Ministerstvo životního prostředí včera zahájilo informační kampaň k Mezinárodnímu roku biodiverzity, vedenou pod heslem: Mezinárodní rok biodiverzity - pro pestrou přírodu, pro budoucnost. Ubývání biodiverzity, tedy rozmanitosti živých organismů, je jedním z nejvážnějších globálních problémů současnosti. Příčinou je zejména narušování a destrukce přirozeného prostředí, klimatická změna a také šíření invazních druhů. Mezinárodní rok biodiverzity, vyhlášený pro letošní rok Organizací spojených národů, má na příčiny vymírání rostlin a živočichů upozornit a zároveň se je pokusit zastavit či alespoň zpomalit. Informovala tom mluvčí Ministerstva životního prostředí ČR Petra Roubíčková.
„Nejdramatičtější změny probíhají v některých rozvojových zemích, zejména v oblasti tropického pásma. Pestrost přírody a krajiny je však ohrožena také v České republice. Ztráta rozmanitosti přírody neznamená jen ochuzení současných a budoucích generací o cenné přírodní bohatství, ale škoda vzniká také ve smyslu ekonomickém, sociálním a kulturním,“ upozorňuje ministr životního prostředí Jan Dusík.
Červený seznam IUCN (Světový svaz pro ochranu přírody) eviduje celosvětově téměř 17 tisíc druhů ohrožených vyhynutím. V rámci živočichů je to 21 % savců, 12 % ptáků, 31 % plazů, 30 % obojživelníků a 37 % ryb. V rostlinné říši evidujeme celkem 74 % ohrožených vyšších rostlin. Jen v Evropě je to podle evropského červeného seznamu ohroženo bezprostředním vyhynutím 23 % obojživelníků, 19 % plazů, 15 % savců a 13 % ptáků.
Mezi nejvážnější problémy české přírody patří urbanizace, fragmentace a unifikace. Přibývá zastavěného území, výstavbou silnic se krajina drobí na menší plochy, v jejímž důsledku se zmenšuje prostor pro život a migraci živočichů a rostlin. Vybetonovaná krajina hůř odolává přívalovým dešťům a zvyšuje riziko povodní. Krajina se sjednocuje, ubývá pestrosti a různorodosti. Zpráva o stavu přírody a krajiny v České republice uvádí:
• Na území ČR je v současnosti známý výskyt 80 tisíc druhů (3500 cévnatých rostlin, 886 mechorostů, 40 000 druhů hub, 24 000 druhů hmyzu, 8000 ostatních bezobratlých, 711 obratlovců). Třetina z nich je podle kritérií IUCN hodnocena jako ohrožená.
• Polovina druhů cévnatých rostlin na území ČR náleží do některého stupně ohrožení.
• Vyhynuly některé druhy orchidejí, různé druhy plevelů.
• Z původních 267 druhů kriticky ohrožených rostlin v roce 1979 se jejich počet v roce 2000 zvýšil na 476.
• Vyhynulo 19 druhů našich motýlů a více než polovina zbytku je ohrožená (88 druhů).
• Vyhubení hrozí více než 50 % druhů obojživelníků a plazů ČR.
• V ČR hnízdí asi 200 druhů ptáků, desítky přes naše území migrují nebo zde zimují. Na úrovni Evropy je ohroženo 37 % druhů ptáků, Červený seznam ČR uvádí v kategorii ohrožených druhů celkem 52 % ptáků.
• U některých druhů je úbytek dramatický – koroptev polní 82 %, čejka chocholatá 91 %, některé druhy téměř zmizely (koliha velká, mandelík hajní).
• Trendy poklesu je možné sledovat i u druhů dříve běžných (skřivan polní). Ptáci zemědělské krajiny a druhy vázané na mokřady patří mezi nejrychleji mizící druhy.
„Nejkvalitnější ochranu přírodního bohatství v jeho nezměněné podobě poskytují národní parky. Právě v nich lze obdivovat přirozené proměny ekosystémů, právě zde nacházejí domov nejvíce ohrožené druhy. Propojení ochrany přírody a šetrné turistiky přináší prosperitu místním obcím. Vyhlašování národních parků, chráněných krajinných oblastí či přírodních rezervací je účinným nástrojem státu, jak zachovat alespoň poslední ostrůvky divoké přírody. Neméně důležitá je ale i ochrana zemědělské krajiny,“ komentuje náměstek ministra životního prostředí František Pelc.
„Zabránit překotnému zastavování krajiny může novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu zpracovaná ministerstvem životního prostředí, která momentálně čeká na schválení ve Poslanecké sněmovně. Nejenže povede k vyšší ochraně půdy zavedením povinnosti vlastníků udržovat pozemky v souladu s jejich charakteristikou, ale díky valorizaci poplatků za vyjímání půdy ze zemědělského půdního fondu podpoří využívání starších zemědělských a průmyslových území v urbanizované zástavbě, a omezí tak další degradaci české přírody,“ dodává ministr Dusík.
V rámci informační kampaně se ve svých projektech a aktivitách ministerstvo zaměří na vysvětlení těchto tématických okruhů:
Co je biologická rozmanitost? Proč je nezbytná?
Jaký je stav biodiverzity v ČR?
Co biologickou rozmanitost ovlivňuje, proč biodiverzita ubývá?
Co děláme a co můžeme ještě udělat pro zastavení úbytku přírodní rozmanitosti jako jednotlivci, organizace, státy?
Koordinaci aktivit spojených s Rokem biodiverzity v České republice bude zajišťovat Ministerstvo životního prostředí ČR. V Koordinačním výboru pro Mezinárodní rok biodiverzity je také zastoupeno Ministerstvo zemědělství, resortní a nevládní organizace.
Aktivity Ministerstva životního prostředí ČR v rámci komunikační strategie Mezinárodního roku biodiverzity:
Vybrané druhy a biotopy pro každý měsíc
Pro konkretizaci a přiblížení tématu ochrany biologické rozmanitosti a cílů Roku biodiverzity je pro každý měsíc vybrán jeden živočišný a rostlinný druh, vázaný na určitý biotop. Cílem je ukázat rozmanitost biotopů v ČR a na ně vázanou rozmanitost druhů živočichů a rostlin a ukázat problémy, kterým jsou tyto biotopy a na ně vázané druhy, vystaveny. Druhy byly vybrány i s ohledem vazby na určitý „příběh“, díky němuž bude snazší problematiku veřejnosti přiblížit a jasně vysvětlit.
Ve spolupráci s AOPK ČR bude pro každý druh připraven informační list ukazující širší souvislosti, příležitosti a ohrožení tohoto konkrétního druhu. Informace přiblíží MŽP veřejnosti formou tiskových zpráv, besedami s odborníky, neformálními setkání s novináři apod.
Druhy vybrané pro leden: rys ostrovid a hřib královský – druhy vázané na les. Více informací najdete v informačním listu.
Měsíc mezinárodní úmluvy
Současně bude každý měsíc věnován jedné mezinárodní úmluvě v ochraně přírody a krajiny, jíž je ČR smluvní stranou. Cílem akce je nejen seznámit veřejnost s danou úmluvou a jejím zaměřením, ale zejména představit národní aktivity, kterými ČR danou úmluvu naplňuje a kterými přispívá k ochraně a udržení světové biodiverzity. Leden je věnován Evropské úmluvě o krajině. Bližší informace poskytne web MŽP.
Týden pro biodiverzitu – 24.- 28. května 2010
Diskusní týden, zaměřený na průniky tématu biodiverzity a dalších témat, jako například biodiverzita a česká rozvojová spolupráce, změna klimatu a její dopady na biodiverzitu apod. Každý den jiné téma. Diskusní týden se uskuteční v týdnu od 24. - 28. května 2010 v Malém sále Městské knihovny v Praze.
Seznam všech akcí, které MŽP připravuje ve spolupráci s partnerskými organizacemi bude uveřejněn na webu MŽP pod odkazem Mezinárodní rok biodiverzity.