S Miloslavem Chlanem, předsedou Ústředního bramborářského svazu ČR, jsme hovořili mimo jiné o výhledech pěstitelů brambor.
Minulý týden se konala valná hromada vašeho svazu. Hovořilo se i o snižování pěstitelských ploch. Očekáváte, že plochy brambor poklesnou i letos? Ano. Věřím, že snížení ploch nebude ale tak velké a zemědělci u této komodity zůstanou. Podle mě bude pokračovat pokles na úrovni dvou , tří, nebo čtyř procent. Na odhady je však ještě příliš brzy. Rozhodující pro osázené plochy budou peníze, kterými farmáři budou disponovat. Náklady na jeden hektar brambor jsou totiž čtyřikrát vyšší než na hektar obilí. Ceny brambor jsou na hranici rentability, v současnosti se prodávají kolem tři korun za kilogram.
Na jaké výměře se vloni pěstovaly škrobárenské brambory a jaký se očekává vývoj pěstebních ploch letos? Škrobárenské brambory byly loni pěstovány na necelých 4,5 tisíce hektarů. S plochami potřebnými pro vypěstování sadby jde až o 5,5 tisíce hektarů, což je necelých 15 procent ploch pěstovaných brambor u nás. Plocha tohoto užitkového směru se v průběhu několika let příliš nemění. Má mírný trend k poklesu, který je nahrazen zvyšujícím se výnosem škrobu z hektaru. Podobnou situaci lze očekávat i letos. Zemědělci oceňují na pěstování škrobárenských brambor uzavírání závazných smluv na dodávky, dlouhodobě stabilní ceny a také skutečnost, že veškeré množství brambor je zaplaceno do 30 dnů po dodání.
Bude naplněna kvóta výroby škrobu? Letos již nebude v provozu výrobna bramborového škrobu ve firmě Natura, a.s., v Hamrech u Havlíčkova Brodu. Její kvóta by měla být rozdělena do konce března mezi zbývající škrobárny. Kvóta České republiky je 33 660 tun, ale kapacity českých škrobáren představují 50 tisíc tun na kampaň. Od sklizně 2012 pěstování brambor na výrobu škrobu nebude regulováno a škrobárny budou moci zvýšit objem jejich zpracování.
Kolik se vlastně v současnosti zkouší odrůd brambor? Po dohodě s Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským bude letos poprvé možné zkoušet i ty odrůdy pro produkci škrobu, které jsou registrovány v Evropském katalogu a v ČR registrovány nejsou. Jde vlastně o pilotní projekt, kdy byly vybrány právě brambory pro produkci škrobu, protože zahrnují relativně nevelký počet odrůd, a to kolem 30. Pokud se projekt osvědčí, mohl by se později rozšířit i na konzumní odrůdy.
Na valné hromadě jste hovořili i o projektu, zaměřeném na propagaci spotřeby brambor. Na co se v něm soustřeďujete? Projekt zahrnuje několik témat. Jedním z nich je připomenout lidem, že brambory jsou základní potravinou. Soustředíme se i na vysvětlení rozdílů v kvalitě brambor podle varných typů a odrůd brambor, jejich nutriční hodnoty a podobně. Chceme oslovit mládež, mladé rodiny s dětmi, odborníky na výživu, pracovníky jídelen a všechny, kteří mají možnost spotřebu konzumních brambor nějak ovlivnit. Materiál byl již podán na Státní zemědělský intervenční fond. V krátké době by měl být odeslán Evropské komisi. Pokud ho komise odsouhlasí, mohl by být projekt spuštěn letos od 1. října. Rozpočet činí asi šest milionů korun. Financován by měl být z 50 procent z prostředků Evropské unie, které jsou vyčleněny na program propagace zemědělských výrobků. Zbývajících 30 procent by mělo být financováno prostřednictvím SZIFu a dvacet procent naším svazem.