Pohledy na české zemědělství

V novoroční anketě týdeníku Zemědělec jsme se některých představitelů českého zemědělství a potravinářství dotázali, jak vidí situaci v tomto resortu. Položili jsme jim následující otázky:
1. Jak hodnotíte uplynulý rok?
2. Co očekáváte od roku 2010?
3. Jakými opatřeními by se podle vás mohla zlepšit situace v zemědělství?

Jiří Papež, předseda sněmovního zemědělského výboru: 1. Uplynulý rok byl v oblasti zemědělství velmi dramatický. Nejdříve optimismus po roce 2008, pak prudký pád cen, zejména mléka, následován obilím. Nervozita zemědělců vyústila v roce 2009 ve čtyři demonstrace jen v ČR, v Evropě to bylo daleko více. Pád vlády poškodil ČR uprostřed předsednictví v EU, byla to pěkná mezinárodní ostuda. Poškodilo to zejména zemědělce, protože evropská diplomacie byla silná stránka Petra Gandaloviče. Bylo v té době rozjednáno několik významných věcí, které se týkaly právě zemědělství a srovnání podmínek mezi členskými státy. To vše spadlo pod stůl. V říjnu zrušené volby a prodloužení mandátu úřednické vlády. Personální změny a návrat starých praktiků do funkcí, v některých případech i těch, kteří na ministerstvu zemědělství pracovali před rokem 1989. Prostě rok plný zvratů, z mého pohledu bohužel vždy k horšímu.
2.Rok 2010 bude rokem volebním. Proto očekávám nejdříve vnitrostranickou diskusi, která pro mne začala tvorbou Vize 2020. Již v lednu proběhne ve Zlíně konference o rozvoji venkova. Následovat bude příprava politického programu a pak souboj stran o přízeň voličů. To je jasná struktura pro první polovinu roku 2010. Z hlediska vývoje zemědělství očekávám zklidnění situace a stabilizaci. Ceny mléka se po hluboké krizi pomalu zotavují, ceny obilí ale ne. Rozhodně očekávám z hlediska zahraniční diplomacie ministerstva zemědělství větší aktivitu a zcela jasná stanoviska k budoucí podobě společné zemědělské politiky po roce 2013. Rok 2010 bude pro její konečnou podobu po roce 2013 rozhodující a to jak z hlediska věcného, tak z hlediska tvorby rozpočtu. Rozhodně očekávám, že naše ministerstvo nedopustí mezi členskými státy EU žádnou diskusi o přechodném období směrem k vyrovnání podmínek ve společné zemědělské politice až v roce 2020. O to usilují některé „staré“ členské země. To je pro naše zemědělství absolutně nepřijatelné, rozdíl mezi jednotlivými zeměmi by se dále prohluboval v náš neprospěch. Ministerstvo zemědělství to musí jasně sdělit ostatním členským státům EU.
3. Těch opatření je několik: a) snížení administrativy a byrokracie, b) jasná definice plateb za veřejné zboží, které si stát u zemědělců objednává. V případě, že není dostatek finančních prostředků pro top-up, musí stát zvážit, jak bude uhrazena státní objednávka na veřejné zboží, za které jsou zemědělci placeni. Anebo musí stát zemědělcům jasně sdělit, která opatření například v systému cross compliance po nich nebude vyžadovat po dobu, kdy nebude schopen za tuto veřejnou objednávku zaplatit. c) stabilizací sektoru. Doufám, že po volbách v červnu 2010 vznikne stabilní vláda na čtyři roky a tím i politika bude předvídatelná. d) vznikem politické agrární koncepce. Tím, ale nemyslím tu, kterou iniciuje ministerstvo zemědělství sestavením strategické skupiny. Je třeba, aby koncepce vznikla na politickém poli, nikoliv na základě diskuse úředníků s nevládními organizacemi. Tam může vzniknout pouze inspirující materiál. Jsou právě politici, kteří mají přímý mandát od voličů a musí o něj každé čtyři roky bojovat a obhajovat své kroky. To nemohou nahradit dosazení úředníci bez odpovědnosti. Agrární koncepci připravují politické strany. ODS již předložila několik konceptů a v roce 2010 předloží jako součást programu VIZE 2020 novou představu o agrární politice.
Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR 1. Byl to nejtěžší rok od transformace českého zemědělství, ve kterém jsme byli vystaveni dopadům hospodářské krize. Nastal skokový propad cen hlavních tržních komodit mléka a obilí, ale i dalších, jako jsou brambory, ovoce, vepřové maso a další. Naproti tomu ceny vstupů se snižovaly mnohem pomaleji. Nastal pokles poptávky, ale také politická nestabilita. Konečný účet roku, hospodářský výsledek, bude zřejmě poprvé od vstupu do EU záporný a nebo kolem nuly. Těžko očekávat jiný vývoj, když tržby ze zemědělské činnosti poklesnou o více jak 20 miliard korun. Jenom u mléka to bude přes šest miliard korun.
2. Především očekávám, že bude pokračovat přízeň významné části politického spektra k nám, českým zemědělcům, kterou projevili při hlasování o státním rozpočtu s jasnou mediální deklarací naší podpory. Získali jsme pro navýšení rozpočtu v současné hysterii 106 hlasů a to je v českých poměrech novum. Očekávám také, že pan ministr zemědělství Jakub Šebesta dotáhne do konce s naší pomocí odpovědi na strategické otázky českého zemědělství, respektive bude konečně zpracovaná koncepce českého zemědělství. Zatřetí očekávám, že to bude rok, kdy bude využit nedávno schválený zákon o významné tržní síle a bude učiněna přítrž bezuzdnému chování obchodních řetězců, které devastují ekonomiku účastníků potravinové vertikály, zejména však prvovýrobců, kteří už nemají kam uhnout. A konečně také očekávám zahájení souboje o vyrovnání podmínek nových a starých zemí v rámci EU po roce 2013. V příštím roce k tomuto pro nás zásadnímu tématu začíná oficiální diskuse a česká agrární komora v ní musí sehrát významnou roli. Především to ale bude rok, do kterého jdeme bez jakýchkoliv rezerv a jak to všechno dopadne, o tom rozhodnou ceny hlavních tržních komodit.
3. Situace je vážná a agrární komora je znepokojena pokračujícím výrazným propadem produkce. Čísla Českého statistického úřadu (ČSÚ) jsou jasná – meziroční nárůst dovozu hovězího masa 13%, vepřového 19% a drůbežího dokonce 22%! Meziroční pokles cen zemědělských výrobců je 16% (data ČSÚ za listopad 2009). Opatření může být jistě mnoho, ale je tu jedna záležitost, bez jejíhož naplnění se nepohneme dopředu. Netřeba nic vymýšlet, stačí se podívat do Německa, Rakouska či Francie. Na co? Na to, jak tamní politici, prezidenti, předsedové vlád, ministři a armáda resortních úředníků dělají vše pro to, aby farmář mohl žít. Tam nevychází studie o tom, kolik farmářů skončí a kolik půdy zůstane ladem. Tam se nezabíjejí statisíce, ano statisíce (!), slepic na doporučení přepečlivé veterinární služby. Tam se nepíší nehorázné články o blahobytu farmářů, respektive články o dotačních narkomanech. Staré úsloví praví: „Svaté město Řím padlo, přestože každý konal svou povinnost, svaté město Řím padlo, proto že každý konal JEN svou povinnost.“ Vezměme si z toho ponaučení.
Miroslav Jirovský, předseda Zemědělského svazu ČR
1. Zemědělství je jediný obor, který od vstupu do EU dodnes nemá srovnatelné podmínky se starými členskými zeměmi EU-15. Dopady finanční a hospodářské krize byly v zemědělství tímto faktem umocněny a zejména se projevily v drastickém poklesu cen zemědělských výrobců. Důsledkem je především výrazný pokles živočišná produkce. Prakticky žádná komodita není rentabilní. Za uplynulý rok dojde k výraznému poklesu příjmů zemědělců. Zemědělské podniky musely realizovat mimořádné úsilí k zvládnutí cash-flow. Zvláště podniky se specializací na produkci mléka se však dostávají na hranici udržení. Očekávali jsme, že během našeho předsednictví EU představitelé české vlády alespoň začnou řešit nerovné podmínky nových zemí do EU, že využijí svého postavení k zahájení jednání o srovnání podmínek v přímých platbách a v dotacích a vyjednají podporu ještě v roce 2009 nejvíce postiženému odvětví – chovu dojných krav. Nic z toho nebylo dosaženo.
Vytvořený zisk po vstupu do Evropské unie do roku 2008 byl v zemědělství investován převážně pro plnění podmínek cross-compliance a podmínky neumožnily snížit zadluženost. V roce 2009 bylo nutno zastavit převážnou část investic a tím z toho důvodu dojde k oddálení možnosti naplnit tyto požadavky.
2. Přeji si, aby došlo k obratu cenového vývoje u zemědělských komodit, neboť jen tento vývoj umožní zajistit ekonomiku zemědělských podniků. Od tohoto vývoje lze pak odvodit všechny ostatní splněná přání spojená i se sociální úrovní pro všechny zemědělce. Nemohu však zapomenout ani na významná jednání v Bruselu o podobě společné zemědělské politiky po roce 2013, která rozhodnou o naší konkurenceschopnosti. Dosavadní názory ze zemí EU-15 nejsou zatím příznivé.
3. Očekáváme, že ministerstvo zemědělství připraví koncepci agrární politiky ČR se zaměřením k vyvedení českého zemědělství ze současné krize, zvýšení konkurenceschopnosti v rámci EU a dosažení určité míry surovinové a potravinové bezpečnosti země. Koncepce nemůže být soupisem toho, co evropské předpisy umožňují či neumožňují. Především musí jít o obhájení národních zájmů – o zaměstnanost a využití přírodních podmínek.
Zdenek Koubek, předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů 1. Minulý rok byl nejhorším rokem vývoje zemědělství za pětileté období od vstupu země do EU. Svědčí o tom statistické údaje ČSÚ za období 2009 k 30. září 2009. Všechny údaje ukazují trendy prudkého snížení hrubé zemědělské produkce nižších farmářských cen, výpadky tržeb a celkově zhoršené ekonomické situace zemědělských podnikatelů.
2: Světová finanční a hospodářská krize, která zasáhla naše zemědělství, bude dle mého názoru pokračovat i v letošním roce. Možná nastane oživení odbytové krize už v tomto roce, a to bych si nejvíce přál, aby se zvýšily příjmy do sektoru zemědělství a celkové zdroje pro podnikání.
3: Hlavní opatření jsou uvnitř podnikatelských subjektů. Ty ale nevedou ke zlepšení situace. Jsou to opatření na přežití, opatření, jak předejít úpadku. Pomoc od státu je minimální. Zemědělství je zcela závislé na dotacích a ty, jak víme, jsou na úrovni 60 % starých členských zemí EU. Tato skutečnost sama nás dostala do stavu, ve kterém se české zemědělství nachází. Národní zdroje jsou omezené. Omezené možnosti vyplývají i ze společné zemědělské politiky EU. Pro naše zemědělství je nesmírně důležité, aby se naplnil rozpočet pro rok 2010 a zajistili se platby top-up, kde chybí zhruba 3,5 miliardy korun.
Jaroslav Šebek, tajemník Asociace soukromého zemědělství ČR 1. Stručně řečeno, mohlo to být o dost lepší... (ostatně asi jako každý rok). Věřím ale, že pracovití soukromníci to nakonec všecko přestanou.
2. Že budeme živí a zdraví, abychom mohli na svých farmách pracovat a být v pohodě. A hlavně, abychom se pod dalším nánosem dobra, které si zase někteří na nás jako každý rok opět neodpustí napáchat, ať už nějakým nepostradatelným předpisem či pro normální život další zbytečnou bumážkou, mohli pořád ještě svobodně nadechnout a abychom si zachovali duševní zdraví.
3. Na tuhle otázku odpovídáme každý týden několikrát, pokaždé říkáme to samé, nikdy se ale nic z toho do praxe nedostane. Tudíž určitě ani tentokrát nebude nikomu vadit, když to v jedné větě řeknu ještě jednou. Hlavně ať nás stát a jeho ouřadové příliš nedusí, ať politici zodpovědně řeší skutečné podstaty našich problémů (nikoli důsledky, jak je jim blízké) a my zemědělci snad chtějme po státu jen to nejnutnější. A nejen pro zemědělství by bylo nejlépe, kdybychom už konečně, proboha, po dvaceti letech měli (například ve volbách) konečně sílu vymést starý bolševiky a estébáky, kteří na nás jako nepostradatelní šklebí každý večer z televize ze všech možných státních i nestátních institucí a funkcí. Používají totiž stále stejné metody jako kdysi a podněcují v lidech jen ty nejhorší vlastnosti. A byť se to nezdá, do značné míry nám i dnes určují náš život. Samozřejmě, že ani tímhle se nevyřeší vše, ale mnohé určitě ano. Já vím, je to sice utopie, ale krásná, ne?