Ministři chovatelům prasat nepomohli

Sitaci na trhu s mlékem i s prasaty, prodloužení některých národních programů na nákup zemědělské půdy, schvalování další geneticky modifikované odrůdy kukuřice i úvahy o budoucnosti evropských lesů měla na programu listopadová rada ministrů zemědělství členských Evrospké unie. Pro české chovatele dojnic přinesla podporu ve výši 150 milionů korun.

Značná část listopadového jednání ministrů zemědělství se týkala mořského rybolovu. Rada kývla na prodloužení státních podpor na nákup půdy, posunula o kousek dál řešení situace v mléčném sektoru a otevřela diskusi o roli a ochraně evropských lesů. Zkrátka přišli žadatelé o podporu exportu vepřového masa i o prodloužení doby, do níž je třeba zavést elektronickou identifikaci všech ovcí a koz. Nikoho nepřekvapí, že se delegace nedohodly na povolení další odrůdy geneticky modifikované (GM) kukuřice.
Chtějí prodloužit podpůrné programy Rada souhlasila s prodloužením polského programu na podporu nákupu zemědělské půdy do konce roku 2013. Během let 2010 až 2013 by na tento účel mělo Polsko vydat 400 milionů zlotých (asi 96,75 milionu eur). Polsko není jediné, které chce svým zemědělcům i nadále přispívat na nákup půdy. Podobně jako Poláci chtějí ve svých podpůrných programech pokračovat i Maďaři a Lotyši.
GM kukuřice neprošla
Rada opět nenašla kvalifikovanou většinu, s níž schválila, aby se na evropský trh mohly dostat produkty obsahující geneticky modifikovanou kukuřici mir604. Definitivní rozhodnutí opět alibisticky ponechala na Evropské komisi. Ta může i přes názor jednotlivých členských zemí na základě kladného stanoviska Evropského úřadu pro potraviny (který je nutnou podmínkou celého řízení v unii) sama novou GM odrůdu povolit.
Mléčný sektor
Podle komise rostou farmářské ceny mléka i tržní ceny másla (o 29 procent) a odtučněného sušeného mléka (o 23 procent). Ministři schválili opatření, které by mělo umožnit restrukturalizaci mléčného trhu. Podle něj se pro hospodářské roky 2009/2010 a 2010/2011 mléčné kvóty vykoupené státem a ponechané v národní rezervě nebudou nadále brát v úvahu při výpočtu pokut, které se musí zaplatit Bruselu při překročení přidělené kvóty. Část pokuty odpovídající vykoupené kvótě bude stát moci použít pro restrukturalizaci sektoru. Vzhledem k tomu, že ČR svou kvótu nenaplňuje, nebude moci toto opatření využít.
Problémy s prasaty Na obtížnou situaci na trhu s vepřovým masem upozornila belgická a francouzská delegace, k nimž se přidaly i některé další země. Upozornily na to, že příznivé prognózy zpracované Bruselem se nikdy plně nepotvrdily. Tržní ceny letos nedosáhly svého obvyklého letního maxima a poklesly dříve a rychleji než se očekávalo. Jsou opět na stejné úrovni, jakou měly v době krize sektoru v roce 2007. Exporty jsou stále obtížnější i kvůli nevýhodnému kurzu a poklesu kupní síly způsobené ekonomickou krizí. Delegace konstatovaly, že během prvních osmi měsíců poklesl letos export vepřového masa ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 15 procent. Přitom vývoz nejdůležitější kategorie – čerstvého a mrazeného vepřového masa, se snížil až o 28 procent. Sektor je podle delegací ve velkých potížích a nedokáže kompenzovat ztráty, které utrpěl v letech 2007 až 2008. Proto belgická i francouzská delegace požadují po komisi, aby dočasně zavedla exportní subvence pro mražené i čerstvé vepřové maso. Proti zavedení tohoto opatření v současné době se postavila Malta a Velká Británie. Podporu sektoru nepovažuje nyní za nutnou ani komise. Přislíbila však, že bude situaci v sektoru monitorovat.
Spotřeba dřeva verzus ochrana lesů
Dřevo se dnes stále více využívá k různým účelům. Na jedné straně tento rostoucí zájem představuje pro majitele evropských lesů mové možnosti, na druhé straně však francouzská delegace upozornila na to, že lesy je třeba také chránit. Francie přitom podtrhla důležité mimoprodukční funkce lesů, zejméma jejich roli při zmírňování klimatických změn. Přitom dřevo mé velký potenciál jako zdroj obnovitelné energie, roste jeho uplatnění jako stavebního materiálu. Přírodní katastrofy z poslední doby – větrné kalamit, požáry i zdravotní problémy způsobené škůdci představují hrozbu pro lesy tím spíše, že jsou stále častější. Je proto třeba i vzhledem k délce produkčního cyklu zajistit, aby lesy nadále poskytovaly všechny služby, tj. produkovaly dřevo, chránily biodiverzitu i půdu, plnily svou roli sociální i rekreační apod.
Podle Francie je nutné vyvážit tři pilíře nakládání s lesy, a to ekonomický, environmentální a sociální. K připomínce se přidaly i další delegace - rakouská, německá, irská, lucemburská, nizozemská, portugalská, slovenská, španělská, švédská a britská. K diskusi o lesním hospodářství se chce rada vrátit v první polovině příštího roku, kdy by měla komise vydat zelenou knihu o ochraně lesů.
Elektronická identifikace Maďarská a slovenská delegace, k nimž se přidali i Češi a některé další státy (například Belgie, Bulharsko, Rumunsko či Německo a Polsko), požadovaly, aby elektronická identifikace ovcí a koz nebyla i nadále povinná pro všechna zvířata. Přitom termín, od kdy má být toto opatření povinné, se již jednou posunul, a to z 1. ledna 2008 na konec letošního roku. Maďaři připomněli, že elektronické označování jedinců mladších než jeden rok výrazně zvyšuje náklady farmářů, kteří čelí velkým problémům. Jak uvedli, informace potřebné pro identifikaci zvířete mohou poskytnout i doposud používané ušní známky. Elektronický systém je velmi drahý a navíc vyžaduje pořízení dalšího technického zařízení, například scanerů. Komise podporovaná delegacemi z Francie, Itálie a Španělska dala jasně najevo, že toto opatření, které bylo schválené již v roce 2004, je z hlediska vysledovatelnosti (traceability) potravin a předcházení šíření chorob těchto přežvýkavců velmi důležité a musí platit od počátku příštího roku.