen některé z pozvaných nevládních organizací. Zástupci Rumunska, Bulharska, Estonska a Ukrajiny nakonec nepřijeli. Kromě obchodního rady Rakouska do Brna rovněž nezavítal žádný představitel agrárních organizací starých členských zemí Evropské unie, ačkoliv i jejich zástupci byly na jednání konference pozváni. Jejich nepřítomnost Veleba chápe, ale to, že pozvání nepřijal ani nikdo z vedení COPA v Bruselu, považuje za nepřijatelné. „To je urážka pro nové státy a je to silné sdělení. My se jich na to zeptáme a jestliže by ten vývoj měl jít takto i nadále, tak nevidím důvod, proč bychom měli Bruselu platit v případě české agrární komory 250 tisíc eur (asi 6,3 milionu korun) ročně na členských poplatcích,“ prohlásil Veleba. Podobný názor zastávají také zástupci nevládních organizací z Polska a Slovenska. Šír uvedl, že neúčast zástupců ze starých členských zemí je velmi silný signál. Většina z nich by si totiž ráda ponechala podpory, které mají, dodal s tím, že nastolení rovných podmínek bylo nejčastějším podnětem veřejné konzultace k vizi českého zemědělství, která byla nedávno ukončena na internetových stránkách ministerstva zemědělství.