Mléčný trh se prý zotavuje

Situace na mléčném trhu se stále zlepšuje, konstatovala na poslední říjnové radě ministrů zemědělství členských zemí Evropské unie komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischerová Boelová. Přestože celková kvóta vzrostla v probíhajícím hospodářském roce o jedno procento, celková produkce mléka v unii zůstala podle ní na úrovni předchozího roku. Produkce mléka v unii však zdaleka není vyrovnaná a v mnoha státech dalekosáhle převyšuje spotřebu.

 Průměrné ceny másla a sušeného odstředěného mléka se v unii dostaly nad úroveň intervenčních cen, tvrdí čtvrtletní zpráva o situaci na mléčném trhu, z pera autorů z Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropské komise (DG Agri). „Nižší produkci v prvním čtvrtletí 2009 kompenzoval nárůst výroby mezi dubnem a červnem, zčásti způsobený dobrými podmínkami pro pastvu,“ uvádí zmíněná zpráva. Státy si podle ní nevedly stejně. Zatímco některým se produkce mléka meziročně zvýšila – například Německu o čtyři procenta, Dánsku o 3,9 procenta, Lucembursku a Itálii shodně o 3,8 procenta, Polsku o 2,3 procenta, jiným se naopak snížila. Nejvíce poklesla v Bulharsku, a to o 16,1 procenta, a na Slovensku – o 8,6 procenta, následovalo Rumunsko, kde nadojili méně o 7,3 procenta. S výjimkou Polska zaznamenaly nižší úroveň všechny nové státy EU, ČR například o 3,3 procenta. Celkem se výroba mléka v prvním pololetí letošního roku evropské sedmadvacítce meziročně zvedla o 0,01 procenta. Nicméně poslední vývoj podle zprávy vypadá nadějněji než před letními měsíci. Farmáři však kvůli nízkým nákupním cenám mléka nemají dostatek prostředků na nákup krmiva a dalších potřebných vstupů.
Začíná hlavní sezóna na jižní polokouli
DG Agri připomíná, že právě v těchto dnech startuje hlavní produkční sezóna na Novém Zélandě a v Austrálii, klíčových exportních zemích na jižní polokouli. Zatímco produkce Nového Zélandu pravděpodobně meziročně podle DG Agri naroste o tři až čtyři procenta, v Austrálii se prý očekává pokles o jedno procento. Naproti tomu například v Argentině se meziročně zvýšila produkce mléka v první polovině letošního roku o 4,9 procenta a je možné počítat s dalším vzestupem. V USA by se mělo letos vyrobit stejně mléka jako loni, popřípadě se čeká mírný pokles.
Vývoj cen
Světové ceny hlavních komodit vykazují jisté oživení, stejně tak i ceny mléka. V EU činila v srpnu v průměru 26 eurocentů za litr, zatímco v květnu 24 eurocentů za litr. Ceny mléčných výrobků posílily a dostaly se nad intervenční úroveň. Například průměrná cena másla hlavních exportérů v unii je o 18 procent nad cenou intervenční, sušeného mléka o 12 procent. Aktuální ceny na světovém trhu převyšuje zmíněná průměrná cena másla v unii o 47 procent, plnotučného sušeného mléka o 21 procent, sušeného odstředěného mléka o 12 procent. Průměrná cena čedaru hlavních exportérů unie je však téměř o sedm procent pod cenou světovou.
Na intervenci se podle DG Agri nakoupilo v prvním pololetí letošního roku 83 tisíc tun másla, což je asi 4,3 procenta celoroční produkce unie, a 283 tisíc tun sušeného odstředěného mléka (tj. 30 procent celoroční výroby).
Světová výroba mléka
Světová výroba mléka podle Jiřího Kopáčka z Českomoravského svazu mlékárenského i nadále roste a za rok 2009 dosáhne úrovně 695 milionů tun. Meziroční míra růstu však výrazně zpomalila (dosáhla jen pouze 0,8%) oproti minulému období, kdy se průměrný růst pohyboval mezi 1,5 až dvěmi procenty. Z uvedeného objemu připadá na kravské mléko 580 milionů tun, tedy 83,5 procenta, ostatní podíl tvoří mléko buvolí (89 mil. tun, resp. 12,8 procenta) a jenom v menší míře mléka jiných hospodářských zvířat. Největšími světovým producentem mléka (veškerého) je Evropská unie se zhruba 149 miliony tun za rok, za ní se řadí Indie (105 milionů tun) a USA (86 milionů tun).
Produkce a spotřeba v členských zemích unie
Zajímavý pohled na produkci mléka v Evropské unii poskytl novinářům na tiskové konferenci Agrární komory ČR v uplynulém týdnu Ivo Paulík za společnosti Fides Agro. Jak uvedl, na dodávky do mlékáren a přímou spotřebu šlo loni v unii celkem 138,605 milionu tun mléka, letos se očekává asi 138,760 milionu tun. Přitom celková kvóta unie je 145,760 milionu tun plus dvě procenta. Evropská patnáctka má celkem 395,422 milionu obyvatel, nové členské státy jich mají 103,756 milionu. Celkem tedy má unie 499,178 milionu obyvatel. Pokud by měli jen občané unie spotřebovat loňskou produkci, pak by podle Paulíka musel každý zkonzumovat za rok téměř 280 litrů mléka (ovšem za předpokladu, že by se do unie nic nedovezlo ani z ní nevyvezlo). To, jak konstatoval, odpovídá spotřebě v USA a rozhodně ne v zemích nové evropské dvanáctky. Například spotřeba v České republice, která v uplynulém roce se dostala na 244,5 litrů na osobu za rok, patří v zemích střední a východní Evropy k těm nejvyšším. I naše kvóta rozpočítaná na obyvatele, která činí 266 kg za rok, tedy naši spotřebu převyšuje. Není to ovšem tak markantní jako v některých jiných státech EU. Tak například dánská roční kvóta (zaokrouhleno na celé kilogramy) na obyvatele činí 838 kg, nizozemská 695 kg, finská 468 kg, švédská 370 kg, belgická 321 kg, francouzská 402 kg, lucemburská 580 kg, německá 351 kg. Rekordmanem je Irsko s kvótou 920 kg na obyvatele za rok. Naopak nejnižší kvótu z celé unie má Malta – necelých 13 kg, a Řecko – 75 kg. Mezi evropskou patnáctkou má ještě poměrní nízkou kvótu na obyvatele Španělsko, a to 135 kg, a Itálie - 179 kg. (Nutno ovšem připomenout, že jde pouze o mléko kravské a že i v unii jsou země, které chovají poměrně hodně koz a ovcí.)
Z nových členských zemí má nejvyšší kvótu na obyvatele Litva, a to 519 kg, a Estonsko – 492 kg. Nejnižší zmíněná Malta a Bulharsko (136 kg) s Rumunskem (140 kg).
„Každý stát má vlastní podporu a ochranářství viditelné i neviditelné,“ tvrdí Paulík. Jak dodal, na rozdíl od nás fungují v zemích patnáctky přísně dozorové orgány a také spotřebitelské organizace. I díky nim jsou konzumenti dobře informováni a vědí, jaké výrobky mají kupovat a jakým se raději vyhnout.
Jak napravit poměry na mléčném trhu unie Vyrovnání bilance výroby a spotřeby mléka v unii je možné podle Paulíka dosáhnout čtyřmi různými cestami. První z nich je snížení produkce a stavů krav. Druhou zvýšení exportu, což by ale bylo na úkor producentů mimo EU. Třetí cestou je zvýšení spotřeby vynucením vyššího obsahu mléka v mléčných výrobcích. Poslední čtvrtou možností je zvýšení spotřeby mléka z zemích evropské dvanáctky prostřednictvím vhodné a účinné propagace. „Zvedla by se spotřeba mléka. Pokud by se spotřebitelská cena mléčných výrobků snižovala adekvátně k poklesu nákupní ceny mléka? Zvedla by se spotřeba mléka, kdyby za stejnou cenu bylo ve výrobcích více mléčné složky?“ Nadhodil otázky Paulík.
U nás by letos měla spotřeba na obyvatele meziročně klesnout o čtyři litry. To představuje kolem 40 milionů litrů mléka, tedy zhruba kolem šesti tisíce krav. I tak se dá počítat.