Chybějí peníze na výzkum

Škrty ve státním rozpočtu na letošní rok a omezení přídělu peněžních prostředků se dotýkají i výzkumných pracovišť. Jak zvládá financování svých projektů Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o., který za rok oslaví 60 let své existence, jsme se zeptali jeho ředitele Václava Ludvíka.

Na nedávných Ovocnářských dnech jste se zmínil, že se letos mění financování Výzkumného ústavu ovocnářského Holovousy. Mohl byste to konkretizovat? Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy je financován z několika zdrojů.
Především jde o účelové finanční prostředky ze zdrojů ministerstva zemědělství na řešení výzkumných projektů. Institucionální finance na řešení výzkumného záměru jsme dosud získávali z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Přístup k těmto zdrojům nám umožnil až zákon č.130/2002. Před přijetím zmíněného zákona měli k těmto zdrojům přístup pouze státní výzkumné organizace, vysoké školy a podobně. Podmínkou získání těchto prostředků je povinnost veškerý zisk organizace po zdanění zpětně investovat do výzkumné činnosti. Na základě nových kritérií Rady vlády pro vědu a výzkum bylo rozhodnuto, že prostředky, přislíbené na rok 2010, budou rozděleny. Dostaneme tak dvě třetiny a jedna třetina bude uvolněna až na základě našeho hodnocení. Hodnocení ústavu je závislé na mnoha kritériích, která favorizují univerzity, vysoké školy i ústavy akademie. V konečném rozpočtu na rok 2010 byly ještě zmíněné dvě třetiny v rámci úspor sníženy o 16 procent. Zbývající jedna třetina byla zredukována na 33 procent. Proti původnímu rozpočtu tak došlo u institucionálních prostředků ke snížení o pět milionů korun.
Třetím zdrojem jsou dotace na genové zdroje, technické a prostorové izoláty, imunoenzymatické metody a na novošlechtění. Čtvrtá část financování představují prostředky, které vyděláme poskytováním služeb, testováním, poradenstvím, prodejem apod. Například prostorové a technické izoláty nebo šlechtění je financováno z 60 až 80 procent a zbytek musíme uhradit z vlastních prostředků..
Problém je, že ministerstvo zemědělství účelové prostředky nemá. Letos do této kapitoly směřovalo přes 35 milionů korun. Přihlášeno bylo 220 projektů, ale financováno je jich pouze 18 pro celé zemědělství. V Holovousích je financován pouze jeden projekt, v němž jsme v pozici spoluřešitele. Týká se problematiky virových chorob. Koordinující pracoviště je Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze – Ruzyni.
Jak se změna financování promítne do vašeho ústavu, budete muset sáhnout k personálním změnám? To v každém případě. Někteří zaměstnanci již skončili. Šlo o pracovníky na zkrácený pracovní úvazek, nebo ti, kteří měli pracovní smlouvy do konce roku 2009. U některých dalších zaměstnanců jsme zkrátili pracovní úvazky. Když to tak půjde dál, podstatně bolestnější bude rok 2011. Koncem letošního roku budeme muset zredukovat stav pracovníků v řádu desítek.
Potíž je ale v tom, že jsme instituce, která pracuje s trvalou kulturou, a výsledky výzkumu nezískáváme z roku na rok. Ve výzkumné činnosti musí být určitá kontinuita, pokusy se musí zakládat s patřičnou vizí a materiál musí být v předstihu připraven. Přesto máme všichni stejnou povinnost již druhým rokem po zahájení řešení publikovat v recenzovaném časopise.
Požádali jste i o podporu prostřednictvím operačního programu přes ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Jaký dopad by na vás měl neúspěch této žádosti? Ano. Pokud teď neuspějeme v operačním programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI), osa II, regionální výzkumná a vývojová centra, budeme muset zůstat ve starých pronajatých prostorách a pracoviště nebudeme moci vybavit novou laboratorní a výzkumnou technikou. Pokud bychom nezískali potřebné prostředky, je to osudná cesta do pekel.
V první výzvě jsme podali naši žádost, ale neprošla tuzemským hodnocením. V oficiálním zdůvodnění bylo uvedeno, že jsme nadhodnotili indikátory. My však argumentujeme tím, že naši nově přijatí výzkumní pracovníci, nositelé vědeckých hodností, budou na špičkových přístrojích generovat výsledky, které lze uplatnit.
Nově zpracovanou, zpřesněnou a doplněnou žádost jsme do OP VaVpI podali ve druhé výzvě v listopadu loňského roku. V současné době očekáváme výsledek hodnocení a v případě úspěchu bude naše žádost postoupena k oponentuře v zahraničí.
Chybějí též peníze na propagaci nových odrůd, což vidím také jako velkou překážku v jejich uvádění na trh. I přesto se některé odrůdy z Holovous rozšířily. U jablek je to například odrůda Julie nebo Angold ale i další. V současné době je však více než o jablka zájem o třešně jako rané ovoce pro přímý konzum, a to v Evropské unii, Jihoafrické republice, Chile, či v USA. Trh s odrůdami jablek je totiž víceméně zaplněn a nyní je hladovější po třešních. Navíc jejich šlechtěním se nikdo moc nezabývá. Z těch, které jsou rozšířené, je to například Kordia, Těchlovan a Vanda. Nových odrůd máme kolem desítky. Vloni jsme registrovali šest odrůd jabloní a předloni sedm odrůd třešní. Šlechtění je usilovná dlouholetá práce, která vyžaduje cílevědomost a trpělivost.