Rozhovor týdne

S Wladyslawem Piaseckim, viceprezidentem Krajové rady rolnických komor, jsme hovořili o situaci v polském zemědělství.

Na konferenci nevládních agrárních organizací nových zemích Evropské unie se hovořilo o kritické situaci v zemědělství nových států Evropské unie. Jak si stojí polské zemědělství? Co se týká zemědělské produkce, vracíme se do 50. let. Klesají stavy prasat i skotu.
Systematicky se snižuje počet dojnic, zanedlouho budeme mít potíže, abychom splnili mléčnou kvótu. Jediným segmentem, který se rozvíjí, je chov drůbeže. Po roce 2012 však chov drůbeže bude podléhat novým podmínkám. Bude zakázán chov slepic v těsných klecích. Slepice se buď budou muset chovat v takzvaných obohacených klecích, kde musí být například hnízdo a bidýlko, nebo v alternativních chovech. Myslím si, že nastanou problémy, protože nové technologie budou vyžadovat další investice. Na to ale chybějí peníze. Zemědělci v současnosti nevydávají finanční prostředky na investice, ale na nákup základního prostředku, kterým je zemědělská půda. Ministr chce totiž do roku 2016 prodat veškerou státní zemědělskou půdu. To má za následek, že polští rolníci jsou v oblasti modernizace provozů stále pozadu.
Cenové nůžky se čím dál víc otevírají. Náklady zemědělců rostou, ale kvůli nízkým cenám zemědělských komodit na trhu, klesají jejich příjmy. Když jsme vstupovali do Evropské unie, jedním z hlavních cílů byla stabilita cen. To se ale nepovedlo.
Neobáváte se, že půda bude rozprodána cizincům? Ochranná doba pro nákup půdy je u nás až do roku 2016. Zemědělci v Polsku tak mají šanci si do této doby nakoupit zemědělskou půdu. Ošetřeno je i to, aby se k půdě ve větší míře nedostávali cizinci ani prostřednictvím různých společností. Pokud si chce koupit půdu firma, tak v případě, že má i jen 25procentní podíl zahraničního kapitálu, musí mít souhlas ministra vnitřních věcí a zemědělství.
Zpřísnily se v době ekonomické krize podmínky bank pro otevírání úvěrů zemědělcům? V Polsku máme investiční zákon, který stojí za tím, že polští zemědělci nepociťují tolik finanční krizi jako jejich kolegové v jiných zemích, protože tento zákon je ochránil.
Je známo, že když je nějaký resort v hospodářské krizi, tak všechny banky utíkají z postižené oblasti– nebo mají ostřejší podmínky pro udělování úvěrů. U nás je většina bank v rukou zahraničních finančních institucí. Západní firmy ale dokonale vycítily situaci v Polsku a protože mají snadnější přístup k finančním prostředkům ve svých zemích, nabídly polským podnikatelům, že jim usnadní otevírání úvěrů. Předpokladem ale je, že budou nakupovat zboží v jejich zemích. To má za následek zvyšování dovozů.
Jak Polsko řeší dopady ekonomické krize? Je přijato několik podpůrných programů, které mají napomoci zemědělcům. Parlament schválil zákon, který připouští, aby obilí bylo využíváno jako surovina pro energetické potřeby. Zemědělci by se tak měli více zaměřit na diverzifikaci svých činností a investovat třeba do výroby bioplynu a jiných vedlejších produkcí, které by byly větším přínosem, než samotná zemědělská výroba.