Co s potravinami v intervenčních skladech? Brusel nabízí možnost jejich využití v programu potravinové pomoci pro nejchudší spoluobčany. Otevírá se i pro rok 2010. Letos se jej účastnilo 19 z 27 členských států unie. Program, který původně měl využívat jen přebytky z intervenčních zásob, pozměnila unie v devadesátých letech tak, aby se potřebné potraviny mohly dokupovat i na trhu. Brusel konstatuje, že v intervenčních skladech je letos dostatek zásob (obiloviny, cukr, sušené mléko, máslo), které z velké části pokrývají potřeby programu pro rok 2010. Nákup na trhu bude tedy nezbytný jen v omezené míře. Stejně jako letos hodlá unie na tyto účely i v příštím roce utratit 500 milionů eur. Letos se programu účastnilo 19 členských států.
Jak vyplývá z tiskové zprávy Evropské komise, dostali nejchudší lidé ve společenství poprvé bezplatně potraviny během výjimečně chladné zimy na přelomu let 1986 a 1987. O rozdělení přebytečných zásob zemědělských produktů se tehdy postaraly charitativní organizace členských států. Postupem času se z této více méně charitativní akce stalo trvalé opatření, které využívá na intervenční zásoby. Ty však drasticky snížila reforma společné zemědělské politiky. Proto Brusel povoluje za určitých podmínek nakupovat potraviny na trhu. Množství potravin, které je nyní na intervenčních zásobách, dovoluje pokrýt téměř veškerou plánovanou potřebu. Nákup na trhu byl tak letos nezbytný jen ve velmi malé míře.
Účast členských států na programu je dobrovolná, přičemž komise každoročně přijímá nový plán. Pomoc zpravidla dostávají nejrůznější kategorie osob žijících v chudobě, zejména rodiny v obtížné situaci, starší lidé s nedostatečnými prostředky, bezdomovci, zdravotně postižení, ohrožené děti, pracující s nízkými příjmy, migrující pracovníci a uchazeči o azyl.
Členské státy, které mají zájem se programu účastnit, na počátku každého roku oznámí tuto skutečnost komisi a následně ji informují o potřebném množství produktů. Členské státy rovněž komisi informují o tom, jak v daném roce program realizovaly.
Zpráva komise připomíná, že přes v průměru vysokou životní úroveň v unii, která je jednou z nejvyšších na světě, nejsou si někteří lidé schopni zajistit správnou výživu. Podle nejnovějších odhadů v průměru 17 procent obyvatel Evropské unie žije pod hranicí bídy (nebo na této hranici). V důsledku toho čelí potravinové nouzi, což například znamená, že si tito lidé nemohou jednou za dva dny dovolit vyvážené jídlo. Program umožňuje zajistit nejchudším evropským občanům prospěch z jedné ze společné zemědělské politiky.