Ekoinovace není pouhý pojem

Jak spojit ochranu životního prostředí a ekonomický i technologický rozvoj? Řešením jsou ekoinovace, tedy nové technologie, které jsou šetrné k životnímu prostředí. O tom, že ekoinovace mají prostor v každém odvětví a oboru produkce či služeb, včetně zemědělství se můžeme přesvědčit z publikace Environmentální technologie a ekoinovace v České republice, kterou letos vydala Cenia, česká informační agentura životního prostředí

Cílem publikace rozhodně není postihnout všechny možnosti ekoinovací v daných oborech, ale ukázat některé možnosti, vzbudit zájem a fantazii. A že jsou ekoinovace potřebné, o tom své vědí zemědělské podniky, které absolvovaly pracný a ne zrovna jednoduchý proces, aby získaly potřebné integrované povolení svého provozu v rámci integrované prevence a omezování znečištění známého pod zkratkou IPPC. Navíc také musí do Integrovaného registru znečišťování každoročně hlásit množství registrovaných látek, které uvolňuje do ovzduší. Za letošní rok se musí toto hlášení podat do konce března 2010.
I s ohledem na možné postihy je proto v zájmu všech subjektů omezit množství látek, které unikají z jejich výroby a znečišťují životní prostředí. Některé možnosti – ekoinovace – uvádí i zmíněná publikace.
Biotechnologické přípravky proti emisím amoniaku
Podíl do ovzduší uvolňovaného amoniaku i dalších znečišťujících plynů z chovů hospodářských zvířat, úložišť statkových hnojiv i při aplikaci těchto hnojiv na půdu mohou snížit různé preparáty. Některé jsou na bázi enzymů, alginátů (z mořských řas), různých výtažků z rostlin či rozložitelných olejů. Přípravky stimulují růst termofilních baktérií, a tím urychlují proces kompostování. Zároveň potlačují emise některých plynů, zejména těch, které zapáchají (např. amoniaku). Některé přípravky se přidávají do napájecí vody či krmiva, používají se pro ošetření chlévské mrvy a kejdy v chovech prasat, drůbeže i skotu, ošetřují se jimi podlahy stájí. Příkladem je Sekol – Jalka, Biostrong, Aromex Solid, Mex či Amalgerol Classic.
Vzduch ve stájích nebo ve výrobnách znečištěný amoniakem, sirnými plyny či jinými zapáchajícími látkami je možné ošetřit rozmlžováním vody s rozpuštěnými látkami, které jsou schopné reagovat s amoniakem a ostatními plyny ve vzduchu za vzniku solí a vody. Zmíněný roztok rozprašují velmi jemné trysky, takže vytváří ve vzduchu jemnou mlhu.
Vaky omezují zápach Jako další možnost uvádí publikace skladování kejdy ve vacích. Kejda jde z pod roštů ze stájí do meziskladových jímek a z nich po homogenizaci do hlavní skladovací jímky, tvořené jednotlivými vaky. Ty jsou z materiálu odolného proti působení agresivní kejdy i slunečních paprsků. Systém je uzavřený a nedovoluje únik pachových látek do ovzduší.
Kejda jako stelivo Separát z kejdy je možné použít jako stelivo ve stájích. Údajně zlepšuje mikroklimatické podmínky ve stájích a ve srovnání s matracovým ložem nebo podestýláním slámou vykazuje toto stelivo i nižší emise amoniaku. Ze surové kejdy se odseparuje pevný podíl, který se během řízeného aerobního rychlokompostování zbaví patogenních mikroorganismů. Kompostování je možné urychlit přídavkem vhodných látek, které zvýší teplotu procesu, a tím zlepší i hygienickou bezpečnost výsledného produktu.
Co to je trigenerace To, že anaerobní fermentace biologicky rozložitelného odpadu slouží k výrobě bioplynu, není třeba zdůrazňovat. Že spalováním bioplynu v kogeneračních jednotkách je možné získat jak teplo, tak i elektrickou energii, je také známo. Ale pokud se bioplyn zároveň využije i pro „výrobu chladu“ – přesněji pro odčerpání tepla, pak můžeme mluvit o trigeneraci. K ní dochází, pokud se kogenerační jednotka doplní absorčním tepelným konvertorem, který odčerpává tepelnou energii z daného prostředí, a tím je chladí.
Z digestátu plynových stanic je možné získat nejen hnojivo, ale při jeho vysoušení také destilovanou vodu.